Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Na dialýzu nepatří ani malá rýma

6. Prosinec 2019

Na dialýzu nepatří ani malá rýma

V polovině září 2019 hostila Praha 48. mezinárodní konferenci EDTNA/ERCA, která je určena pro zdravotnické odborníky pracující v nefrologii, hlavně zdravotní sestry, techniky, nutriční terapeuty, sociální pracovníky, manažery kvality a manažery dialyzačních středisek.

EDTNA/ ERCA

Evropská asociace dialyzačních a transplantačních sester / Evropská asociace renální péče (EDTNA/ERCA) byla založena v roce 1971. Hlavním cílem asociace je vzdělávání zdravotníků starajících se o nefrologické pacienty.

Asociace patří mezi nejdůležitější světová fóra pro výměnu informací a zkušeností z oblasti nefrologie, má v současnosti asi 1 600 členů ve více než sedmdesáti zemích. Zastupující členkou pro asociace v České republice je paní Jitka Pancířová, globální manažerka kvality ve společnosti B. Braun Avitum.

EDTNA/ERCA pořádá celou řadu odborných akcí. Tou největší a nejdůležitější je každoroční mezinárodní konference, kterou v září 2019 hostila Praha a která se 12.−15. září 2020 uskuteční ve slovinské Lublani.

Tématem konference byly „Nové přístupy v nefrologické péči − integrace moderních technologií založených na vzdělání a edukaci“. Součástí této mezinárodní akce byly i tři praktické simulační workshopy pořádané českou pobočkou Aesculap Akademie. Simulační workshop s názvem „Hygiena, kontrola infekce a prevence v nefrologii“ vedl Nurse Director (ředitel pro ošetřovatelskou péči) z B. Braun Avitum AG pan Paul Challinor. V oboru pracuje více než 35 let a „hlavní dialyzační sestrou“ je ve společnosti B. Braun Avitum dvanáct let.

Paule, o co přesně ve vašem workshopu šlo?

Cílem bylo edukovat nefrologické odborníky z celého světa a ukázat jim, jak správně revidovat vlastní postupy a hygienické standardy na pracovištích a podívat se na ně z jiné perspektivy. Ideálně by naše setkání mělo zlepšit úroveň péče na dialyzačních střediscích a snížit riziko přenosu infekce pro jejich pacienty.

 

Byl simulační workshop určený i zkušeným dialyzačním sestrám? Mají i ony co zlepšovat?

Rozhodně ano. Důležitým aspektem takovýchto workshopů je možnost učit se nejen od přednášejícího, ale také od všech ostatních účastníků. Účastníci často dojdou ke zjištění, že všude na světě se jako zdravotníci potýkají se stejnými problémy a výzvami, ale jejich řešení je často velmi odlišné. Z tohoto důvodu rozdělujeme účastníky do pracovních skupin a umožňujeme jim sdílení znalostí a dovedností.

 

Jak přesně workshop probíhal?

Nejprve jsme s kolegyní Ivanou Bartákovou z české pobočky Aesculap Akademie sehráli scénku, ve které ona byla dialyzovaný pacient a já ošetřující zdravotní sestra. V rámci scénky jsem se záměrně dopustil řady chyb, abychom se o nich posléze mohli bavit v rámci skupin.

 

 

Měl jsem pocit, že jste se u toho všichni docela nasmáli…

Scénka byla v zásadě přehnaná a vyznívala až komicky. Byl to vlastně záměr. Humor a smích pomáhá účastníkům uvolnit se. V několikačlenných skupinkách se pak účastníci snažili sepsat co nejvíc chyb, které u mě identifikovali, řešili, jak to dělat lépe a jaký postup je správný. Jako tým pak měli přijít s hlavním ponaučením z celého workshopu, které si s sebou odnesou zpět do své klinické praxe.

 

Jak se účastníkům dařilo odhalovat ty chyby?

S podobnými mezinárodními workshopy je to vždycky cesta do neznáma. Může se stát, že jiskra nepřeskočí. Třeba i kvůli jazykové bariéře. Tady se to nestalo. Když jsem diskutoval s účastníky, zpětná vazba fungovala jak v malých skupinkách, tak poté když všichni prezentovali své závěry všem účastníkům. Bylo to i díky vřelé a přátelské atmosféře. Nikdo se nebál otevřeně hovořit.

 

Identifikovali účastníci všechny chyby, nebo nějaká zůstala neodhalená?

V zásadě nikoliv. Každá skupinka odhalila trochu jiné chyby, dohromady pak přišli v podstatě na všechno, čeho jsem se při demonstraci dopustil.

 

Je to tak vždy?

Jednalo se o poměrně zkušenou skupinu klinických sester, které měly bohaté zkušenosti z oblasti nefrologie, což se vždycky nestává. Bylo to velmi povzbudivé a naplnilo mě to optimismem.

 

Snižují se obecně rizika infekce s rostoucím technologickým pokrokem?

Jistá rizika tam byla vždy a navzdory technickému pokroku to bude výzvou i nadále. Bavíme se o skupině pacientů s chronickým onemocněním, které jde ruku v ruce s trvale sníženou imunitou a častou komorbiditou. Oproti běžné populaci jsou dialyzovaní pacienti častěji hospitalizováni a v nemocnici je hrozba infekce už z principu větší.

 

Jak se mění v čase pozice zdravotníků ve vztahu k infekcím?

Je to stále výzva. Samozřejmě nelze pacientovi odepřít dialyzační léčbu jen proto, že má infekci. Musíme umět skloubit rizika infekce s požadavky v našich předpisech a standardech. Je třeba kontinuálně vzdělávat personál, ale ještě možná důležitější je edukovat pacienta a jeho příbuzné, jak mohou tato rizika eliminovat oni sami.

 

 

Co vlastně infekce znamená pro dialyzovaného pacienta?

Vzhledem k ohroženosti jejich imunitního systému mohou být ta rizika značná. Nejdůležitější ze všeho je snaha předejít tomu, aby dialyzovaný pacient vůbec nějakou infekci dostal. Obyčejná rýma nebo kašel u něj totiž může velmi snadno přejít třeba v zápal plic.

 

Jakými standardy se řídí klinická praxe na dialyzačních střediscích B. Braun Avitum?

Těmi nejpřísnějšími, protože právě standardizace má obrovský vliv na ochranu pacientů. Při tvorbě těchto standardů vycházíme z řady mezinárodních směrnic a doporučení. Ať už jde o obecné rady ve vztahu k infekcím, nebo o specifičtější směrnice třeba od americké organizace Centers for Disease Control and Prevention (CDC), která se zabývá přímo nefrologickou problematikou. V neposlední řadě vycházíme také ze skvělých tří mezinárodních směrnic zaměřených specificky na prevenci a snižování rizik infekce pro pacienty.

 

Poslední otázkou se vrátím ke kurzu. Nechal byste se ode všech účastníků ošetřit?

Od těchto účastníků bych se žádného ošetření nebál. Na EDTNA/ERCA se scházejí opravdu zkušení a profesionální zdravotníci. Z toho, co jsme viděli, je myslím hlavní závěr, že není bezpečné nechat se ošetřit ode mě (smích).

 

redakce Braunovin
Dosud nehlasováno

Kontakt

Napište nám