Letošní konferenci jste uvedl přednáškou o praktickém pohledu na léčbu nádorů močového měchýře. Jaký je posun v problematice jejich léčby?
Nádory močového měchýře jsou specifická problematika. Patří mezi jedno z nejčastějších nádorových onemocnění, ale obecně se mu věnuje menší pozornost, než by zasluhoval. Jeho smutným rysem je to, že zatím nemáme příliš účinnou systémovou léčbu. Takže například pokročilé fáze onemocnění léčíme standardní chemoterapií, která je tak středně účinná. Dokáže zabrzdit průběh onemocnění, ale pacienta nevyléčí. Pořád se nedaří najít účinnější a šetrnější formy, jakými jsou cílené léčby a tak podobě. Jedním z důvodů je zřejmě biologická podstata nádoru. Ale snad se blýská na lepší časy, z prvních studií se zdá, že některé nové formy imunoterapie by mohly být účinné. Takže už se objevují náznaky, že by se to do budoucna mohlo zlepšit.
O nádorech močového měchýře je známo, že jej může zapříčinit kouření, přesto říkáte, že se jedná o jedno z nejčastějších nádorových onemocnění. Jak si stojíme v Česku?
Máte pravdu, kuřák má čtyřikrát vyšší riziko, že onemocní nádorem měchýře. Přestože příčinu známe, v celosvětovém měřítku stoupá počet případů. Kouření se nám nedaří moc regulovat. Byť v některých zemích se vzestupná křivka výskytu srovnala a případů tedy nepřibývá. A tak si stojíme i v České republice. Zřejmě je to lepším životním prostředím a přece jen určité osvětě týkající se zdravého životního stylu a kouření.
Operace v přímém přenosu
Jaká byla další témata letošního kongresu?
V podstatě to je každoročně celý průřez urologie. Samozřejmě se snažíme zejména praktičtější část kongresu zaměřit na nějakou specifickou problematiku. Jednou z důležitých částí programu jsou přímé přenosy z některých operačních výkonů. Letos jsme si jako téma zvolili endoskopickou operační léčbu hyperplazie prostaty. Takže z tohoto aspektu je kongres hyperplazii prostaty věnován, ale samozřejmě se hovoří o celé řadě dalších témat. Jako vždy to jsou nádorová onemocnění v urologii, karcinom prostaty, který je v tomto směru samozřejmě vedoucí téma. Ale je tu i řada dalších témat z oblasti funkční urologie, dětské urologie, jeden z kurzů byl věnován například léčbě striktur močové trubice a podobně
Co vaše kolegy urology nejvíce zajímá?
Myslím, že vždy jsou nejvíce navštěvovanou částí přímé přenosy. Snažíme se volit takové operační výkony, které ukazují něco moderního, ale zároveň něco, co urologové běžně provádějí. Takže si řekneme, jak daný výkon správně provádět, a myslím si, že tam většina urologů najde to, co je zajímá. Počet účastníků kongresu se rok od roku zvyšuje, což nás pochopitelně těší. Už loni jsme přesáhli tisíc účastníků. Letos máme zase přes tisícovku.
Na jaké přednášky jste se těšil vy?
Bezvadnou přednášku měl zástupce předsedy Evropské urologické společnosti. Těším se na přednášky v rámci Evropské školy urologie, vlastně se těším na všechno, bohužel však nemám šanci všechno stíhat. Ale pokaždé se těším na přednášky mladých urologů. Vždy vyzveme jednoho mladého českého urologa a jednoho slovenského, a oba potom v hlavní sekci přednášejí v angličtině. Letos jsem byl skutečně úplně nadšený kvalitou jejich přednášek. Z toho jsem měl velikou radost.
Takže nám roste šikovná generace urologů?
Šikovná a vzdělaná.
V hlavní roli miniinvazivita
Jaké jsou trendy v operační léčbě urologických onemocnění?
Určitě směřují k miniinvazivitě. Těší mě, že právě v miniinvazivitě výkonů urologie vždy hrála klíčovou roli. Urologie začala s transuretrálními výkony už před více než padesáti lety. S prvními takovými operacemi začali lékaři už ve čtyřicátých a padesátých letech. V osmdesátých letech přišel boom endoskopické léčby urolitiázy, v devadesátých letech přišla laparoskopie, v novém tisíciletí robotika. Toto jsou oblasti, které se vyvíjejí, a díky tomu, že urologové toto všechno využívají, otevřených výkonů trvale ubývá. Ne, že by úplně vymizely. A asi ani v nejbližší budoucnosti nevymizí, ale endoskopie hraje v urologii klíčovou roli.
A co léčba nádorů?
Trend v léčbě nádorů je samozřejmě také laparoskopie a snižování invazivity. Na druhé straně je taky trendem větší radikalita výkonů. Obecně se například rozšiřuje rozsah odstranění lymfatických uzlin. Je to také díky tomu, že se zlepšují zkušenosti a technické možnosti. Jsme schopni odstraňovat nádory, na které jsme si před nějakou dobou netroufli.
V současné době se stále častěji hovoří o robotických operacích. Jak taková operace probíhá?
Robotika je vlastně vylepšená laparoskopie. Jedná se o telemanipulátor. Operatér výkon provádí ze zvláštního stanoviště, tzv. konzole, která je umístěna na operačním sále. V ní vidí 3D obraz operačního pole a pohybem joysticku vede nástroje, které operaci vykonávají. Nástroje a kamera jsou do těla pacienta zavedeny porty, stejně jako v laparoskopii. Na rozdíl od laparoskopie, kde jsou nástroje rigidní, umožňuje robotický nástroj celou škálu různých pohybů uvnitř těla, nástroje jsou velmi jemné a tím imitují lidskou ruku. Výhoda oproti laparoskopii je tedy ve snadnější manipulaci, nástroje také nepřenášejí třes rukou.
Třetí dimenze v medicíně
Co dalšího dnes usnadňuje operatérům práci?
Zlepšuje se celá řada parametrů nástrojů. Konkrétně u laparoskopií to je vizualizace operačního pole, což je jedna z obrovských výhod. To zvětšení, ostrost obrazu. Laparoskopie ve srovnání s otevřenou operací má výhodu právě ve vizualizaci. Velkým krokem dopředu je příchod možnosti 3D zobrazení, které usnadňuje operatérovi provádění zejména složitějších výkonů, jakými jsou třeba resekce ledvin.
Má 3D zobrazení nějaký vliv na samotný výkon?
Nevím, jestli se to úplně promítá do výsledku výkonu, je to poměrně obtížné prokázat. 3D zobrazení ale zkracuje délku výkonu. A pro pacienta je rozhodně lepší být v narkóze kratší dobu, ať už jde o několik minut nebo o několik desítek minut, což může hrát roli v jeho zotavení.
Na vašem pracovišti v Nemocnici Motol pracujete s 3D laparoskopem Einstein Vision už téměř rok. Jak se vám s ním operuje?
Operuje se nám krásně. Už si neumíme představit, že bychom operovali bez něj. (smích)
Jaké jste zaznamenali výhody 3D zobrazení při laparoskopických operacích oproti dřívějším 2D?
Myslím si, že výhoda je dvojí. Jednak se nám operace provádějí pohodlněji. Ale určitě se to promítne do tzv. learning curve, tedy doby, jak dlouho urologovi trvá, než laparoskopickou techniku vůbec zvládne. Ta doba se nepochybně výrazně zkracuje.
Není spíš na škodu učit operatéry ve 3D zobrazení? Nesnižuje to potom jejich zručnost, pokud budou operovat ve 2D?
Myslím si, že ne. Jsou na to různé pohledy. Samozřejmě, že tomu, kdo je zvyklý operovat ve 3D, se špatně operuje, když tu možnost nemá. Ale myslím si, že to nemá se zručností nic společného.. A naopak, říká se, že když je někdo zvyklý operovat ve 2D, chvíli mu trvá zvyknout si operovat ve 3D. Každopádně si myslím, že je to cesta dopředu, po které bychom se měli vydat. 3D zobrazení je pro nás daleko přirozenější, než 2D, takže proč to nevyužívat. Říká se těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Ale laparoskopický výkon už není cvičiště, to je už bojiště.
