Proč jsou právě pacienti s covidem-19 tolik ohroženi podvýživou je jasné, když se zaměříme na příznaky onemocnění. Ty mají totiž výrazný vliv na schopnost pacienta jíst normálně. Teplota, únava, ztráta chutě a čichu, či nechutenství významně ovlivňují pacientovu chuť k jídlu. Také například systémový zánět zvyšuje nutriční potřeby a urychluje ztrátu svaloviny. Podvyživení lidé mají často zhoršenou imunitu a jejich tělo hůře odolává infekcím. Pokud dojde k onemocnění, mohou mít tito pacienti více komplikací a jejich zotavování může být pomalejší. Podvýživa má dopad nejen na zdraví pacienta, ale i na náklady spojené s péčí o hospitalizované. Celková doba hospitaliazce se kvůli malnutrici může výrazně prodloužit.
Nutriční léčba přináší výživové, funkční a klinické benefity v rámci kontinuity péče, a to:
-
Rychlejší zotavení,
-
zlepšení fyzických funkcí a méně komplikací,
-
zlepšení kvality života,
-
nižší počet úmrtí včetně pacientů s respiračními infekcemi,
-
méně hospitalizací a kratší pobyt v nemocnici.
Odborníci proto zdůrazňují nutnost začlenit nutriční management do péče o pacienty s onemocněním COVID-19. Prevence, diagnostika a léčba malnutrice by podle nich měly být běžnou součástí péče o ně. V nemocnici by mělo docházet ke včasnému screeningu podvýživy a rychlé intervenci podpůrné výživy. Hospitalizovaní pacienti by podle potřeby měli dostávat i doplňky výživy. Rutinně by měl být zajištěn screening a management polykacích potíží.
V domácí, nebo komunitní péči během rekonvalescence po propuštění z nemocnice, by měl mít každý pacient s covidem-19 přístup k adekvátní individualizované speciální výživě. U podvyživených nebo rizikových pacientů by nutriční péče měla pokračovat po propuštění z nemocnice formou nutričních doplňků a individualizovaných nutričních plánů. V případě polykacích potíží je nutno změnit texturu stravy a zvážit podávání zahuštěné tekuté stravy. Pacienty i pečovatele je třeba informovat o významu dodržování nutriční péče, o nástrojích pro samovyšetření nutričních rizik a možnosti obrátit se na poskytovatele zdravotní péče.
Změna přístupu na všech frontách
Na zdravotníky je apelováno, aby zajišťovali screening nutričního rizika za využití dostupných a jednoduchých validovaných nástrojů. Měli by také využívat jednoduché nutriční zákroky ve všech formách péče o pacienty a využívat telemedicínu, je-li to vhodné.
Odpovědné instituce by měly podpořit zavedení zásad nutriční péče a zajistit přístup pacientů k nutriční péči ve všech zdravotních zařízení i v domácím prostředí pacienta. Zajištěno by mělo být také proplácení a financování nutričních intervencí. Je také nutná součinnost pacienta, ti by měli sledovat svou váhu, nepodceňovat příjem stravy a v případě nepříznivých změn se obrátit na svého lékaře.
ZDROJE: Infografika MNI: https://medicalnutritionindustry.com/medical-nutrition/medical-nutrition-dossier/
