Všeobecná fakultní nemocnice v Praze sjednocuje infuzní techniku. Vyšší bezpečnost i krok k plné digitalizaci

Jediný systém pro celou kliniku

Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze patří mezi největší a technologicky nejkomplexnější pracoviště svého druhu v České republice. Právě proto se vedení kliniky rozhodlo pro kompletní sjednocení dávkovací techniky na jedinou platformu – Space^plus od společnosti B. Braun.

„Splnili jsme si náš sen. Kompletně jsme vybavili naši kliniku systémem Space^plus a sjednotili všechny historické generace dávkovačů do jedné jediné platformy,“ říká přednosta kliniky docent Jan Bláha. Na klinice dnes fungují stovky přístrojů Space^plus. Nasazeny jsou na operačních sálech, jednotkách intenzivní péče i dalších odděleních KARIM. „To sjednocení je pro nás naprosto zásadní. Když máte různé typy přístrojů, lidskou chybu nikdy úplně nevyloučíte. Ve chvíli, kdy všichni pracují s jedním systémem, navíc s tím nejlepším, co dnes máme k dispozici, výrazně to zvyšuje bezpečnost provozu i kvalitu péče o pacienty,“ doplňuje Bláha.

Bezpečnost pacientů i práce personálu

Právě bezpečnost označuje vedení kliniky za hlavní důvod investice do nové generace infuzní techniky. Space^plus umožňuje centralizované řízení dávkování, online monitoring i kontinuální přenos dat do nemocničního informačního systému. Podle docenta Bláhy přináší systém několik praktických benefitů přímo do každodenního provozu. „Systém umí eliminovat řadu chyb – od špatného založení přes bublinky až po chyby při nastavování dávkování. Jednotlivé dávkovače na sebe navazují, komunikují spolu a pacient může být bezpečně transportován bez nutnosti přepojování infuzí nebo přenastavování parametrů,“ vysvětluje.

Dříve bylo při přesunech pacientů mezi operačními sály a odděleními často nutné přendávat stříkačky do jiných perfuzorů a znovu nastavovat dávkování. „To byl přesně ten moment, kdy vznikalo riziko lidské chyby. Stačilo omylem zadat jinou rychlost dávkování a problém byl na světě. Dnes systém funguje tak, že dávkovač jednoduše vyndáme z jedné dokovací stanice a zasuneme do druhé. Nic se nepřepojuje, nic se nepřenastavuje,“ popisuje Bláha. Velkou výhodou je podle něj také možnost online přístupu k datům. „Jsme paperless pracoviště. Veškerá data vidíme online – od pacienta do systému i ze systému zpět. Včetně dávkovací techniky,“ dodává.

Důležitý krok k digitalizaci nemocnic

Moderní infuzní technika dnes podle odborníků není jen samostatným zdravotnickým prostředkem, ale stává se součástí širšího digitálního ekosystému nemocnic. „Budoucnost medicíny je jednoznačně v datech a digitálním prostoru. Dnes už nejde jen o to, že přístroje sbírají data. Důležité je, že se tato data propojují do jednoho celku a vytvářejí komplexní datové prostředí,“ říká docent Bláha.

Space^plus je podle něj zároveň připravený na další technologický vývoj. „Kupujeme techniku na mnoho let dopředu. Musí být otevřená budoucím upgradům, novým funkcionalitám i dalším technologiím, které přijdou. V medicíně se dnes všechno mění velmi rychle a musíme počítat i s daleko větším zapojením umělé inteligence,“ upozorňuje. Na klinice dnes systém využívají také při moderních způsobech intravenózní anestezie včetně TIVA a TCI režimů. „Dříve byly některé specializované funkce dostupné jen na vybraných přístrojích. Dnes máme jeden systém, který lze podle potřeby použít pro intenzivní péči, anestezii i další specializované režimy. To výrazně zjednodušuje práci personálu i vzdělávání,“ vysvětluje Bláha.

Implementace jako společný projekt nemocnice a B. Braun

Zavedení nové generace dávkovací techniky nebylo pouze o samotné dodávce přístrojů. Součástí projektu byla také integrace do nemocničního informačního systému, nastavování pracovních procesů a intenzivní spolupráce mezi klinikou, IT specialisty a společností B. Braun. „Digitalizace zdravotnictví dnes stojí na propojení medicíny, technologií a bezpečnosti. Space^plus byl od počátku koncipován jako otevřený systém podporující rozvoj funkcionalit, integraci dat a digitalizaci terapie při zachování vysokého standardu kybernetické bezpečnosti. Zároveň umožňuje pokročilé scénáře, včetně autoprogramingu. Jsme rádi, že právě Všeobecná fakultní nemocnice v Praze patří mezi pracoviště, která tyto možnosti aktivně využívají,“ říká Tomáš Karas ze společnosti B. Braun.

Podle vedení kliniky nebyla implementace jednoduchá a změna pracovních návyků si vyžádala čas. „Každý nový systém má své odpůrce a každá změna bolí. Ale dnes už si myslím, že nikdo neřekne, že to byl krok špatným směrem. Už nám to přináší mnohem více užitku než starostí,“ uzavírá docent Jan Bláha. Velkým tématem do budoucna zůstává také kybernetická bezpečnost zdravotnických technologií. „Dnes jsou všechny přístroje propojené do sítí a proudí mezi nimi data oběma směry. O to důležitější je bezpečnost celého systému. Pokud se má do něčeho ve zdravotnictví investovat, tak je to právě kyberbezpečnost,“ dodává Bláha.