Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Potíže s močením mohou souviset s poškozením nervů

8. Červen 2021

Potíže s močením mohou souviset s poškozením nervů

Neurourologie je specializovanou součástí urologie a zabývá se poruchami močení v důsledku přerušení nervových drah a center. Porušení nervového zásobení je přitom způsobeno různými příčinami, nejčastěji úrazem (mozku, míchy, pánevních nervových pletení a periferních nervů), nervovými chorobami či v důsledku metabolických onemocnění (cukrovka). Projevy těchto poruch souhrnně označujeme jako neurogenní dysfunkce močových cest.

MUDr. Martin Sutorý, CSc.

Chirurg koloproktolog, urolog neurourolog, primář urologického oddělení Úrazové nemocnice v Brně, Kliniky traumatologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Po promoci v roce 1984 nástoupil do Úrazové nemocnice v Brně – tehdy Výzkumného ústavu traumatologie a speciální chirurgie. Od začátku se věnoval operacím a studiu funkce orgánů dna pánevního, tj. poruchám močení, defekace, ejakulace a erektilním dysfunkcím. Dosáhl plné erudice jak v oboru chirugie, tak urologie a od roku 2018 vede samostatné urologické oddělení Úrazové nemocnice v Brně. V roce 2001 obhájil kandidátskou disertační práci Komplexní morfologicko funkční vyšetření v koloproktologii. V letech 2006–2010 byl jedním z hlavních řešitelů multicentrické mezinárodní klinické studie Concord, v jeho výzkumném centru byl zařazen největší počet pacientů s neurogenní dysfunkcí močových cest.

Systém nervového řízení močení je poměrně komplikovaný a ne úplně probádaný. Vedení nervového vzruchu je zprostředkováno sítí proplétajících se nervů, které jsou tvořeny jednotlivými nervovými vlákny, z nichž některá mohou být porušena, zatímco jiná ne. Zdravá vlákna mohou do jisté míry zastoupit vlákna poškozená, často však s odlišným efektem. Vzniká tak velmi pestrá paleta poruch funkce močových cest se stejně pestrou nutností léčebných postupů, které musí být „ušity na míru“ každému jedinci. Situaci dále komplikuje fakt, že se většina poruch od svého vzniku často i po měsíci vyvíjí, bohužel nejčastěji k horšímu, aniž to pacient vnímá. Je proto nezbytné, aby pacient ihned od vzniku poruchy začal být sledován v pravidelných minimálně tříměsíčních intervalech na specializovaném neurourologickém pracovišti. 

Pouhé vyšetření moči nestačí 

Cílem neurourologického vyšetření je zjistit hodnoty tlaku v močových cestách v různých fázích plnění močového měchýře a následně během pokusu o močení či při močení skutečném za současného sledování průtoku moči z pacienta. Synchronně zaznamenáváme chování dna pánevního a svěračů snímáním jejich elektrické aktivity. Současným užitím zobrazovacích metod můžeme sledovat pohyb moči v závislosti na tlacích v jednotlivých oddílech močového systému. Nezbytnou součástí vyšetření je registrace pocitů pacienta v jednotlivých fázích vyšetření, které mohou být signálem k vyprázdnění měchýře. Monitorace krevního tlaku a jeho vzestup během vyšetření je, stejně jako vzestup tlaku v měchýři, signálem k předčasnému ukončení vyšetření, zavedení intenzivní léčby a často ke změně způsobu vyprazdňování moči. 

Urodynamické vyšetření je základ

Vyšetření, které sleduje všechny výše zmíněné parametry, nazýváme vyšetřením urodynamickým, případně videourodynamickým. Urodynamické vyšetření je základem každého neurourologického vyšetření, které však navíc musí obsahovat základní urologické, orientační neurologické a laboratorní vyšetření. Stěžejní úlohu pak má komplexní zhodnocení nálezu a úvaha vyšetřujícího neurourologa o možné lokalizaci nervového poškození, stanovení nejlepšího způsobu vyprazdňování moči a stanovení správné dávky léků k ovlivnění činnosti močových cest. Veškeré závěry a doporučení musí být udělány s ohledem na dovednosti a na podmínky života pacienta. Neurourolog musí pacientovi, případně jeho rodině, podrobně vysvětlit podstatu poruchy, tak aby pacient závažnost svého stavu pochopil, akceptoval podmínky doporučeného způsobu vyprazdňování moči a uvědoměle je dodržoval. Například u čisté intermitentní katetrizace musí neurourolog stanovit maximální objem močového měchýře, který by neměl být překračován. Během urodynamického vyšetření musí pacientovi pomoci nalézt pocit, který jej na tuto náplň včas upozorní. Současně musí doporučit dávkování léků snižujících tlak v močovém měchýři, tzv. močových spasmolytik, a pacienta musí pozvat ke kontrolnímu urodynamickému vyšetření, při němž ověří jejich účinnost a případně upraví dávkování. 

Léčba může ovlivnit vyprazdňování

Většina ordinovaných léků má vliv na vegetativní nervový systém, který kromě funkce močových cest působí zejména na činnost zažívacího ústrojí, srdce a cév. Systematická kontrola těchto systémů je pevnou součástí neurourologické péče, neboť spojitost s poruchami močení klasickým odbornostem zpravidla uniká. Velmi významně je ovlivněna činnost zejména tlustého střeva a konečníku, a to jak vlastní neurologickou poruchou, tak užitím výše uvedených léků. To vše, bez správně zavedené péče o pravidelnou stolici, vede k úporné zácpě. Lékaři neznalí problematiky pak neuváženě vysazují neurourologem zavedenou terapii s mnohdy fatálními následky pro močové cesty a ledvinné funkce. Nemá-li k těmto situacím docházet, musí neurourolog od začátku vést pacienta k pravidelné a systematické péči o vyprazdňování stolice, která je velmi specifická a často obtížnější než péče o cesty močové. Musí být, podobně jako péče o močový trakt, pacientovi i jeho blízkým řádně vysvětlena a při každé kontrole je nutno kontrolovat, že pacient porozuměl pokynům. Ty je potřeba upřesňovat, dokud nebude dosaženo optimálního výsledku. 

Neurourologická péče je nyní dostupnější

Činnost neurourologa je velmi specializovaná, komplexní, vyžadující interdisciplinární znalosti, rozsáhlé zkušenosti a velký časový prostor, který není v klasické urologické ambulanci k dispozici. Spolupráce s komunikujícími a do problematiky zasvěcenými kardiology, gastroenterology a neurology je přitom nezbytná. Jeví se proto jako nanejvýš potřebné a účelné vytvoření specializovaných neurourologických ambulancí, do nichž bude soustředěna péče o tuto poměrně úzkou skupinu pacientů. Vytvoření sítě takových ambulancí se ujala společnost B. Braun, která od letošního roku otevřela Neurourologickou ambulanci v prostorách Kliniky Campus v Brně, která by společně s ambulancemi již otevřenými mohla tvořit páteř péče o pacienty s neurogenními dysfunkcemi močových cest. Díky za tento počin. 
 

MUDr. Martin Sutorý, CSc.
Chirurg koloproktolog, urolog neurourolog, primář urologického oddělení Úrazové nemocnice v Brně, Kliniky traumatologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Dosud nehlasováno

Kontakt

Napište nám

Čtěte také

Príbeh mladej ambasádorky projektu B. Braun pre život Moniky Velackovej je farebný a inšpiratívny od samého počiatku, napriek tomu, že je odmalička pripútaná na invalidný vozík. Je osobnosťou s takou dávkou chuti do života a pozitívnej energie, že hravo schová do vrecka ľudí bez hendikepu. Monika sa narodila s rázštepom chrbtice a porušenou miechou, nikdy nechodila, vyrástla na vozíku. Aj napriek svojmu hendikepu bola od detstva činorodá a akčná. Jej rodičia spomínajú na to, ako na ňu museli neustále dávať pozor, pretože aj keď nemohla chodiť, neustále sa niekam presúvala.

30.08.2020

Problém nechtěného úniku moči postihuje řadu žen napříč různými věkovými kategoriemi. Nejedná se jen o nepříjemný zdravotní problém, ale také o společenský handicap, který ženám způsobuje špatné pocity při volnočasových aktivitách a ve společnosti. Při mechanické neboli stresové inkontinenci jde v podstatě o nadměrný nitrobřišní tlak, který způsobí, že při některých aktivitách, jako je například sport nebo i zakašlání, dojde k samovolnému úniku moči. Existuje také řada faktorů, které vznik inkontinence ovlivňují, jako je například věk, nadváha nebo opakované nemoci v oblasti pánve. A i narození miminka může být příčinou inkontinence. Častou příčinou je rovněž zvedání a nošení těžkých břemen. Domnívat se, že nechtěný únik moči se týká jen seniorské věkové kategorie žen, je další z řady omylů. Nejčastější návštěvnice kurzů na posílení pánevního dna jsou ženy v rozmezí mezi 32. a 55. rokem, což potvrzuje také Míša Pospíšilová, lektorka, která vede kurzy a workshopy ve Škole pánevního dna.
 

30.08.2020

Intermitentní katetrizací se rozumí vyprázdnění močového měchýře pomocí jednorázových katétrů, a to buď nepotahovaných, lubrikovaných, nebo hydrofilních. Tato katetrizace se opakuje několikrát denně, a pokud je prováděna správnou technikou, nevede ke komplikacím, které mohou provázet permanentní, tj. trvalý katétr.

20.04.2020
Intermitentní katetrizace