Když si většina lidí představí operaci, vybaví si okamžik na operačním sále. Výkon samotný. Chirurga. Anestezii. Šití rány. Moderní zdravotnictví ale tuto perspektivu mění. Nekouká se již optikou jediného zákroku, pozornost se věnuje celé cestě pacienta, tedy tomu, co se děje před operací, několik hodin po ní i během návratu do běžného života.
Právě v tomto posunu se postupně zabydluje koncept ERAS (Enhanced Recovery After Surgery). Přístup k perioperační péči založený na odborných důkazech, který propojuje jednotlivé kroky léčby do jednoho společného plánu. Ne proto, aby se péče zrychlila za každou cenu, ale aby se zotavování stalo bezpečnějším, předvídatelnějším a pro pacienta srozumitelnějším. [1–3]
Operace rozhodně nekončí posledním stehem. O tom, jak rychle a bezpečně se pacient vrátí k běžnému fungování, rozhoduje také řada zdánlivě drobných kroků před výkonem i po něm: kdy se může napít, kdy dostane první jídlo, jak se zvládá bolest nebo jak brzy se znovu postaví na nohy.
V tradičním pojetí bývaly mnohé tyto kroky vnímány jako samostatné úkoly různých odborností. ERAS je spojuje do jedné navazující cesty.
A právě tady začíná být dobře vidět role zdravotních sester. ERAS je sice multioborovou disciplínou, ale mnoho jeho principů se odehrává právě v každodenní ošetřovatelské péči.
Tradiční pooperační péče dlouho počítala s delším pobytem na lůžku, opatrným návratem k pohybu nebo odkládáním příjmu stravy. Z pohledu pacienta se může zdát, že jde o drobnosti. Z pohledu systému však tvoří navazující řetězec rozhodnutí, který ovlivňuje průběh celé rekonvalescence. ERAS řadu těchto zažitých postupů znovu prověřil podle dostupných důkazů.
Současná doporučení proto v řadě chirurgických oborů pracují například s časnější mobilizací, návratem k příjmu tekutin a stravy podle tolerance, multimodální léčbou bolesti nebo důkladnou edukací pacienta. Důležitá je také promyšlená práce s tekutinami, prevence nevolnosti, omezení zbytečně dlouhého lačnění nebo včasné odstranění katétrů a drénů tam, kde už nejsou potřeba.
[1–4]
Neznamená to samozřejmě, že každý pacient musí vstát z lůžka ve stejnou hodinu nebo dostat stejné jídlo ve stejný čas. ERAS není závod o nejrychlejší propuštění. Jednotlivé kroky se vždy přizpůsobují typu výkonu, zdravotnímu stavu pacienta a doporučením pro konkrétní chirurgický obor. [1]
Společná je spíše logika celého systému: pokud už určitý postup pacientovi nepomáhá, neměl by se dělat pouze proto, že „se to tak vždycky dělalo“.
Chirurg, anesteziolog, sestra, fyzioterapeut, nutriční specialista a další členové týmu mají v ERAS rozdílné role a úkoly. Celkový výsledek však závisí hlavně na tom, zda na sebe jejich práce skutečně navazuje. Pokud tak chirurgický výkon představuje jeden důležitý okamžik péče, sestry často provázejí pacienta celou její cestou.
Sestry v tomto systému zastávají mimořádně praktickou roli. Podílejí se na přípravě a edukaci pacienta, sledují bolest, příjem tekutin a stravy, podporují bezpečnou mobilizaci a zachycují změny v průběhu zotavování. Právě ony jsou také v každodenním kontaktu s pacientem ve chvíli, kdy se doporučení napsané v protokolu musí proměnit v konkrétní krok. [2–4]
Pacient zároveň potřebuje vědět, co se očekává od něj. Proč má po operaci vstát. Proč je důležité začít znovu jíst. Jak bude řešena bolest. Co je běžnou součástí zotavování a kdy už má upozornit zdravotníky, že něco není v pořádku.
Edukace pacienta tedy netvoří jen doplněk péče. V doporučeních ERAS se opakovaně zdůrazňuje její význam jako součást přípravy a aktivního zapojení pacientů do rekonvalescence. [1–3]
Přirozeně nestačí pacienta pouze dříve postavit z lůžka. Nestačí změnit způsob léčby bolesti nebo upravit výživu. Ani napsat nový protokol. Smysl vzniká teprve tehdy, když na sebe jednotlivé kroky navazují jeden po druhém a celý tým ví, kam společně směřuje.
Pro zdravotníky má ERAS ještě jeden důležitý rozměr: standardizaci.
Když tým ví, jaké kroky mají následovat, kdo za ně odpovídá a podle čeho se hodnotí zotavování pacienta, může být péče předvídatelnější. Součástí ERAS proto není pouze samotný klinický protokol, ale také sledování jeho dodržování, audit výsledků a zpětná vazba týmu. [2,3]
Jednotlivé kroky péče tak mají jasnější návaznost, tým pracuje podle společných očekávání a odchylky od plánovaného zotavování jsou lépe viditelné a tým na ně může reagovat včas.
