Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Nezáleží na tom, jak dlouhá je cesta, ale kam vede

14. Říjen 2021

Nezáleží na tom, jak dlouhá je cesta, ale kam vede

Zavedení tukových emulzí do umělé výživy znamenalo klíčový pokrok v umělé výživě a následně i ve farmakologické léčbě pacientů. Nejen českou ikonou této disciplíny je profesor Zdeněk Zadák z Fakultní nemocnice Hradec Králové. „Vyvinout dokonalou umělou výživu bylo stejně složité jako dát dohromady raketu, která vynese modul na oběžnou dráhu. Ta cesta nebyla krátká, ale na tom nezáleží. Důležité je, kam nás zavedla,“ říká v podcastu Medicína Zdeněk Zadák.   

Jaká je historie parenterální výživy?

Celá tato otázka kolem umělé výživy se hodně vyvíjela v době rozvoje kosmonautiky. Tenkrát se předpokládalo, že kosmonauti budou užívat jakési výživové tablety a budou se jimi ve vesmíru živit. 

To se nestalo?

To se nestalo, protože jedna taková tableta by musela mít tak kilo a půl. Pokud jde o záležitost vesmírnou, dnes lidé na palubách vesmírných lodí dostávají výživu ústy. Výživa je dneska už palatabilní, to znamená, že je stravitelná a má nějakou chuť.

Vy jste byl u vývoje této „náhradní“ potravy?

Ano. A musel jsem vyřešit jeden naprosto zásadní problém – aby náhrada jídla obsahovala všechno. Do posledního stopového prvku, do poslední složky. Aby se u člověka, který se bude takto živit několik měsíců, najednou neobjevilo nějaké neznámé onemocnění jen proto, že chybí některý prvek ve výživě. Dnes už je tento problém víceméně vyřešený.   

Jak moc složité je vyvinout dokonalou umělou výživu, aby v ní opravdu nic nechybělo?

Vyvinout dokonalou umělou výživu bylo stejně složité jako dát dohromady raketu, která vynese modul na oběžnou dráhu. Trvá léta, než se to dotáhne k dokonalosti. Dnes už jsme dospěli k bezpečné parenterální výživě. Tedy to, co normálně jíme, jsme schopni dát i do žíly. 

 

Zdeněk Zadák

 

Jaké jsou tedy dnes složky parenterální výživy? 

Pokud mluvíme o úplné parenterální výživě, což je naším hlavním cílem, tak v ní musí být zastoupeny všechny tři složky. To znamená cukry, tuky, aminokyseliny. A navíc samozřejmě vitaminy, stopové prvky, minerály a podobně. Podávat v dnešní době parenterální výživu bez tukové emulze je anachronismus.  

Kam se posunulo medicínské poznání za posledních, řekněme, padesát let?

V době minulého režimu se tukové emulze dovážely a byl jich krutý nedostatek. Tenkrát se podávala jedna slaná a jedna sladká, jak jsem tomu říkal. Tedy glukóza a minerály, což bylo naprosto nedostatečné. Naštěstí dneska už parenterální výživa kombinuje všechny tři složky a tukové emulze jsou dnes jedny z nejbezpečnějších nitrožilních komponentů pro parenterální výživu, ač tomu dříve tak nebylo.

A kdy se parenterální výživa podává pacientům? 

Rozsah je velmi velký. Podává se v podstatě všem pacientům, kteří nemohou jíst vůbec a jsou závislí na umělé výživě, a pak také pacientům, jejichž příjem nepokryje jejich nutriční potřeby. 

Zdeněk Zadák

 

Mluví se o tom, že tukové emulze vyšší generace mají i farmakologické účinky. Jak si to mám představit?

Dnes se rozvíjí celá oblast umělé výživy, která se nazývá nutriční farmakologie. Řada výživových komponent může zafungovat jako farmakologická neboli léčivá složka. Mají například protizánětlivý nebo protisklerotický efekt.  

Je podle vás z pohledu prevence covidu-19 důležité užívání vitaminu D a omega-3 mastných kyselin? 

Suplementy má význam podávat tehdy, zjistíme-li jejich nedostatek. Pravda je, že jednou z prevencí takovýchto infekčních onemocnění je právě účinek těchto olejů. Tlumí akutní zánět a také působí preventivně proti důsledku covidové infekce. 

Měly by být tukové emulze součást parenterální výživy ve vztahu ke covidu-19 na JIP? 

To není ještě přesně definováno. U pacientů, kteří nemohou přijímat potravu, je to ale jasné. U nich je potřeba preferovat takové typy tukových emulzí, které obsahují rybí olej, jenž má farmakologický efekt.

Zvládáte mnoho lékařských, vědeckých, pedagogických i dalších aktivit. Máte na to nějaký recept? 

Recept nemám, ale řídím se pravidlem, že nezáleží na tom, jak dlouho jdeš, ale kam dojdeš. Důležitá věc je si dobře zorganizovat práci a určit si priority. Čas je cenný a neovlivnitelný parametr. Šetřím časem, protože každá minuta má velkou cenu.  

 

Celý rozhovor s profesorem Zdeňkem Zadákem, nestorem české parenterální výživy, si poslechněte ve zdravotnickém podcastu Medicína. Najdete ho na webových stránkách www.medicinapodcasty.cz a také ve všech podcastových aplikacích.
Ing. Lucie Kocourková
tisková mluvčí Skupiny B. Braun
Dosud nehlasováno

Kontakt

Napište nám

Čtěte také

Přínosy moderní zdravotní péče jsou jednoznačné a asi málokdo by o nich polemizoval. Z hlediska vlivu na životní prostředí ale oblast zdravotnictví představuje nemalou zátěž. Jednorázové ochranné pomůcky, chemikálie, logistika a distribuce – to vše má na životní prostředí značný vliv. 
I drobné změny chování přitom v důsledku mohou ekologickou stopu výrazně snížit. O vztahu životního prostředí a zdravotnictví jsme si povídali s jednatelem společnosti B. Braun CZ/SK doktorem Jiřím Lukešem.  

14.10.2021
Lidé a společnost

Jaké to je, připravovat se na odlet do Tokia na událost, o níž mnoho sportovců často jen sní? Co pro ně znamenalo roční odložení paralympiády, kdo je doprovází a co vzkazují ostatním sportovcům s podobnými ambicemi? Před odletem do Tokia jsme vyzpovídali naše dva ambasadory Kateřinu Antošovou a Davida Drahonínského. A držíme oběma palce do následujících kvalifikačních a soutěžních dní!

25.08.2021

Přednostou Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Brno je už šestnáct let. Letité zkušenosti se snaží uplatnit denně ve své lékařské praxi, ale také v roli předsedy České neurochirurgické společnosti. Profesor Martin Smrčka neurochirurgií žije a exkluzivně pro podcast Medicína říká: „Pacienti chtějí slyšet pravdu, ale chtějí si zachovat naději. Pro mě to je základní premisa, kterou se řídím.“

22.07.2021
B. Braun pro život