Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

O dialýze a kvalitě péče

3. Září 2012

O dialýze a kvalitě péče

Rozhovor s MUDr. Vladimírem Vojancem, primářem dialyzačního střediska B. Braun Avitum Bulovka a nefrologické ambulance na Poliklinice Prosek

Pane primáři, je běžné, že končíte s prací po 17. hodině, nebo je takový den pro primáře dialyzační jednotky společnosti B. Braun Avitum výjimkou?

Tohle konkrétně žádná výjimka není. Pracovní doba mi nekončí v 15:30, ale v kolik je potřeba. A to, že ordinuji takto odpoledne, je dáno i jistou fází rozvoje projektu. My jsme se potřebovali na poliklinice na Proseku nějak etablovat. Všechny běžné časy pro ambulanci byly obsazené, volno bylo jen v pátek od 13 do 17 hodin. 

Dá se říct, že svým způsobem vám ten čas vyhovuje?

Víte, odpolední ordinace vyhovuje nejen mně, ale i pacientům. Mají po práci a nemusí si složitě hledat termín, kdy se mohou uvolnit. Pro mne je v tomto ohledu zásadní plynulost pohybu pacientů. Na kontroly je zveme na konkrétní hodinu. Někteří lidé ale přicházejí i o dvě hodiny dříve. Těm pak vysvětlím, že přijdou na řadu až po těch, co jsou objednaní před nimi a řídí se systémem, který máme nastaven právě s ohledem na specifika jejich potřeb. 

Nevyvolává tento přístup přece jenom konfliktní situace?

Vztah mezi pacientem a zdravotníkem musí vycházet z dodržování základních pravidel chování. A potom se dají řešit i složité situace. U nás příští kontrola už většinou probíhá termínově podle toho, jak jsme se minule s pacientem dohodli a zanesli to do lékařské zprávy. To je o celkové konvenienci.

Projevila se nějak v práci vašeho střediska loňská akce „Děkujeme, odcházíme“?

Tato akce šla mimo nás. U nás lidé pracují na základě smluvních platů, a ne nějakých tarifů. Při odměňování zohledňujeme dosažené vzdělání a objem práce, výkonnost střediska atd. Mzdy jsou koncipovány tak, aby měly určitý motivační podíl vázaný na kvalitu poskytované péče a dále jsou ovlivněny ekonomickými hledisky, aby byl lékař vtažen do procesu týkajícího se managementu léčby pacienta a dbal o to, aby byl ten proces efektivní a dosahoval co nejlepších výsledků. Výsledná mzda je potom pro lékařskou profesi velmi důstojná. Myslím, že se nám daří být pro lékaře atraktivním zaměstnavatelem. Naše firma je také často vyhledávána s dotazy na možnost zaměstnání. Zmíněná akce se nás tedy vnitřně nedotýkala. Naopak - připravovali jsme se na případnou podporu zdravotnických zařízení, kterých by se týkat mohla, abychom zajistili péči o jejich pacienty.

Zmínil jste, že vaši lékaři mají představu o tom, jak nákladná je léčba, kterou ordinují.…

Náklady na péči pochopitelně sledujeme. Podle těchto ukazatelů jsou hlavně hodnoceni primáři a vedoucí pracovníci na střediscích, kteří si hlídají vše, co ovlivňuje celkové náklady a výstupy. Musí hledat řešení, z něhož budou profitovat obě strany - aby péče byla co nejlepší a aby zařízení někde zbytečně neplýtvalo prostředky. U řadových lékařů je kladen důraz na co nejkvalitnější péči, komunikaci s pacienty i jejich příbuznými tak, aby předávání informací a vysvětlování probíhalo efektivně, abychom předcházeli nedorozuměním.

Teď se zeptám trochu jinak. Jak moc je zaměstnanec na pozici lékaře vtahován do řízení nákladů?

Jde o celkový přístup v naší společnosti. Když vedení dobře definuje ekonomické parametry využití spotřebního materiálu vysoké kvality, protože se můžete spolehnout na nadnárodní firmu s produkty nejvyšší úrovně, nejste pak v pozici, kdy byste byl na rozpacích, jako když je někde vypsána soutěž a vyhraje ji dodavatel s nejnižší cenou a nejnižší kvalitou. Naši lékaři jsou proto v daleko komfortnější situaci. Postup je zaměřen na co nejkvalitnější výsledky léčby.

Myslíte, že umíte měřit kvalitu vámi poskytované péče a porovnávat ji s jinými stejně zaměřenými zařízeními? Jak zjišťujete, že daný pacient je skutečně léčen kvalitně?