A právě tady se ukazuje ještě jedna zajímavá stránka ERAS: inovace nemusí spočívat v nových přístrojích nebo technologii. Někdy vzniká tím, jak dobře dokážeme propojit jednotlivé části péče.
V B. Braun se proto vedle zdravotnických technologií věnujeme také vzdělávání, sdílení zkušeností z klinické praxe, digitalizaci a podpoře pracovních procesů. Ne proto, abychom nahrazovali odborná doporučení jednotlivých společností, ale abychom přispívali k prostředí, ve kterém mají zdravotnické týmy informace a nástroje potřebné pro bezpečnou péči o pacienty.
ERAS tak vedle měřitelných výsledků připomíná ještě jednu důležitou věc: dobře nastavená péče potřebuje nejen správné postupy, ale také tým, který jim rozumí a dokáže je společně převést do praxe.
Příprava nezačíná až na operačním sále. Pacient má předem vědět, jak bude péče probíhat, co se od něj po výkonu očekává a jak se může do svého zotavení aktivně zapojit. Sestra má v edukaci a průběžném vysvětlování jednotlivých kroků důležitou roli. [1–3]
Cílem není pouze „utlumit bolest“. ERAS pracuje s multimodální analgezií – kombinací různých způsobů léčby bolesti s cílem omezit nežádoucí účinky a tam, kde je to možné, také spotřebu opioidů. Dobře zvládnutá bolest usnadňuje pohyb, dýchání i návrat k běžným aktivitám. [2,3]
Dlouhé setrvávání na lůžku není cílem moderní pooperační péče. V řadě ERAS protokolů se proto plánuje časná mobilizace podle typu výkonu a aktuálního stavu pacienta. Sestra pomáhá pacientovi bezpečně zvládnout první posazení, postavení i další aktivitu. [2,3]
Pokud tomu nebrání charakter operace nebo stav pacienta, ERAS podporuje časný návrat k příjmu tekutin a stravy podle tolerance. Neplatí tedy univerzální pravidlo, že pacient musí čekat například na první stolici nebo odchod plynů. Konkrétní postup se vždy řídí daným výkonem a protokolem pracoviště. [2,3]
ERAS není soubor izolovaných úkolů. Edukace, léčba bolesti, výživa, mobilizace, práce s infuzemi, katétry či drény a příprava na propuštění mají tvořit jednu koordinovanou cestu. Právě sestra často vidí, zda jednotlivé kroky skutečně probíhají podle plánu – a může včas zachytit, když se zotavování začne od očekávaného průběhu odchylovat. [1–3]
Reference
1. ERAS Society. Guidelines. Oficiální přehled doporučení ERAS Society pro jednotlivé chirurgické obory.
https://erassociety.org/guidelines/
2. Gustafsson UO et al. Guidelines for Perioperative Care in Elective Colorectal Surgery: Enhanced Recovery After Surgery (ERAS) Society Recommendations 2025. Surgery. 2025;184:109397. DOI: https://doi.org/10.1016/j.surg.2025.109397
Aktuální doporučení mimo jiné pokrývají edukaci pacienta, výživu, multimodální analgezii, mobilizaci a další prvky perioperační cesty.researchgate
3. Melloul E et al. Guidelines for Perioperative Care for Liver Surgery: Enhanced Recovery After Surgery (ERAS) Society Recommendations 2022. Oficiální doporučení ERAS Society pro chirurgii jater; zahrnují mimo jiné předoperační edukaci, management tekutin, multimodální analgezii, časný návrat k běžné stravě, mobilizaci a audit adherence.wiley
4. . Nelson G et al. Enhanced Recovery After Surgery Society Guidelines for Gynecologic Oncology: 2026 Update. Gynecologic Oncology. 2026. DOI: https://doi.org/10.1016/j.ygyno.2026.05.022
Nejnovější aktualizace doporučení ERAS Society pro gynekologickou onkologii; dokládá také, že konkrétní podoba ERAS se průběžně aktualizuje podle oboru a nových důkazů.erassociety+1
5. Hübner M et al. The impact of an enhanced recovery pathway on nursing workload: A retrospective cohort study.
Jednocentrická studie hodnotící změnu sesterské pracovní zátěže po zavedení ERAS. Výsledky naznačily její snížení, nelze je však zobecnit na všechna pracoviště ani z nich dovozovat automatickou úsporu času pro další pacienty.apjon+1
Tyto stránky obsahují odborné informace o léčivech a zdravotnických prostředcích určené zdravotnickým odborníkům v České republice. Nejsou určeny laické veřejnosti.
Odborníkem je dle § 2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění, osoba oprávněná předepisovat nebo vydávat léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky. Pokud osoba, která není odborníkem, vstoupí na tyto webové stránky, vystavuje se riziku nesprávného porozumění informací zde publikovaných a z toho plynoucích důsledků.
Kliknutím na tlačítko „Jsem odborník“ potvrzujete, že:
