Když Martina Šochmanová mluví o budoucnosti českého ošetřovatelství, není v jejích odpovědích cítit revolta ani boj proti lékařům. Spíš snaha vrátit některým věcem logiku. Prezidentka České asociace sester v rozhovoru pro Braunoviny vysvětluje, proč sestry potřebují vyšší kompetence, proč je digitalizace chrání před chybami a proč dobrá sestra nikdy nebude nahraditelná umělou inteligencí.
Určitě navyšování kompetencí. To je téma číslo jedna. Pak také zařazování do 13. platových tříd. A evergreenem jsou pracovní podmínky, vyčerpání, syndrom vyhoření, množství přesčasů nebo finanční ohodnocení.
Upřímně nepříjemné. Čekala jsem, že řekne, že zvolil nešťastnou formulaci. Jenže on mi potvrdil, že si za svým výrokem stojí. To pro mě bylo překvapivé a vlastně i zklamání. Pokud chceme kvalitní zdravotní péči, musí stát na týmové spolupráci. A pokud se zdravotníci navzájem nerespektují, nikdy to nemůže fungovat dobře. Mě osobně mrzí, že se pořád nedaří vysvětlovat, že navyšování kompetencí není útok na lékaře, ale reakce na realitu moderní medicíny.
A to je pro nás zásadní. Pan ministr toto téma opravdu považuje za důležité. Není to jen politická deklarace. Vložil problematiku kompetencí do programového prohlášení vlády a vznikla pracovní skupina, která připravuje konkrétní návrhy.
Ministerstvo zdravotnictví, profesní organizace i poradci ministra. A co je podle mě velmi důležité – většina návrhů vzniká v úzké spolupráci s odbornými lékařskými společnostmi. To je mimochodem zajímavý kontrast oproti veřejným výrokům Milana Kubka. Většina odborných lékařských společností navyšování kompetencí podporuje. Lékaři z praxe velmi dobře vědí, že řadu činností už dnes sestry fakticky vykonávají.
Ne. Ve velké míře jde spíš o narovnání reality. Sestry dnes v mnoha situacích již práce nad rámec svých kompetencí vykonávají. Takže spíš jde o legalizaci jejich stávající činnosti.
Typickým příkladem je domácí péče. Sestra přijede za pacientem s chronickou ránou, vyhodnotí její stav a přesně ví, jaký typ krytí nebo materiálu použít. Dnes ale často musí volat lékaři kvůli administrativnímu potvrzení něčeho, co odborně sama zvládne vyhodnotit. My chceme, aby specializovaně vzdělaná sestra mohla v těchto situacích rozhodovat samostatně.
Určitě ne. To je velmi důležité zdůraznit. Bavíme se o sestrách, které mají konkrétní specializační vzdělání a dlouhodobě pracují v daném oboru.
Představme si situaci, kdy vám přivezou pacienta, který má evidentně zlomeninu nohy. Za dnešních situací sestra musí zavolat lékaře, který se podívá a řekne: „Pošlete pacienta na rentgen.“ A my chceme, aby taková sestra mohla pacienta poslat na rentgen sama a pacient už přišel za lékařem s výsledkem rentgenu v ruce.
Preskripce chronické medikace. Na tom ale upřímně zatím shoda nepanuje. Přijde nám ale hloupost, aby pro pacienta, který má nezměněný zdravotní stav a bere danou medikaci roky, sestra s pokročilou praxí žádala o předepsání receptu lékaře.
Ano. To je model běžný v zahraničí a velmi dobře funguje hlavně v primární, domácí nebo následné péči. Je to vysoce kvalifikovaná sestra, která pracuje mnohem samostatněji než dnes. A myslím si, že právě tady je velká budoucnost ošetřovatelství.
O tom přesně se nyní vede debata. Nechci říkat detaily, které se stále diskutují. V zásadě ale nyní jde o to, že nechceme ty starší sestry, které mají velmi bohaté praktické zkušenosti, a vlastně už nyní jsou sestrami s pokročilou praxí, tlačit do dalšího vzdělávání. Takže diskutujeme především nějakou přechodnou dobu právě pro tyto sestry.
Vyšší prestiž profese, větší samostatnost a také větší atraktivitu oboru pro mladé lidi. A samozřejmě benefit pro pacienty. Zrychlení péče, menší administrativní kolečko a efektivnější fungování systému.
