Způsob nákupu technologií se začíná měnit
ENISA v červenci 2026 vydala aktualizovaná doporučení pro kybernetickou bezpečnost při nákupu technologií nemocnicemi a dalšími poskytovateli zdravotní péče. Pokrývají celý životní cyklus nákupu, stanovují konkrétní oblasti kybernetických požadavků a upozorňují také na informace, které by měli dodavatelé poskytovat. Doporučení jsou provázána mimo jiné s NIS2, regulací zdravotnických prostředků, GDPR a European Health Data Space. [enisa.europa.eu], [enisa.europa.eu]
Při nákupu propojeného zdravotnického prostředku tak vedle ceny, klinických parametrů nebo nákladů na provoz vznikají nové otázky:
- Jak zařízení při připojení prokazuje svou identitu?
- Kdo k němu může přistupovat a s jakými oprávněními?
- Jak jsou chráněna data při komunikaci?
- Jak probíhají bezpečnostní aktualizace?
- Jak výrobce reaguje na nově objevené zranitelnosti?
- Lze zpětně zjistit, co se v systému odehrálo?
- Jak jsou mezi výrobcem a nemocnicí rozděleny odpovědnosti za bezpečný provoz technologie?
Kybernetická bezpečnost se tak stává jedním z parametrů, které je potřeba zohledňovat už při výběru technologie, nikoli až ve chvíli, kdy se zařízení připojuje do nemocniční infrastruktury. O to důležitější je tato otázka, kdy řadu těchto digitálních zdravotnických prostředků pořizuje zdravotnické zařízení, tedy poskytovatel primární péče, na 20-30 let do své infrastruktury, která je součástí i kritické infrastruktury státu.
B. Braun Zero Trust: důvěru musí systém ověřit
Jedním z bezpečnostních přístupů reagujících na propojené prostředí je B. Braun Zero Trust. Jeho základní myšlenka je jednoduchá: žádnému uživateli ani zařízení automaticky nedůvěřovat pouze proto, že se již nachází uvnitř nemocniční sítě. Každý přístup musí být ověřen.
Bezpečnost pak nestojí na jediné ochranné bariéře, ale na několika vzájemně se doplňujících vrstvách:
- Ověření identity: systém ověřuje uživatele i připojená zařízení.
- Minimální oprávnění: každý získává jen přístup, který skutečně potřebuje.
- Segmentace: problém v jedné části systému nemá automaticky otevřít cestu do dalších.
- Šifrovaná komunikace: přenášené informace jsou chráněny před neoprávněným přístupem či změnou.
- Průběžný monitoring: bezpečnostně významné operace lze zaznamenávat a analyzovat.
- Vynucování pravidel: bezpečnostní podmínky se kontrolují průběžně, nejen při prvním připojení.
Jak funguje Zero Trust u infuzní techniky
Tyto principy jsou součástí bezpečnostní architektury digitálního infuzního systému B. Braun Spaceplus a softwarové platformy OnlineSuiteplus.
Zařízení a platforma se vzájemně autentizují prostřednictvím digitálních certifikátů. Komunikace využívá šifrovací a autentizační mechanismy a oprávnění jednotlivých uživatelů se liší podle jejich rolí.
V praxi to například znamená, že zdravotník potřebuje funkce související s používáním infuzního systému, ale nepotřebuje oprávnění k provádění systémových aktualizací. Technik naopak potřebuje servisní funkce, aniž by tím automaticky získával přístup ke všem ostatním informacím.
Jednotlivé části systému jsou od sebe oddělené, využívají vlastní bezpečnostní mechanismy a bezpečnostně významné operace lze zaznamenávat pro následný audit.
„Kybernetická bezpečnost není jednorázové opatření, které vyřešíme při instalaci přístroje. Musí být součástí celého životního cyklu zdravotnické technologie, od jejího návrhu a výběru až po každodenní provoz. Právě proto u našich digitálních řešení pracujeme s principy Zero Trust a vícevrstvým zabezpečením,“ uzavírá za B. Braun František Vojík.
Zdroje
• Moravské hospodářství: Ředitelé nemocnic diskutovali v Brně o kyberbezpečnosti, fenoménu ShadowAI i úhradové vyhlášce pro rok 2027, 23. 10. 2026. [moravskeho...darstvi.cz]
• ENISA: Procurement Guidelines for the Cybersecurity of Hospitals and Healthcare Providers, 22. 7. 2026. [enisa.europa.eu]
• ENISA: přehled kybernetických hrozeb ve zdravotnictví. [enisa.europa.eu]
• NÚKIB: Průvodce novým zákonem o kybernetické bezpečnosti. [portal.nukib.gov.cz]