Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Alan Munteanu: Operace s navigačním systémem se stanou standardem

3. Listopad 2020

Alan Munteanu: Operace s navigačním systémem se stanou standardem

Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity Brno a ve stejném městě pak i zůstal jako chirurg v Bakešově chirurgické nemocnici. MUDr. Alan Munteanu vede divizi Aesculap a je členem vedení Skupiny B. Braun v České a Slovenské republice. Velkým tématem je pro něj v současné době navigovaná operativa, v níž vidí velkou budoucnost a která zajistí přístup na míru ke každému pacientovi a přesnější a ergonomičtější práci chirurgů. Jak si stojí česká a slovenská pracoviště při využití těchto technologií a jaké zajímavé nástroje a technologie aktuálně Aesculap nabízí? Odpovědi najdete v našem rozhovoru.

Máte na starost velkou produktovou divizi Aesculap. Mohl byste ji čtenářům ve stručnosti popsat? 

Aesculap je prémiovou značkou, zejména pro chirurgické obory. Byl založen v 19. století ve městě Tuttlingen, kde sídlí výroba a vývoj. Pro chirurgii je Tuttlingen něco podobného jako Silicon Valley pro IT. V Tuttlingenu se snaží mít adresu každá nástrojová firma, ale první zakladatel se skvělou celosvětovou pověstí německých chirurgických instrumentů byl právě Aesculap. Od té doby zde přibylo spoustu zajímavých produktových skupin, jako jsou například sterilizační kontejnery, silnou pozici máme v ortopedických a spinálních implantátech, vynikající jsou motorové systémy. Stranou nezůstává ani vysoce sofistikovaný spotřební materiál, jako jsou šicí materiály, staplery či kýlní síťky. Významnou pozici mají i produkty pro kardiologii, stenty a balonky na angioplastiku koronárních či periferních tepen.

 

Jedním z předních produktů divize Aesculap je OrthoPilot®, což je navigační přístroj, pomocí něhož se vyměňují velké klouby. Jak funguje? 

Zkusím to jednoduše: do definovaných míst zavede operatér sondy, které přístroj „vidí“, a podle nich pak po patřičné kalibraci naprosto přesně modeluje konkrétní anatomické poměry kloubu včetně měkkých tkání. Operatérovi tak pomáhá určit linii řezu, díky komunikaci s motorovým systémem eliminuje případné nepřesnosti a vše dokumentuje. Je takovým rádcem, zpětnou vazbou a zajistí, že ke každému pacientovi se přistupuje individuálně a „na míru“. Zkušení ortopedi s ním operují velmi rychle a přesně.
 

 

Co vy osobně považujete za největší výhodu navigované operativy? 

Vidím v ní velkou budoucnost. Potvrzuje mi to řada zejména mladších ortopedů, ale třeba i přednosta Ortopedické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně doc. Tomáš Tomáš. Navigace prostě měří naprosto přesná data, která jsou u každého pacienta trochu jiná, a díky nim je operace o trochu přesnější. Studie hovoří zhruba o 15 %. Navigační přístroj umožňuje endoprotézu korektně umístit podle osového postavení kostí, navíc ale přináší přesné vyvážení měkkých tkání. Tím je operování ergonomičtější a přesnější. Je to vlastně navigace, která operatérovi přináší přesnější a komplexní data, a na jejich základě tak může dosáhnout lepšího výsledku. 
 

Jakou vidíte budoucnost navigačních systémů a operativy? 

Myslím, že to bude v budoucnu standard. Když operujete s navigací, máte ověřená exaktní data, která jsou zaznamenána, validována. Vyvážení měkkých tkání je velkým benefitem, a pokud chceme hovořit o standardizaci postupů, abychom zamezili jakýmkoliv peroperačním chybám, navigace je zde první volbou.

 

Další z řady novinek v rámci Aesculap produktů je 3D mikroskop Aeos. V čem je jedinečný? 

Aeos mění způsob práce, mám na mysli mikrochirurgickou operativu. Tam, kde dlouhé hodiny operatér strnule seděl a hleděl do okuláru mikroskopu, dnes máme 3D obrazovku s rozlišením 4K, neskutečnou hloubkou ostrosti, robotické rameno, které se netřese a umožňuje velký rozsah pohybů, a to opakovaných a identických. Mění se tak ergonomie, chirurg se konečně může narovnat, operační pole vidí i asistence atd. Těch výhod je samozřejmě více.

 

Můžeme tedy říci, že v neurochirurgii je to taková malá revoluce? 

Ano, navíc díky našemu specialistovi Danielovi Pavlištovi jsme brzy poznali, že význam mikroskopu Aeos přesahuje tento obor, využitelný je i pro spondylochirurgii a ORL, ale výčet bude zřejmě širší. Rád bych zde zmínil roli našich špičkových operatérů – od začátku se podíleli na vývoji tohoto revolučního přístroje, přinášeli zpětnou vazbu při finálním ladění a získali si velký mezinárodní respekt.

 

 

3D mikroskop Aeos je pomocníkem i nyní při koronavirové pandemii. Umožňuje provádět složité neurochirurgické, páteřní i ORL operace i u covid-19 pozitivních pacientů při použití ochranných pomůcek. Jak to funguje? 

Je to jednoduché, příčinou je již zmiňovaná změna způsobu práce. Jste-li v ochranném obleku se štítem, nemůžete se dost dobře dívat do okuláru mikroskopu. Chápu to tak, že u pacientů přijatých k operaci se nyní standardně dělá test na covid-19 a zhruba 5 % z nich je pozitivních. Je-li operace neodkladná, je nový způsob zobrazování operačního pole velkou výhodou a vlastně jedinou možnou cestou.

 

Do vaší divize patří nejen jedinečné nástroje a přístroje, ale i projekt Ortpathway neboli cesta pacienta. Co si pod tímto projektem máme přesně představit? 

Cesta pacienta jeho nemocí od diagnózy až po návrat do života je podle nás velké téma a nejedná se jen o ortopedii. Pacient prochází různými složkami zdravotní péče, každá má svoje nastavení a priority, organizaci, přitom to nemusí být právě to nejoptimálnější. My se chceme na tuto cestu podívat komplexně a jsme si jisti, že je co zlepšovat. 

 

Jak to celé funguje? 

Prvním krokem je vždycky analýza stavu. Dotazníky pacientské spokojenosti, počet návštěv ambulance před hospitalizací, délka hospitalizace, prevence infekce, anestezie, rehabilitace apod. Když zjistíme stav, můžeme navrhovat zlepšení. Chirurgové tradičně zaměřují svoji pozornost na operační výkon, který je pro výsledek léčby rozhodující. My ale víme, že informovanost pacienta, míra jeho spolupráce, rehabilitace a další faktory ovlivňují konečný výsledek velkou měrou. Chceme snížit počet návštěv ambulance před výkonem na nezbytné minimum, přitom si klademe za cíl výrazně zvýšit edukaci pacienta. Cílem je, aby pacient přišel k výkonu v pohodě, věděl, co jej čeká, a byl na něj co nejlépe připravený. V nemocnici pak optimalizujeme prevenci ranné infekce, anestezii, a to vše s cílem, aby pacient byl mobilizován nejlépe už v den operace a aby nemusel na JIP atd. 

 

Co to přináší pacientům a co ošetřujícímu personálu? 

Benefit může být skutečně výrazný. Je prokázáno, že výrazně roste spokojenost pacientů, klesá počet infekčních komplikací, zkracuje se hospitalizace a je menší riziko např. plicních komplikací spojených s dlouhým pobytem na lůžku. Spokojený pacient je radostí i pro personál, navíc mobilní pacient nevyžaduje tolik péče. Zkrácení hospitalizace navíc vede i k finančním úsporám.

