Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Kde je vůle, tam je cesta

31. Leden 2022

Kde je vůle, tam je cesta

Téměř šest tisíc lidí v Česku musí třikrát týdně docházet na mimotělní ošetření krve do dialyzačního střediska. V posledních letech se pro tyto pacienty naskytla i jiná možnost – domácí hemodialýza. Ta umožňuje podstupovat proceduru v pohodlí domova. „Pacienti se stávají pány svého času,“ říká v podcastu Medicína primář dialyzačního střediska B. Braun Avitum v Teplicích František Švára.

Můžete nám říct rozdíly mezi dialýzami, které se dají realizovat doma, a mezi tím, co se děje na středisku?

Já to pacientům vysvětluji tak, že pokud je to možné, tak jim dáváme na výběr a snažíme se respektovat jejich preferenci. Je to dobře ověřená lékařská empirie, že když si pacient nějakou metodu vybere sám, je daleko lepší předpoklad, že na ní bude dobře prosperovat a bude se s ní lépe ztotožňovat. Tedy když pacient nemá medicínskou indikaci nebo kontraindikaci k nějaké metodě, tak je nejlepší seznámit ho s kompletním spektrem a respektovat jeho názor.

S jakými reakcemi se v Česku potýkáte?

Je rozdíl, zda jednáme s pacientem, který je už v náhradě ledvin zkušený. Pokud hemodialýzu zná nebo je mu povědomá, tak mu jen vysvětlíme, jak vypadá provedení v domácím prostředí. Pokud je ale pacient úplně nezkušený a k selhání ledvin například teprve dospívá, tak je nejlepší seznámit ho s touto možností formou ukázky. A jak ta ukázka probíhá? Mám takovou taktiku, při které domácí hemodialýzu pacientům teoreticky vysvětlím a pak jim to jdu ukázat. Z našeho střediska máme vytipované spolupracující pacienty, kterým nevadí pohovořit si s pacientem, kterého dialýza teprve čeká. Klidně je nechám mluvit o samotě, aby si řekli věci, které nechtějí řešit přede mnou. Aby se mohli zeptat na výhody, nevýhody a podobně.

Domácí dialýza je tedy hlavně o úspoře času?

Ta úspora času není asi to hlavní a v řadě případů třeba ani není žádná. Ale pro pacienty je velkou výhodou, že se stávají pány svého času. To znamená, že my jim předepíšeme výměny peritoneálního roztoku v břiše podle rozpisu. Těch výměn je několik během dne, ale je nám vlastně jedno, kdy si sérii výměn pacient začne a kdy si ji skončí. Je to taková odměna za úsilí, které pacient věnoval edukaci.

Předpokládám, že je v tom benefit i medicínský.

Medicínský benefit v domácí hemodialýze určitě je. A to je asi hlavní důvod, proč tato metoda teď zažívá renesanci. V současné době je potvrzeno, že jak klinicky, tak i laboratorně pacienti prospívají velmi dobře. Provedení hemodialýzy v domácím prostředí je zatíženo menším počtem komplikací a vyvozujeme z toho – ale to ještě asi úplně natvrdo prokázáno není – že pacienti podstupující dialýzu doma budou mít lepší přežívání.

Je to tedy tím, že se dialyzují častěji a kratší dobu?

Ano, je to tak. Provedení domácí hemodialýzy s častějšími procedurami a po kratší dobu více napodobuje přirozenou funkci vlastních ledvin. V centru pacienta léčíme dejme tomu čtyři až pět hodin, pak má 1,5 dne pauzu, kdy se neděje nic a jenom se v něm hromadí odpadní látky. A pak zase rychle během pár hodin musíme koncentrace uvést do takového stavu, se kterým zase bude možné udělat dialyzační pauzu. No a tahle intermitentnost a nefyziologičnost je právě do značné míry odstraněna domácí hemodialýzou v tom smyslu, že všechny změny, které se navozují, se řeší plynuleji.

 

MUDr. František Švára
vedoucí lékař dialyzačního střediska B. Braun Avitum v Teplicích

 

A existují i nějaké medicínské předpoklady na zařazení do programu této domácí hemodialýzy? Nebo tam může jí každý, kdo dochází do dialyzačního střediska?

Teoreticky tam může jít každý. My se jen snažíme pacienta edukovat, aby se do té léčby sám zapojil. Nechceme, aby to byla plně asistovaná léčba, kdy by to někdo prováděl na člověku, který se nijak neúčastní. Provedení je ale individuální.

Nejdůležitější jsou tedy osobnostní předpoklady?

Myslím si, že předpoklad je, že je pacient ochoten se na léčbě podílet, je ochoten vzít si zodpovědnost za její provedení a její výsledky. To je podle mě asi vůbec nejdůležitější charakteristika dobrého kandidáta. Vidím to jako důležitější než vlastní medicínské důvody. U nich se dá opravdu vyřešit ledacos. Je takové přísloví, které říká, že kde je vůle, tam je cesta. Tady to myslím platí.

Jak je to s asistencí dialyzačního střediska?

Úplným začátkem je edukace, která je v závislosti na povaze pacienta různě dlouhá. Jsou pacienti, kteří to zvládnou opravdu velmi rychle. Asi těžko si ale jde představit, že se to zvládne za méně než deset procedur.

A jak vidíte budoucí vývoj počtu pacientů, kteří na domácí hemodialýzu budou ochotni přejít?

Já si myslím, že počet pacientů bude asi pomalu narůstat. Budu úplně spokojený, když se tou metodou budou léčit všichni pacienti, kteří o to stojí a kteří mají medicínské důvody k domácí léčbě.

Kam se podle vás bude domácí hemodialýza posouvat v řádech možná až desítek let?

Asi k většímu počtu pacientů. Dokážu si představit, že se přístroje budou dále trošku zmenšovat, aby byly opravdu kompaktní součástí domácího prostředí. Snad o něco ubude i spotřebního materiálu, který je zastoupen poměrně hojně. Řada procedur by se navíc mohla odehrávat v online prostoru. Budoucnost domácích hemodialýz vidím pozitivně.

Celý rozhovor s Františkem Švárou si můžete poslechnout ve zdravotnickém podcastu Medicína. Najdete ho na webových stránkách www.medicinapodcasty.cz a také ve všech podcastových aplikacích.
Ing. Lucie Kocourková
tisková mluvčí Skupiny B. Braun
Průměrně: 5 (1 hlas)

Čtěte také

Počet endoprotéz velkých kloubů se v populaci zvyšuje. Aby pacienti mohli dostávat tu nejlepší péči, je zapotřebí sehraného týmu.

27.06.2022

Profesor vnitřního lékařství, intenzivista, ale také velmi úspěšný triatlonista Martin Matějovič je důkazem toho, že i s minimem času se dá sportovat na profesionální úrovni. 

12.04.2022

Průkopníkem telemedicíny se stane až současná mladá generace, která na denní bázi on-line nakupuje, řeší finance a je v aktivním kontaktu s lidmi po celém světě. Lidé, kteří k ní patří, budou high-tech postupy očekávat i na poli zdravotnictví. „Až tato generace doroste, bude pro ni nutným standardem lékařská péče na dálku. Pak začne telemedicína opravdu fungovat,“ říká v podcastu Medicína docent Jan Bláha, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

09.12.2021