Na konferenci ČSZT představil B. Braun tři rozdílné technologie a ukázal, že budoucnost zdravotnictví stojí na propojení dat, systémů a lidí.
Na konferenci ČSZT představil B. Braun tři rozdílné technologie a ukázal, že budoucnost zdravotnictví stojí na propojení dat, systémů a lidí.
Budoucnost zdravotnictví možná není tak vzdálená, jak se zdá – někdy ji lze zahlédnout na jediném konferenčním stánku. Na letošním kongresu ČSZT představil B. Braun technologie z odlišných oblastí péče: infuzní terapii, dialýzu a chirurgii. Ačkoliv spolu přímo nesouvisejí, všechny ukázaly stejný trend: technologie, které v rámci svých oborů fungují jako součást propojených ekosystémů, nikoli izolovaně. Na tomto principu postavil B. Braun i svou účast na konferenci Kvalita zdravotní péče XI., zaměřené na výzvy a příležitosti v oblasti zdravotnických technologií.
Návštěvníci si mohli prohlédnout ekosystém infuzní techniky Space®plus a aplikaci Space OnlineSuite, které pomáhají bezpečně řídit infuzní terapii a zajišťují tok dat napříč nemocnicí. Dále byl představen digitální chirurgický mikroskop Aesculap Aeos® s důrazem na nový pohled na operační pole a lepší ergonomii. Trojici doplnil systém reverzní osmózy AQUAboss® nX, ukazující, že i technologie v technickém zázemí nemocnic přispívají k efektivitě a udržitelnosti provozu.
Na expozici navázala přednáška Tomáše Felta zaměřená na spolupráci zdravotníků, poskytovatelů péče a digitálních technologií při digitalizaci zdravotnictví.
Digitalizace podle něj není primárně o nových přístrojích, ale o reakci na složitost péče, nároky na bezpečnost i nedostatek času zdravotníků. Ti pracují s velkým objemem dat a potřebují je rychle a přehledně v kontextu. Typickým příkladem jsou jednotky intenzivní péče, kde technologie nepřetržitě generují data – klíčové je jejich proměnění v využitelné informace. Právě zde je budoucnost digitalizace nejzřetelnější.
Významnou část přednášky věnoval tomu, jak se mění role zdravotnické techniky. Zařízení už nejsou samostatné přístroje, ale součást širšího datového ekosystému, ve kterém musí bezpečně komunikovat s nemocničními systémy i dalšími technologiemi. Infuzní pumpa se tak stává nejen nástrojem pro podání léčby, ale i zdrojem cenných klinických dat.
Pozornost vzbudil také příklad tzv. autoprogrammingu: lékař zadá terapii do nemocničního informačního systému a data se automaticky přenesou do infuzní pumpy. Tím se snižuje manuální zátěž i riziko chyb.
Zároveň zaznělo, že největší výzvou digitalizace není jen používání stejných standardů, ale skutečné porozumění mezi systémy.
Ani rozšířený standard HL7 totiž automaticky nezaručuje bezproblémovou integraci. Každý systém může s daty pracovat odlišně, a cesta k propojenému zdravotnictví proto vede přes interoperabilitu, standardizaci a efektivní komunikaci.
Roste také význam biomedicínských inženýrů. Už nejsou jen správci zařízení, ale partneři propojující zdravotnickou techniku, klinickou praxi a nemocniční IT. Podílejí se na projektech, které rozhodují o tom, zda data skutečně pomohou zdravotníkům, nebo zůstanou uzavřená v jednotlivých systémech.
Hlavní sdělení konference je zřejmé: technologie pro digitalizaci zdravotnictví už máme. O budoucnosti péče rozhodne, jak dobře je dokážeme propojit a využít ve prospěch pacientů i zdravotníků.
Tyto stránky obsahují odborné informace o léčivech a zdravotnických prostředcích určené zdravotnickým odborníkům v České republice. Nejsou určeny laické veřejnosti.
Odborníkem je dle § 2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění, osoba oprávněná předepisovat nebo vydávat léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky. Pokud osoba, která není odborníkem, vstoupí na tyto webové stránky, vystavuje se riziku nesprávného porozumění informací zde publikovaných a z toho plynoucích důsledků.
Kliknutím na tlačítko „Jsem odborník“ potvrzujete, že: