Přejít k hlavnímu obsahu
Zpět

Ambulantní péče: Rozhovory

Rodinné lékařství poskytujeme našim pacientům jako tým

Ing. Lucie Kocourková

12. květen 2022

Ordinace praktických lékařů v uplynulých dvou letech čelily největším výzvám za posledních mnoho let. O tom, jak se vypořádaly s covidem-19, co jim přinesl rozvoj telemedicíny, jak zvládají uprchlickou krizi a proč je rodinné lékařství v Česku stále v plenkách, dnes mluvíme s praktickou lékařkou a vedoucí lékařkou sítě ordinací E-med v Benešově Elsou Zemánkovou.

Ordinace praktických lékařů v uplynulých dvou letech čelily největším výzvám za posledních mnoho let. Ukrajinští uprchlíci jsou registrováni i v Benešově. Máte s nimi svoje zkušenosti v ordinacích?

Ano. Zdravotnictví bylo vystaveno v posledních letech několika výzvám, to je pravda. Troufám si tvrdit, že bez těchto výzev, které už proběhly, bychom nikdy současnou ukrajinskou krizi nedokázali překlenout.

V jakém zdravotním stavu uprchlíci přicházejí?

Vážím si českého zdravotnictví, je na vysoké úrovni. Každý pacient má přístup k základní péči, a pokud kooperuje a je ochoten se do zdravotnického zařízení dostavit, je o něj postaráno. Troufám si tvrdit, že ne všechny státy to mají až tak dobře nastaveno, co se týče primární prevence a základní péče. Dovolím si říci, že ukrajinští pacienti jsou na tom hůř než ti naši. Lékař by však měl vždycky vycházet ze statistických údajů a toto jsou jenom moje zkušenosti.

Je nějaké specifikum, na které bychom se po zdravotní stránce měli zaměřit i my, běžná populace? Narážím třeba na nutnost nadstandardního očkování, které třeba v tuto chvíli nemáme?

V Česku se proočkovanost povinnými vakcínami v dětském věku pohybuje mezi 92 až 94 %, což je poměrně vysoké číslo. Proočkovanost ukrajinské populace je někde kolem 82 až 84 % pro jednotlivé typy vakcín. Je tedy potřeba doočkovat děti podle očkovacího kalendáře, chránit příchozí, aby byli očkováni a abychom se ani my necítili ohroženi. To by mělo být úkolem praktických lékařů. Pokud jste pro sebe a své děti dodrželi základní očkovací kalendář, jste chráněni a nic víc nepotřebujete.

Narážíte na stropy svých kapacit? Je tady něco, co by měl pro praktické lékaře a pediatrii udělat stát?

Na strop jsme už dávno narazili. Většina praktických lékařů v Česku bojuje s přetížeností systému. Spoléhají především na sebe, nečekají na pomoc státu. Od státu potřebujeme lepší vzdělávací systém pro praktické lékaře a pro praktické lékaře pro děti a dorost i více možností pro rezidenty. To znamená více tzv. rezidenčních míst, kdy lékař již vzdělaný na vysoké škole medicínského zaměření vstupuje do praxe na rezidenční místo. Potřebujeme více lékařů, kteří pomohou nápor zvládnout.

Předchozí výzvou byl covid-19. Jak praktici zvládli práci ve dvouletém covidovém období?

To mi nepřísluší soudit. Budu hovořit jen za naše pracoviště. Když začala pandemie, svolala jsem tým a řekla jsem všem, že chci, abychom toto pracoviště provedli pandemií se ctí. Nikdo tenkrát nevěděl, jak dlouho to bude trvat a jaká úskalí budeme muset cestou překonávat. Každopádně jsme to dokázali. Nezavřeli jsme, nevystavěli jsme barikády, aby je pacienti museli překonávat. Myslím si totiž, že v pandemii pacient potřebuje lékaře nejvíc.

Jak jste dokázala členy svého týmu přesvědčit, aby zůstali v ordinacích?

Dobrým zdravotníkem se musíte narodit. Musíte být člověkem, který je ochoten pečovat o pacienty a pečovat o ně i v těžkých situacích. Pokud správně vedete tým a jsou v něm správní lidé na svých místech, nemusíte toho příliš dělat. Jestli jsem se já osobně něčeho bála v pandemii, tak o své lidi. Nevěděli jsme, jak se virus bude chovat. Obrovská úleva přišla teprve ve chvíli, když byl celý tým naočkován.

Považujete covid-19 v tuto chvíli již za běžné respirační onemocnění?

