Staniční sestra Dvořáčková působí na brněnské JIP už patnáct let. Mezi naprosto základní vlastnosti každého zdravotníka podle ní patří svědomitost, pečlivost a odolnost. Obzvláště pak na jednotkách intenzivní péče, kde musí personál zůstávat ve střehu za každých okolností a dbát na prevenci chyb.
Snadná manipulace, intuitivnost a přesnost dávkování
Složité situace v každodenní praxi dovede kromě další výbavy personálu usnadnit také kvalitní infuzní technika. „Drtivá většina léků se na jednotce intenzivní péče pacientovi podává nitrožilně, takže je nezbytné mít u každého lůžka sadu pro infuzní terapii skládající se z dostatečného množství infuzních pump a dávkovačů, které umožní bolusové i kontinuální podávání léčiv. Důležitou roli hraje i přesnost dávkování a intuitivnost ovládání. V urgentních případech je nutné reagovat rychle, proto by ovládání nemělo být složité,“ vysvětluje staniční sestra Dvořáčková s tím, že by manipulaci měl s trochou nadsázky zvládnout každý, kdo s infuzní technikou přijde do styku.
Za další nezbytné parametry staniční sestra považuje snadnou výměnu injekční terapie, databázi léčiv s funkcí modifikace a v neposlední řadě provoz na baterii s dostatečnou kapacitou výdrže a dobré podsvícení displeje.
Variace sestavy a dávkování přesně podle potřeby
Na interní JIP Vojenské nemocnice Brno pomáhá technika B. Braun a personál je s ní podle staniční sestry Dvořáčkové spokojený. „Na našem oddělení máme u lůžka ve výchozím stavu v dokovací stanici osm pozic, kde jsou umístěny čtyři infuzní pumpy a čtyři dávkovače. Navíc máme možnost přidat k danému lůžku další dokovací stanici se čtyřmi pozicemi. Plusem je, že infuzní pumpy a injektory lze v dokovací stanici mezi sebou libovolně zaměňovat, takže si personál upraví počet a druh infuzní techniky podle aktuálního stavu pacienta a požadavků na terapii. Tím se práce opět stává efektivnější, “ vyjmenovává staniční sestra výhody sestavy na jejím oddělení.
Při výměně léků je pak podle ní dalším velkým pomocníkem funkce propojení dvou dávkovačů: „Například při výměně léčiva na udržení normálního krevního tlaku může u vnímavého jedince i několikasekundová prodleva ve výměně způsobit nechtěný pokles tlaku a následná korekce do normálu může trvat i několik minut pod stálou kontrolou a nastavováním adekvátní dávky léku. Je to další velká výhoda, která personálu ulehčí práci.“
„Stávající infuzní technice schází snad už jen funkce samostatného ředění a změny medikace. Ale to už by nám vyloženě bralo práci."
Pokud by sestra Dvořáčková měla možnost navrhnout infuzní pumpu přesně podle vlastních představ, příliš nových funkcí by prý oproti stávající výbavě nepřidávala. „Současná výbava dostatečně splňuje potřeby náročné infuzní terapie. Chybí už snad jen to, aby si technika sama ředila a měnila medikaci, pak by to bylo dokonalé. Ale to bychom už asi neměli práci,“ vypráví s nadsázkou.
Pomoc s výživou
U pacientů, kteří z hlediska aktuálního zdravotního stavu nejsou schopni nebo nemůžou přijímat stravu perorálně, tedy normální fyziologickou cestou, přichází na řadu podání umělé výživy parenterálním či enterálním přístupem. A i v takovém případě pomáhá infuzní technika: „Možnost použití speciálního enterálního setu, který je kompatibilní s infuzní pumpou, je nesmírnou výhodou. Odpadá tak nutnost použití další enterální pumpy čili se ušetří čas, který lze využít pro jinou činnost."
Neustále pod kontrolou
Důležitou součástí práce zdravotníků na interní JIP Vojenské nemocnice Brno je podle sestry Dvořáčkové také vzdálené monitorování lůžek. To umožňuje mít pod kontrolou nejenom fyziologické funkce pacienta, ale také podávanou infuzní terapii: „Vzdálené monitorování je důležité zejména u těch léčiv, které ovlivňují fyziologické funkce pacienta. Přístroje personál upozorní, který lék a za jak dlouho je potřeba vyměnit.“
„Bez vzdáleného monitorování si již nedokážu kvalitní práci vůbec představit."
Monitoring umožňuje i včas zjistit, že lék došel, a ukáže odezvu organismu pacienta v případě nedostatku nutného léčiva. Personál tak zvládne rychleji a efektivněji reagovat na danou situaci nebo si léčivo s dostatečným předstihem nachystat k výměně. „V podstatě si kvalitní práci bez vzdáleného monitorování již nedokážu představit,“ konstatuje zkušená staniční sestra.
Pomoc v době pandemie
Vzdálená monitorace je i v běžném provozu velkým pomocníkem, v době pandemie se ale osvědčila dvojnásob. „Na základě získaných informací byl personál schopen naplánovat si strategii toho, jak postupovat při intervenci u covid pozitivních pacientů, dokázat ji vykonat v rámci určitého časového úseku a eliminovat tak někdy nadbytečný pohyb po izolačním pokoji,“ shrnuje sestra Dvořáčková zkušenosti s péči o pacienty v době koronakrize.
Moderní přístroje a vybavení jsou dnes už neoddělitelnou součástí kvalitní péče o pacienty. Sebekvalitnější sestava u lůžka se však neobejde bez kvalitního personálu. „Potřebných pacientů, obzvláště v covidové době, stále přibývá a úměrně s tímto nárůstem roste psychická i fyzická zátěž zdravotnického personálu. Bez kvalitního týmu, který mezi sebou spolupracuje, komunikuje a pomáhá si, prostě nelze tuto práci dělat dobře,“ dodává.
