Nutriční péče je důležitou, ale někdy opomíjenou součástí kontinuity péče u pacientů s onemocněním COVID-19. Až 50 % pacientů hospitalizovaných s tímto onemocněním je podvyživených, u pacientů na JIP pak může dojít ke ztrátě až 1 kg svalů na den. Odborníci proto zdůrazňují nutnost do péče o covidové pacienty začlenit nutriční management, a to jak v nemocnici, tak v domácích podmínkách.
Uplynulý „pandemický“ rok plný omezení byl výzvou pro všechny, ale obzvlášť pro rizikové skupiny lidí, jako jsou například právě pacienti s chronickým onemocněním ledvin. Přistupovat k životu aktivně a s optimismem se ne vždy daří, ale nesmíme se o to přestat snažit, i když se nám to pomyslné „světélko ve tmě“ zdá třeba chvíli neviditelné. Kde ale vzít ten pozitivní přístup, jak neupadnout do stereotypu? A kdy si přiznat, že potřebuji odbornou pomoc? I na takové otázky nám odpovídala klinická psycholožka PhDr. Marcela Znojová, která se dialyzovaným pacientům věnuje.
Roztroušená skleróza je zákeřné onemocnění, vůči kterému je bohužel současná medicína stále pozadu. Vyléčit ji zatím nedokážeme, obrovskou roli ve stabilizaci pacienta pak hraje čas. V počátcích totiž toto onemocnění nemá výrazné projevy a bez včasné diagnózy dovede pacienty upoutat na invalidní vozík. Proto na příznaky RS upozorňuje Světový den roztroušené sklerózy, který každoročně připadá na 30. května.
Oba působí na Klinice anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem na covidové jednotce a společně čelí probíhající pandemii v první linii. Co se letos u primáře MUDr. Josefa Školy a MUDr. Ing. Jana Beneše změnilo oproti loňské první vlně, co pro ně bylo nejnáročnější a jak vnímají současné velké téma očkování a obraz vakcín proti covidu-19 v médiích
Léčba kriticky nemocných a péče o pacienty na jednotkách intenzivní péče (JIP) je v současné pandemii nejsledovanější oblastí medicíny. Jedním z důležitých bodů pro jednotku intenzivní péče je mimo zajištění základních životních funkcí i možnost zajistit náhradu funkce selhávajícím ledvinám.
Žijeme v nelehké době. Řada zdravotníků je dlouhodobě pod vysokým tlakem a mohou trpět syndromem vyhoření. Proto vám přinášíme řadu doporučení a preventivních metod. Je na každém z nás, jak se necháme inspirovat.
Během rok trvající pandemie se nakazilo 40 pacientů dialyzačního střediska B. Braun Avitum v Plzni. 11 jich zemřelo. Za jediný způsob, jak pacienty ochránit, považují zdravotníci očkování. „Speciální noční dialýzy pro covid pozitivní pacienty jedeme se zhruba tří týdenní přestávkou už od začátku října. Pomáháme s dialýzou i v nemocnici. Nasazení je místy extrémní. Potřebujeme rychle očkovat dialyzované pacienty a zvládli bychom to sami. Jen potřebujeme vakcínu,“ říká primářka dialyzačního střediska B. Braun Avitum MUDr. Lada Malánová. Světový den ledvin letos vychází na 11. března a nefrologové vyzývají, aby lidé, kteří prodělali Covid 19 s těžším průběhem, si nechali vyšetřit ledviny.
Ačkoliv počet transplantovaných ledvin v roce 2020 klesl v ČR kvůli pandemii koronaviru zhruba o 10 %, Dialyzační středisko B. Braun Avitum v Teplicích hlásí mimořádná čísla. Loni se podařilo v Teplicích připravit a v IKEM následně transplantovat 8 pacientů. „Musím poděkovat jak odvážným pacientům, tak důslednému personálu, že se nenechali Covidem zastavit. Je to nadprůměrný výsledek, který v první řadě zvedá kvalitu života našich pacientů,“ komentuje počet transplantací MUDr. František Švára, vedoucí lékař dialyzačního střediska B. Braun Avitum v Teplicích.
Zdravotníci čelí v období pandemie koronaviru extrémnímu tlaku a práci v náročných podmínkách. Skupina B. Braun v rámci svého projektu B. Braun pro život podporuje řadu aktivit, které jsou určeny právě pro nejvytíženější pracoviště v České republice i na Slovensku.
Dialyzační střediska sítě B. Braun Avitum jsou připravena ve svých prostorech dialyzovat pacienty i s onemocněním covid-19. Péči o tyto pacienty zajišťuje důkladně proškolený zdravotnický personál.