Je výrazně náročnější než dříve. Sestra nejprve absolvuje kvalifikační studium, tedy střední zdravotnickou školu, vyšší odbornou školu nebo vysokou školu. Většina sester pokračuje dál v certifikovaných kurzech, specializačním vzdělávání nebo celoživotním vzdělávání podle oboru, ve kterém pracují. Jiné znalosti potřebuje sestra na ARO, jiné v domácí péči, ambulanci nebo například v psychiatrii.
Medicínu ale nejde srovnávat s tím, jak vypadala před třiceti nebo čtyřiceti lety. Dnes je péče mnohem odbornější a komplexnější. A tomu musí odpovídat i vzdělávání. Sestra dnes není pomocná role. Je to samostatný zdravotnický profesionál.
Obrovskou. A právě tady je důležitá role organizací, jako je Aesculap Academy. Sestra získá základní vzdělání, ale potom potřebuje další odbornou specializaci podle oboru, ve kterém pracuje.
Ano. Kvalitní prakticky orientované kurzy jsou naprosto zásadní. Sestra se na nich učí konkrétní praktické věci, často se simulacemi klíčových situací, které skutečně využije v každodenní péči o pacienty.
Jsou velmi odborné, kvalitně vedené a mají silný praktický přesah. Aesculap Academy propojuje odborné informace s praxí. A flexibilně reaguje na aktuální témata.
Hojení ran, bezpečné podávání intravenózní terapie, hygiena rukou, prevence poranění ostrými předměty, periferní žilní vstup, katetrizace nebo péče o pacienty s demencí. To jsou přesně témata, se kterými se sestry setkávají každý den.
Ano, velmi. Nutno dodat, že to jsou témata, která byla dlouho opomíjená. Jde třeba o bezpečnost personálu, komunikaci nebo práci s agresivním pacientem.
Obrovsky. Především jde o zjednodušení práce díky „bezpapírovosti“, jednodušší práci s daty, rychlejší průchod pacienta systémem a větší bezpečnost. Digitalizace výrazně snižuje riziko chyb, které vznikaly při ručním přepisování dokumentace. Sestry byly dlouhé roky pod obrovským tlakem administrativy. Často trávily více času dokumentací než u pacienta.
To je podle mě velmi správná cesta. Ve chvíli, kdy personál pracuje pod tlakem, pečuje o několik těžkých pacientů současně a řeší akutní situace, je každá technologie, která pomáhá eliminovat chybu, nesmírně důležitá.
Ano. To je další efekt, který si od digitalizace slibujeme. Doufáme, že ušetřený čas bude moci sestra věnovat kontaktu s pacientem. Protože právě lidskost, komunikace a schopnost být pacientovi nablízku jsou věci, které nikdy nenahradí robot ani umělá inteligence.
Strašně ráda bych řekla, že zásadní. A myslím si, že z velké části to tak skutečně je. Česká asociace sester se podílí na legislativních změnách, spolupracuje s ministerstvem zdravotnictví, organizuje vzdělávání a dlouhodobě pracuje na kultivaci celé profese.
To je podle mě velmi důležité. Každý rok při Mezinárodním dni sester oceňujeme zdravotníky Cenou Florence Nightingale. A vidíme, že si toho sestry opravdu váží. Je důležité, aby někdo jejich práci veřejně ocenil a poděkoval jim za ni. Všechno není jen o penězích.
Jako každý rok jsme jako Česká asociace sester připravili pro sestry divadelní představení a jako každý rok proběhlo ocenění sester ve čtyřech kategoriích. Letos přišel sestrám za práci poděkovat i ministr zdravotnictví, který ceny také předával.
Říkám to pořád dokola – ne každý může být sestrou. Je to nesmírně náročná, ale krásná profese. A vy, kteří tu práci děláte, můžete být na sebe pyšné. Važte si své profese a važte si sebe samotných.
Postupně zpomalit profesní tempo a předávat zkušenosti mladším kolegyním a kolegům. Mám radost, když vidím mladé lidi, kteří jsou pro obor nadšení. A myslím si, že právě to je budoucnost českého ošetřovatelství.
Tyto stránky obsahují odborné informace o léčivech a zdravotnických prostředcích určené zdravotnickým odborníkům v České republice. Nejsou určeny laické veřejnosti.
Odborníkem je dle § 2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění, osoba oprávněná předepisovat nebo vydávat léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky. Pokud osoba, která není odborníkem, vstoupí na tyto webové stránky, vystavuje se riziku nesprávného porozumění informací zde publikovaných a z toho plynoucích důsledků.
Kliknutím na tlačítko „Jsem odborník“ potvrzujete, že:
