V rámci XXVIII. národního kongresu České společnosti pro ortopedii a traumatologii pohybového ústrojí (ČSOT), který se konal v Praze od 14. do 16. 5. 2025, proběhl i diskusní meeting pořádaný Skupinou B. Braun, zaměřený na porovnání robotických a navigačních systémů v ortopedii.
V posledních letech se na trhu objevila řada robotických systémů, které by měly zdokonalit implantaci totální náhrady zejména kolenního a kyčelního kloubu. Většina těchto systémů v ortopedii vychází z klasických navigačních technologií a představuje spíše jejich technologicky vylepšenou verzi než robotiku, jak jí známe z jiných oblastí medicíny. „Zatímco navigační systémy fungují více než dvacet let a jejich software prochází kontinuálním vývojem tzv. robotické systémy jsou zatím ve fázi raného vývoje a čeká se na jejich další zlepšení. Navigace lze již dnes používat i u revizních operací, dokážeme s nimi obnovit kloubní linii, korigujeme rotaci, femorální komponenty aj., což je značnou výhodou, kterou robotika zatím nenabízí,“ uvedl doc. MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D., přednosta I. ortopedické kliniky FN u sv. Anny v Brně.
V samotných navigačních systémech (NS) jsou velké rozdíly – od navigací umístěných přímo v operačním poli po navigační systémy které určují vedení řezů v operačním poli, systémy upevněné k desce stolu nebo klasické NS známé z navigace OrthoPilot, kde je operatérem chirurg, který do počítačového systému zadává získané údaje, které jsou dále zpracovány a na základě fenotypizace končetiny navrhne tu nejlepší možnou cestu, s níž lékař může nebo nemusí souhlasit.
„OrthoPilot je skvělý 3D nástroj pracující v reálném čase, je však potřeba vědět, co od systému operatér požaduje a očekává. Tato navigace dává operatérovi sílu v jeho rozhodování, pomáhá mu v tzv. informovaném rozhodování. Data o operačním zákroku se zobrazují a zapisují na přehledně organizované informativní obrazovce včetně vykonaných resekcí, velikosti použitého implantátu, údajů o ose končetiny před operací a po ní včetně doby trvání výkonu,“ vysvětlil primář MUDr. Luboš Nachtnebl, Ph.D. z I. ortopedické kliniky FN u sv. Anny v Brně. OrthoPilot rovněž dokáže sestavit lékařskou zprávu pro pacienty a poskytnout data pro komplexní analýzu.
Na rozdíl od ortopedie je robotika v urologii či gynekologii mnohem zavedenější a propracovanější. Základním rozdílem je podle doc. Tomáše skutečnost, že v urologii nebo gynekologii se robotické výkony provádějí miniinvazivně, endoskopicky a zpřesnění u jednotlivých kroků má svůj význam. „Robot zpřesňuje vedení jemných resekcí, klipování cév, závěrečné šití a celou řadu dalších kroků. Pro nás v ortopedii je důležité si s navigací vypočítat ideální postavení endoprotézy, vyvážení měkkých tkání, postavení femorální a tibiální komponenty tak, aby to vyhovovalo okolním měkkým tkáním a celkové fyziologii pacienta. A je celkem jedno, jestli to za nás udělá robot, nebo to uděláme my podle navigace. Jemná přesnost zde není až tak zásadní jako vyvážení a umístění endoprotézy, které je esenciální,“ vysvětlil doc. Tomáš.
Jak již bylo zmíněno, u tzv. robotických systémů je otázkou, zda jde skutečně o systémy robotické. Naprostá většina z nich potřebuje sběr dat a jejich zadání do robotického systému, stejně jako u navigace. „Jediné, co zatím robotický systém udělá navíc, je, že např. vede řezací frézu, přidrží bloček, eventuálně kontroluje operatéra při řezu,“ uvedl doc. Tomáš.
Pokud jde o klinický přínos jednotlivých systémů, bylo sledováno především dlouhodobé přežití, individualizovaný přístup k pacientům, přesnost a reproduktibilita, zlepšení funkce kloubu a efektivita celého systému. Pokud jde o klinická data, ta jsou u navigačních systémů mnohem dál než u robotů, kde zatím chybějí. Až na jednu výjimku neexistují klinické studie, které by srovnávaly navigaci a robotiku.
Řada prací jednoznačně prokázala, že navigační systémy zpřesňují resekce a pozici jak femorální, tak tibiální komponenty v porovnání s konvenční náhradou kolenního kloubu. Prokázáno bylo např. vyšší procento revizí pro malalignment komponenty u konvenční totální náhrady kolenního kloubu ve srovnání s totální náhradou provedenou pomocí navigačního systému, a to až o 50 procent. Další práce porovnávala mechanické outliery (˃ 3°) – pacienty, kteří měli uložení femorální nebo tibiální komponenty mimo hranici 3°, která je ještě považována za dostatečnou. Ukázala, že při použití navigace při použití šablony na míru bylo méně než pět procent outlierů, při PSI 25–30 procent a u konvenční náhrady nemělo zcela korektně vloženu endoprotézu kolenního kloubu 35 procent pacientů.
Zlepšení funkčních výsledků bylo prokázáno jak v krátkodobém, tak ve střednědobém horizontu u pacientů, kteří podstoupili operaci kolenního kloubu za pomoci počítačové navigace ve srovnání s konvenční náhradou.
„Pokud se s navigací zapracujete, rozhodně není pravda, že by navigační systémy prodlužovaly operační čas, naopak je prokázáno jednoznačné zkrácení operačního času ve srovnání s konvenční náhradou kolenního kloubu,“ uvedl doc. Tomáš. Pokud jde o cenu, rozdíl mezi navigačním a robotickým systémem je výrazný. Náklady na jednu operaci jsou u robotiky šestinásobné v porovnání s navigací.
Zatím jediná práce srovnávající robotické systémy s navigací v dlouhodobém horizontu ukazuje, že desetileté přežití je lepší u navigačních systémů oproti robotickým a konvenčním náhradám kolenního kloubu. Jiná práce např. ukázala zlepšení dlouhodobého přežití při použití navigace ve srovnání s konvenční náhradou, kdy u navigace bylo dosahováno 98procentního desetiletého přežití oproti 87 procentům bez použití navigace.
„Je prokázáno, že počítačová navigace u kinematicky provedené náhrady kolenního kloubu výrazně zvětšuje přesnost, zjednodušuje uložení komponent a zjednodušuje celý systém kinematické náhrady. Pokud jde o individualizované náhrady, reverzní kinematickou náhradu nelze provést jinak než za pomoci navigačního systému, ať ve smyslu klasické navigace, nebo pseudonavigace s použitím robota,“ vysvětlil doc. Tomáš.
Specifikem robotických systémů je jejich vysoká pořizovací cena, vysoké náklady na spotřební materiál nutný pro každou jednotlivou operaci, vysoké náklady za každoroční servis, delší operační čas. Pořizovací cena robotických systémů je nesrovnatelná s cenou navigací – kompletní systém (robot 850 000 USD vs. OrthoPilot 27 500 USD), software (90 000 USD vs. 2 500 USD). Výrazně vyšší jsou i servisní náklady (100 000 vs. 5 000 USD). Náklady na každou jednotlivou operaci, kdy je potřeba použít speciální jednorázové referenční markery a trackery, hroty navigačních sond, frézovací návleky a další nutné jednorázové rouškování vychází ve srovnání (900 vs. 90 USD). Obecně lze říci, že náklady na robotické systémy jsou nejméně pětkrát, ale spíše až desetkrát vyšší než v případě navigací. Data také jednoznačně prokazují zvýšené náklady na jednoho pacienta u perioperační a předoperační přípravy při použití robotického systému, cca o 500 eur.
V českých poměrech vyjde pořízení robotiky na cca 30 milionů Kč, navigace do 2 mil. Kč. Náklady na jednu operaci se pohybují okolo 15 000 Kč u robotiky a 3 000 Kč u navigace. Přičemž kód na navigaci, který lze od ledna 2025 vykázat současně s výkonem ortopedické náhrady, je zhruba 10 000 bodů a na robotiku 15 000 bodů.
Pokud jde o operační čas, a to nejen samotné operace, ale i přípravy, kdy je u mnoha robotických systémů potřeba použít CT nebo MRI, které je následně nezbytné zhodnotit, vyšetření naplánovat atd., je čas, který je potřeba strávit u robotického systému, téměř dvakrát delší než při použití klasické navigace (49 vs. 90 minut).
„Opominout nelze ani obrovský hardware, který je při použití robotických systémů umístěn na operačním sále. Uvidíme, co to přinese v riziku infekčních komplikací, ale všichni víme, že čím víc toho na sále máme, tím větší riziko komplikací vzniká,“ poznamenal doc. Tomáš.
U klinických dat týkajících se robotiky je evidence velmi limitovaná. Zatím je k dispozici jen šest metaanalýz, jejichž kvalita je velmi pochybná, obtížně hodnotitelná. „Čekáme na dlouhodobé výsledky, které nám ukážou, co robotické nebo pseudorobotické systémy přinesou. Zatím existuje jediná recentní práce srovnávající robotiku a navigaci, kde vycházejí navigační systémy ještě o něco lépe než robotické v přesnosti uložení komponent a dlouhodobých výsledcích ve smyslu přežívání endoprotézy,“ uvedl doc. Tomáš.
Jak shrnul doc. Tomáš Tomáš hlavní nevýhodou robotických systémů je jejich cena, delší operační čas i čas strávený přípravou, vysoké náklady na perioperační přípravu, hardware na operačním sále, který může způsobovat další komplikace, a v některých případech další vyžadovaná vyšetření jako CT, MRI atd., která zase prodlužují předoperační přípravu a zatěžují použití systému.
Orthopilot® Elite je zdravotnický prostředek.
Tyto stránky obsahují odborné informace o léčivech a zdravotnických prostředcích určené zdravotnickým odborníkům v České republice. Nejsou určeny laické veřejnosti.
Odborníkem je dle § 2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění, osoba oprávněná předepisovat nebo vydávat léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky. Pokud osoba, která není odborníkem, vstoupí na tyto webové stránky, vystavuje se riziku nesprávného porozumění informací zde publikovaných a z toho plynoucích důsledků.
Kliknutím na tlačítko „Jsem odborník“ potvrzujete, že:
