Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Kateřina Novotná: Při inkontinenci tělo nebolí, ale duše ano. Ženy, nemlčte a svěřte se!

7. Srpen 2019

Kateřina Novotná: Při inkontinenci tělo nebolí, ale duše ano. Ženy, nemlčte a svěřte se!

Nekontrolovatelný únik moči neboli inkontinence vstoupí do života téměř šedesáti procentům žen a netýká se pouze žen ve vyšším věku. Inkontinence může vzniknout kromě působení genetiky i kvůli ochablým svalům pánevního dna, operaci, úrazu nebo je způsobena takzvanou zajišťovací léčbou po onemocnění zhoubným nádorem. Často ji provází pocity studu, strachu, nejistoty a neustále přetrvávající nervozity ze samotného úniku, což může vést až ke společenskému odloučení. Své o tom ví i ambasadorka značky Diveen® Kateřina Novotná, která se rozhodla odkrýt svůj příběh, a přimět tak i ostatní ženy o tomto problému mluvit, netabuizovat ho a společně otevřeně hledat další možnosti řešení.

O životě s inkontinencí

Pětadvacetiletá Kateřina se s únikem moči poprvé setkala téměř před šesti lety, když končila střední školu a nastoupila do prvního ročníku na vyšší odbornou školu. Změna školy, noví kamarádi, nepravidelný režim, dojíždění, a hlavně stres ze zkoušek, to vše zapříčinilo první lehké, téměř neznatelné úniky moči. „Ze začátku jsem o úniku vůbec nevěděla, bylo to takové neznatelné. Postupně to bylo horší a horší, a když jsem si musela vzít vložku a začalo mě to při močení pálit, vydala jsem se k paní doktorce,“ vzpomíná na první kontakt s inkontinencí Kateřina. 

Obvodní lékařka Kateřině po odběrech krve diagnostikovala zánět močového měchýře. Předepsala jí antibiotika a domluvila se s ní na kontrole. Zánět močového měchýře se vyléčil, ale problémy přetrvávaly dál. Katka se na kontrole od lékařky dozvěděla, že to přejde, ale nepřešlo. Situaci se rozhodla řešit na vlastní pěst a začala si kupovat různé druhy vložek, aby si našla ty nejkomfortnější. „I když si najdete typ vložek, které vám sedí, nechcete je nosit celý měsíc, celý život. Není to nic moc,“ doplňuje Kateřina. 

 

Když je sport nepřítel

Moč Kateřině začala unikat při jakékoliv stresovější situaci, při smíchu, zakašlání či při sportu. Nejhorší bylo nic nedělat. Kateřina chodívala s kamarádkou pravidelně do posilovny, ale i s tím musela přestat. „Představte si plnou posilovnu lidí a sebe na běžícím pásu s „tajnou“ vložkou, přičemž se při každém pohybu bojíte úniku. Bylo to strašné, vložce jsem nevěřila. Pocit nejistoty mě nutil neustále kontrolovat, zda mi moč neunikla. No, a tak mi tehdy přišlo nejjednodušší definitivně přestat do posilovny chodit,“ vzpomíná Kateřina, která dala v té době stop všem sportovním aktivitám. Skončily dlouhé procházky se psem a s nejlepší kamarádkou Martinou, stejně tak i posilovna. K inkontinenci přibyly problémy s nohou. Zůstala prakticky pouze doma půl roku, kdy jejím jediným pohybem byla cesta z domu k doktorovi a zpět. Za tu dobu Kateřina přibrala téměř 25 kilogramů.  

 

Otevřeně bez cenzury

Když začala v pravidelných intervalech hledat výmluvy, proč nemůže chodit cvičit, přišlo to její kamarádce Martině divné a vytáhla ji na kávu. Nebylo jí zatěžko si udělat čas, zamluvit kavárnu a vyzvednout svoji výbornou kamarádku doma. Ta se jí konečně svěřila. O to větší překvapení pro Kateřinu bylo, když zjistila, že i Martina má stejný problém. Jen se o něm bála mluvit. „Jsem ráda, že jsme všechno probraly, a uvědomila jsem si, že stranit se lidí, stydět se a nemluvit o tomto problému byla ta největší chyba. Společně jsme silnější, podporujeme se a hledáme různé cesty k řešení,“ komentuje celou situaci Kateřina a dodává: „Ženy, mluvte spolu, svěřujte se s tímto problémem. Není to hanba. Stát se to může komukoliv z nás.“

 

Nikdy neříkejte nikdy aneb jak se bez „újmy“ dostat do práce

Kateřinin život pokračoval dál. Po úspěšném ukončení školy nastoupila do nové práce, na kterou se moc těšila. Protože měla dojíždět do jiného města, musela před nástupem do práce doladit, jak bude s inkontinencí dojíždět a také jak vyřeší povinný dress code. S oblečením měla jasno. Pod šaty bude jako vždy nosit na kalhotkách kraťasy a do kabelky si vždy přibalí náhradní balení vložek a ještě jedny kalhotky, ale co autobus? Naplánovala si trasu s možnými výstupy, podle veřejných toalet. „Bohužel to nejde vždy podchytit. Jednou se mi stalo, že jsem se po cestě do práce pomočila, ale ten den jsem bohužel náhradní věci zapomněla doma. Měla jsem s sebou jen kapesníčky. Při první příležitosti jsem nenápadně použila kapesníčky a po vystoupení z autobusu jsem úprkem běžela k nejbližší toaletě,“ vzpomíná Kateřina na začátky svého dojíždění. 

 

Zpátky do života, návrat ke spokojenosti

Po všech těchto zážitcích byla Kateřina rozhodnutá dál hledat možnosti, jak svoji situaci řešit. Nechtěla to takto nechat. Až jednou na internetu uviděla nabídku vyzkoušet si zdarma vzorek intravaginální pomůcky Diveen®, a tak si řekla, proč to nezkusit. „Popravdě jsem neměla nějaké vysoké očekávání. Doufala jsem v zázrak, ale zároveň jsem se podvědomě vyrovnávala s tím, že se nic pozitivního stát nemusí,“ rozpovídala se Kateřina a dodává: „Diveen® pro mě byla překvapení. Vyzkoušela jsem ji a je to pecka. Jsem s ní zatím moc spokojená.“ Největší plus vidí Kateřina v tom, že již nemusí nosit vložky, nechodí ustavičně na toaletu, protože se nemusí pravidelně kontrolovat. Začala konečně zase chodit do posilovny, nosit pestrobarevné oblečení, nepoužívá již těžký parfém, nemá problém chodit na kafíčko s kamarádkou, a konečně začala zase chodit na procházky se psem. Letos po téměř šesti letech vyrazila v létě do bazénu, což si do nedávna vůbec nedokázala představit. A v neposlední řadě se moc těší na to, až se její váha zase vrátí zpět do normálu! 

redakce Braunovin
Dosud nehlasováno

Kontakt

Napište nám

Čtěte také

Jaké to je, připravovat se na odlet do Tokia na událost, o níž mnoho sportovců často jen sní? Co pro ně znamenalo roční odložení paralympiády, kdo je doprovází a co vzkazují ostatním sportovcům s podobnými ambicemi? Před odletem do Tokia jsme vyzpovídali naše dva ambasadory Kateřinu Antošovou a Davida Drahonínského. A držíme oběma palce do následujících kvalifikačních a soutěžních dní!

25.08.2021

Uplynulý „pandemický“ rok plný omezení byl výzvou pro všechny, ale obzvlášť pro rizikové skupiny lidí, jako jsou například právě pacienti s chronickým onemocněním ledvin. Přistupovat k životu aktivně a s optimismem se ne vždy daří, ale nesmíme se o to přestat snažit, i když se nám to pomyslné „světélko ve tmě“ zdá třeba chvíli neviditelné. Kde ale vzít ten pozitivní přístup, jak neupadnout do stereotypu? A kdy si přiznat, že potřebuji odbornou pomoc? I na takové otázky nám odpovídala klinická psycholožka PhDr. Marcela Znojová, která se dialyzovaným pacientům věnuje.
 

11.08.2021

Přednostou Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Brno je už šestnáct let. Letité zkušenosti se snaží uplatnit denně ve své lékařské praxi, ale také v roli předsedy České neurochirurgické společnosti. Profesor Martin Smrčka neurochirurgií žije a exkluzivně pro podcast Medicína říká: „Pacienti chtějí slyšet pravdu, ale chtějí si zachovat naději. Pro mě to je základní premisa, kterou se řídím.“

22.07.2021
B. Braun pro život