Ne. Zažili jsme stovky případů. Je to vážné onemocnění. Zažili jsme úmrtí pacientů, těžké případy. Máme pacienty, kteří mají závažné následky. Je to onemocnění zákeřné, chová se jinak u každého pacienta, ale i v čase se vyvíjí odlišně. Potom, co jsme dokázali proočkovat populaci, jsou průběhy mírnější, ale nepřestaňme být ostražití. Mějme vůči tomu onemocnění pokoru.

Ráda bych se zastavila u jedné věci, které pandemie přispěla pozitivně, a tou je telemedicína. Jaké s ní máte zkušenosti?

Musím říci, že pro náš tým je alfou a omegou vztah lékař–pacient. Před covidem pro mě byla tedy telemedicína málo využívanou možností. To se ale změnilo. A pokud máme s pacienty zkušenosti již z dřívějška, dovedeme s nimi na dálku vyřešit řadu věcí. E-recepty nám v průběhu pandemie také velmi pomohly. V momentě, kdy pacient přichází k lékaři, který ho zkontroluje, je však jistota, že je léčba nastavena správně, vždycky větší, než když situaci řešíme distančně.

Specializujete se na genetiku. V čem spočívá vaše práce v této oblasti?

Genetika je třešnička na dortu medicíny, budoucnost medicíny. Bude zasahovat do všech oborů a jsem šťastná, že jsem se tohoto pokroku v medicíně dožila.
Z hlediska genetiky se věnujeme pacientům prenatálně, tedy v těhotenství, ale dnes se jim věnujeme i prekoncepčně – v období před plánovaným početím potomka. Dále se genetik věnuje pacientům v dětském věku, pokud dojde k tomu, že mají vrozenou vývojovou vadu. Doporučuji všem, pokud mají problémy přivést dítě na svět, aby genetika oslovili. Je řada kroků, díky nimž můžeme zmenšit rizika problémů v budoucnu.

Máte na dveřích cedulku praktický lékař pro děti a dospělé. To není tak úplně běžné. Proč jste se rozhodla pro rodinné lékařství?

Rodinné lékařství poskytujeme našim pacientům jako tým. Pečujeme o děti v podstatě od narození, v devatenácti letech by potom dospívající člověk měl přejít do ordinace praktického lékaře pro dospělý věk. U nás však tento přechod nezafungoval. Vždycky jsem se s pacienty rozloučila, ale oni byli do čtrnácti dnů zpátky. Tak jsem se rozhodla té situaci čelit tím, že jsme otevřeli další odbornost – praktický lékař pro dospělý věk – a s mými kolegy se o pacienty staráme dál. Díky tomu máme k dispozici veškeré informace o dosavadní medicínské situaci pacienta. Dosavadní problémy pacienta jsme zažili a můžeme s kolegy svolat to, čemu říkáme konzilium. Sejdeme se a řešíme problémy konkrétního pacienta společně.

Je trend rodinného lékařství v česku populární? A dá se vůbec mluvit o trendu?

Nemyslím si. V Česku je primární péče rozdělena na čtyři odbornosti – praktický lékař pro děti a dorost, praktický lékař pro dospělý věk, gynekolog a stomatolog. Díky tomu, že se lékaři mohli specializovat, je podle mého názoru kvalita poskytované péče na vysoké úrovní. Ale ztratilo to kouzlo rodinného lékařství. Pokud si sestavíte tým, tak můžete mít obojí.

Proč si myslíte, že se nedaří zvyšovat počet míst, kde by byla poskytována péče o celou rodinu?

Nebylo to ve společenském zadání. Medicína má řadu jiných problémů a toto téma nikdo neřešil. Možná však v budoucnu bude aktuální kvůli nedostatku praktických lékařů pro děti a dorost.

Související a doporučené články

Odborné informace o léčivech a zdravotnických prostředcích

Tyto stránky obsahují odborné informace o léčivech a zdravotnických prostředcích určené zdravotnickým odborníkům v České republice. Nejsou určeny laické veřejnosti.

Odborníkem je dle § 2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění, osoba oprávněná předepisovat nebo vydávat léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky. Pokud osoba, která není odborníkem, vstoupí na tyto webové stránky, vystavuje se riziku nesprávného porozumění informací zde publikovaných a z toho plynoucích důsledků.

Kliknutím na tlačítko „Jsem odborník“ potvrzujete, že:

  • Jste se seznámil/a s výše uvedenou zákonnou definicí pojmu „odborník“;
  • Jste odborníkem ve smyslu zákona o regulaci reklamy;
  • Jste se seznámil/a s riziky, kterým se jiná osoba než odborník vystavuje, jestliže vstoupí na stránky určené převážně pro odborníky.
Jsem odborník
Nejsem odborník