Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Digitalizace je přínosem nejen ve zdravotnictví, ale také v sociálních službách

29. Červen 2022

Digitalizace je přínosem nejen ve zdravotnictví, ale také v sociálních službách

V dubnu letošního roku se v prostorách Senátu Parlamentu České republiky konala odborná konference s názvem Digitalizace zdravotnictví a sociálních služeb 2022. Akci pořádal Výbor pro zdravotnictví za odborné spolupráce Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb, jejímž členem je i Skupina B. Braun CZ/SK.  

Konference byla věnována představení témat a návrhů na digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb. Jde nejen o rozvoj a podporu telemedicíny či telemetrie, ale obecně o otevření odborné diskuse o digitalizaci segmentu zdravotnictví a sociálních služeb. Zejména se jedná o rozvoj digitálního sdílení dat, používání umělé inteligence, robotizace dlouhodobé péče, rozvoj tzv. asistivních technologií nebo zvyšování kybernetické bezpečnosti. 

 

Konference se za Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zúčastnil ministr Ing. Marian Jurečka, který představil projektové aktivity MPSV směřující k postupnému poskytování sociálních služeb v distanční podobě prostřednictvím rozvoje tzv. asistivních technologií (AT). Jedná se o podobu moderních technologií, které zlepšují a zkvalitňují péči o klienty se speciálními potřebami (např. zdravotně postižení, senioři). Dále také napomáhají poskytovatelům sociálních služeb získat více času na přímou péči o klienty. Mezi AT patří např. čtecí zařízení, robotické pomůcky nebo speciální počítačové aplikace. 

 

K propojování zdravotnických a sociálních systémů v rámci modelu integrované péče vyzval prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc a Univerzity Palackého v Olomouci, který také pojednal o využití digitální medicíny v klinické praxi. Prof. Táborský zmínil přímo řízené organizace MZ ČR, které aktivně využívají platformy digitální péče (např. Masarykův onkologický ústav, IKEM a další). Představil zkušenost s využíváním telemedicínské aplikace v olomoucké fakultní nemocnici v době epidemie covidu-19, která např. umožnila pacientům být v kontaktu s příbuznými, což mělo pozitivní vliv na poskytování péče o ně. Zmínil využití digitálních technologií v monitoraci diabetes mellitus, srdečních arytmií a srdečního selhání, onkologicky nemocných a také u pacientů v paliativní péči. 

 

 

Ing. Zdeněk Kabátek, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, zmínil ve svém příspěvku očekávané výzvy do budoucna – kromě stárnutí populace také zvyšující se věk praktických lékařů. V současné době je věkový průměr praktických lékařů v ČR 56 let. Aby jejich vytížení zůstalo v roce 2030 stejné jako v roce 2020, muselo by dojít k navýšení počtu plných pracovních úvazků (FTE) v primární péči o více než 10 %. Zavedení telemedicíny do praxe by tak mohlo pracovníkům v primární péči výrazně odlehčit. 

 

Poslání a cíle Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb představil ve své prezentaci také předseda správní rady Ing. Jiří Horecký, Ph.D., MBA. Předmětem zájmu Aliance je akcelerovat digitalizaci českého zdravotnictví a sociálních služeb, poskytovat informace a poradenství k využívání národních a evropských zdrojů, podporovat odbornou diskusi a přinášet inovativní řešení a příklady dobré praxe v oblasti digitalizace. Cílem je také stimulovat národní a evropské projekty a zapojovat se do nich. Aliance zadala zpracování studie na téma připravenosti ČR na digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb společnosti KPMG, jejíž výstupy budou známy v druhé polovině tohoto roku.   

Michal Češek
Dosud nehlasováno

Čtěte také

Uplynulý „pandemický“ rok plný omezení byl výzvou pro všechny, ale obzvlášť pro rizikové skupiny lidí, jako jsou například právě pacienti s chronickým onemocněním ledvin. Přistupovat k životu aktivně a s optimismem se ne vždy daří, ale nesmíme se o to přestat snažit, i když se nám to pomyslné „světélko ve tmě“ zdá třeba chvíli neviditelné. Kde ale vzít ten pozitivní přístup, jak neupadnout do stereotypu? A kdy si přiznat, že potřebuji odbornou pomoc? I na takové otázky nám odpovídala klinická psycholožka PhDr. Marcela Znojová, která se dialyzovaným pacientům věnuje.
 

11.08.2021

Nutriční péče je důležitou, ale někdy opomíjenou součástí kontinuity péče u pacientů s onemocněním COVID-19. Až 50 % pacientů hospitalizovaných s tímto onemocněním je podvyživených, u pacientů na JIP pak může dojít ke ztrátě až 1 kg svalů na den. Odborníci proto zdůrazňují nutnost do péče o covidové pacienty začlenit nutriční management, a to jak v nemocnici, tak v domácích podmínkách.

 

11.08.2021

Roztroušená skleróza je zákeřné onemocnění, vůči kterému je bohužel současná medicína stále pozadu. Vyléčit ji zatím nedokážeme, obrovskou roli ve stabilizaci pacienta pak hraje čas. V počátcích totiž toto onemocnění nemá výrazné projevy a bez včasné diagnózy dovede pacienty upoutat na invalidní vozík. Proto na příznaky RS upozorňuje Světový den roztroušené sklerózy, který každoročně připadá na 30. května. 

08.06.2021
Události