 

 

Kvůli pandemii koronaviru se hodně úkonů napříč obory řeší elektronicky. Projevují se tyto změny i v divizi Aesculap? 

Samozřejmě je to velký trend. Sami nyní komunikujeme digitálně daleko víc, kongresy přecházejí do virtuálního světa, existuje spousta webinářů a alternativních forem vzdělávání. Dalším směrem je telemedicína. Aesculap pracuje na aplikaci pro pacienty, ForPatient, která by do mobilních telefonů přinesla řadu informací souvisejících s operačním výkonem a umožnila on-line komunikaci. Telerehabilitace je zase trend vzdáleného cvičení pomocí senzorů na končetině za vzdáleného dohledu fyzioterapeuta. Máme servisní aplikace, které umožňují rychlou on-line komunikaci se zákazníkem v případě uživatelských problémů, kdy třeba sestra snímá mobilem přístroj a technik jí v živém videu ukazuje, které tlačítko má zmáčknout, a je schopen třeba zkontrolovat i zapojení atd.

 

Jak druhá vlna pandemie ovlivňuje operativu?

Plánované operace se odkládají, protože se nejedná o ohrožení života. Proto je nejvíce postižena ortopedická operativa a samozřejmě lehčí chirurgické výkony, jako je kýla, kosmetické zákroky, ale i operace páteře. Urgentní zákroky a onkologická operativa podle mých informací pokračují, samozřejmě za zpřísněných hygienických opatření. Problémem je i personál, protože ani jemu se současná pandemie nevyhýbá.

 

Je na to skupina B. Braun připravena? 

Snažíme se na novou situaci reagovat, ve výrobě se přesouvají kapacity do nejvíce požadovaných produktů, logistika komunikuje se zákazníky a informuje je, co jsme schopni dodat a co už ne, mění se způsob komunikace obchodníků, servisu. Věřím, že jako skupina B. Braun se vypořádáváme s pandemií dobře a na další vývoj se připravujeme velmi zodpovědně.

 

Co byste na závěr popřál čtenářům časopisu Braunoviny? 

Popřál bych jim především zdraví, a to nejen fyzické, ale i duševní. Zdravé kritické myšlení při zpracovávání informací, které se na nás valí, a správný úsudek. Držím palce všem zdravotníkům, kteří jsou vystaveni neskutečnému tlaku, aby vše zvládli. To je teď asi to nejdůležitější.

Mgr. Magda Volná
redakce Braunovin
Dosud nehlasováno

Kontakt

Napište nám

Čtěte také

Oba působí na Klinice anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem na covidové jednotce a společně čelí probíhající pandemii v první linii. Co se letos u primáře MUDr. Josefa Školy a MUDr. Ing. Jana Beneše změnilo oproti loňské první vlně, co pro ně bylo nejnáročnější a jak vnímají současné velké téma očkování a obraz vakcín proti covidu-19 v médiích

13.05.2021

Mezi historické momenty na cestě k moderní světové endoprotetice patří mimo jiné i první použití navigačního systému OrthoPilot v roce 1997. Dnes už na tuto počítačovou navigaci spoléhá na 1 500 chirurgů z 41 zemí světa. Mezi takové specialisty se řadí také přednosta Ortopedické kliniky Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem MUDr. Tomáš Novotný, Ph.D. On sám by v budoucnu sice nerad dával skalpel z ruky, pokrok ale vnímá jako nedílnou součást dobré medicínské praxe.

 

19.04.2021

Sport ho provází už od malička. Nejen on, ale i celá jeho rodina se řadí mezi aktivní sportovce. I když se vyčerpá na sjezdovce nebo během, je to pro něj hlavně relax. Profesor Matějovič se věnuje vnitřnímu lékařství a intenzivní péči a rukama mu projdou často pacienti v přímém ohrožení života.

01.04.2021
Lidé a společnost