Informací o parametrech, kterými by bylo možné poměřovat navzájem různá dialyzační pracoviště, mnoho není. Nemáme-li se s kým poměřovat, musíme se měřit sami se sebou. Indikátory kvality, ekonomické efektivity a konvenience vyhodnocujeme u středisek B. Braun Avitum soustavně a myslím, že to přispívá k růstu renomé našich středisek mezi odborníky i mezi pacienty. Pro nás je nejlepší vizitkou, když se naši pacienti cítí být zdrávi. Někdy je tento pocit svádí i k podceňování závažnosti jejich stavu, a proto jsem také zmínil význam spolupráce s rodinou. Součástí péče, a to významnou, je trvalá edukace pacientů. Tlumíme tím i jejich tendenci bagatelizovat svůj stav, když jsou dobře kompenzováni. Díky trvalému dialogu se daří pacienty motivovat v tom, aby se stali manažery svého životního stylu, aby svůj život žili aktivněji. A co se týká zaměstnanců, jsem rád, že se nám podařilo vytvořit stabilizovaný tým. Máme nízkou fluktuaci, a to dává hodně prostoru pro rozvoj pracovníků, a tím i dosažení lepších výsledků.

V současnosti se spousta projektů zaměřených na rozvoj pracovníků odvíjí na základě grantových projektů z prostředků Evropské unie...

Granty dříve nebyly, a za nějakou dobu asi také přestanou existovat... Firma využívala prostředky vyčleněné na vzdělávací projekty i před získáním prvního grantu. A už nyní je zřejmé, že rozvoj pracovníků formou průběžných vzdělávacích projektů bude probíhat i mimo grantovou podporu. Bez toho nelze plánovat ani růst kvality, ani případné rozšíření objemu poskytovaných služeb.

Stalo se vám, že jste si uvědomil, že pro úspěšný výkon primářské práce budete muset zapracovat na svých manažerských kompetencích?

Je velice těžké udržet si odbornost medicínskou a přitom si rozšiřovat manažerské kompetence. Jsem proto rád, že mám spolupracovníky, kteří se chtějí držet jen té medicíny, a že jsou zde i kolegové, kteří se mohou profilovat také manažersky. Také si uvědomuji, že jsem manažerem, ne majitelem, takže v některých věcech nikdy nebudu moci rozhodnout, aniž bych dělal kompromisy. Vždy to ale bude s respektem k tomu, abychom dosáhli co nejlepších výsledků a aby trend celé firmy směřoval rychle vzhůru.

Jak hodnotíte účast vaší firmy na nedávném 34. kongresu České nefrologické společnosti v Brně?

V předvečer kongresu proběhlo Česko-slovenské diskusní forum ve vile Tugendhat pořádané naší vzdělávací institucí Aesculap Akademie, pod patronací Slovenské nefrologické společnosti. Myslím, že toto setkání odborníků z obou států bylo velmi zajímavé a bylo účastníky velmi pozitivně hodnoceno. Následně pak druhý den v rámci našeho firemního sympozia zazněly přednášky na téma kvalitativní ukazatele dialyzační léčby, problematika přípravy vody pro dialýzu nebo prezentace nového dialyzátoru. Ze zaplněného sálu, diskuse i následných ohlasů usuzuji, že tato sdělení byla pro posluchače zajímavá a přínosná. Takže bych si dovolil hodnotit naši účast jako úspěšnou a věřím, že přispěla k celkově vydařenému kongresu.

převzato ze čtvrtletníku PharmBusiness Magazine se souhlasem redakce

redakce Braunovin
0
Dosud nehlasováno

Čtěte také

Mezi historické momenty na cestě k moderní světové endoprotetice patří mimo jiné i první použití navigačního systému OrthoPilot v roce 1997. Dnes už na tuto počítačovou navigaci spoléhá na 1 500 chirurgů z 41 zemí světa. Mezi takové specialisty se řadí také přednosta Ortopedické kliniky Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem MUDr. Tomáš Novotný, Ph.D. On sám by v budoucnu sice nerad dával skalpel z ruky, pokrok ale vnímá jako nedílnou součást dobré medicínské praxe.

 

19.04.2021

Sport ho provází už od malička. Nejen on, ale i celá jeho rodina se řadí mezi aktivní sportovce. I když se vyčerpá na sjezdovce nebo během, je to pro něj hlavně relax. Profesor Matějovič se věnuje vnitřnímu lékařství a intenzivní péči a rukama mu projdou často pacienti v přímém ohrožení života.

01.04.2021
Lidé a společnost
Plukovník Radek Pohnán se jako hlavní lékař zúčastnil pěti cest na vojenskou základnu v Kábulu v Afghánistánu. Mise pro něj znamenaly rok života bez rodiny, ale díky nim získal nespočet životních i pracovních zkušeností.
10.03.2021
Lidé a společnost