Přejít k hlavnímu obsahu

Kdo hlídá technologie, na kterých závisí chod nemocnice?

Kybernetická bezpečnost už není jen úkolem IT. S rostoucím počtem propojených zdravotnických prostředků se stává tématem pro vedení nemocnic i jedním z kritérií při rozhodování o nákupu nových technologií. Jak ale poznat, zda je zdravotnický prostředek připravený bezpečně fungovat v propojeném prostředí nemocnice?

 

Digitalizace přináší nemocnicím přesnější data, efektivnější procesy a stále širší možnosti propojení zdravotnických technologií. Zároveň ale zásadně mění pohled na kybernetickou bezpečnost. Do nemocničních sítí už nejsou připojeny jen počítače, servery nebo informační systémy. Komunikují s nimi další technologie včetně samotných zdravotnických prostředků.

Odpovědnost nelze přenést pouze na IT

Kybernetická bezpečnost patřila mezi hlavní témata 24. ročníku Celostátního setkání ředitelů nemocnic, které se uskutečnilo v Brně. Diskutovalo se o postavení nemocnic v kritické infrastruktuře, kybernetických hrozbách, bezpečnosti propojených zdravotnických prostředků i fenoménu ShadowAI. Setkání se účastnili ředitelé nemocnic, zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR, zdravotních pojišťoven a odborníci na technologie a bezpečnost. 

Miroslav Pavelka
Miroslav Pavelka

„Za kybernetickou bezpečnost nese konečnou odpovědnost vrcholné vedení nemocnice, tato role je nedělitelná a nelze ji pouze přenést na IT specialisty,“ upozornil na říjnovém setkání manažerů nemocnic Miroslav Pavelka z Katedry informačních technologií PEF ČZU v Praze. S novými povinnostmi je podle něj potřeba nastavit procesy, krizovou komunikaci i kontinuální vzdělávání zaměstnanců. 

Odpovědnost managementu dostává nový význam i v souvislosti s legislativou. Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, je účinný od 1. listopadu 2025. NÚKIB spojuje novou právní úpravu s transpozicí evropské směrnice NIS2 do českého prostředí. [portal.nukib.gov.cz], [portal.nukib.gov.cz]

O tom, že nejde pouze o regulatorní požadavky, svědčí také data evropské agentury ENISA. V její analýze incidentů ve zdravotnictví mezi lednem 2021 a březnem 2023 představoval ransomware 54 % analyzovaných útoků a nejvíce zasaženou skupinou poskytovatelů byly nemocnice. V incidentech souvisejících se zdravotnictvím analyzovaných pro evropský přehled hrozeb za rok 2024 tvořil ransomware 45 % a úniky dat 28 %. [enisa.europa.eu]


Do bezpečnostní rovnice vstupují zdravotnické přístroje

„Moderní zdravotnické prostředky jsou dnes propojené s nemocničními systémy i cloudy. To je velkou výhodou v digitalizaci péče a zvyšuje to kvalitu a rychlost diagnostiky i léčby. Současně s sebou přináší tento nový a již neodmyslitelný trend nová rizika v uceleném léčebném procesu, jako jsou například kybernetická zranitelnost. Na digitální zdravotnický prostředek již tedy nelze nahlížet pouze z pohledu klinického účinku a přínosu pro pacienta, ale nově i z pohledu kyberbezpečnosti a požadavků evropských směrnic jako je NIS2 , MDR a další“ zdůrazňuje MUDr. František Vojík, obchodní manažer B. Braun Medical.  

MUDr. František Vojík
MUDr. František Vojík

Za bezpečnost propojené technologie přitom nemůže odpovídat pouze jedna strana. „Výrobce řeší zabezpečení samotného zařízení a systému, nemocnice zase prostředí, do kterého je technologie připojena, včetně správy sítě, přístupů a provozních procesů, dodává František Vojík.  

Způsob nákupu technologií se začíná měnit

ENISA v červenci 2026 vydala aktualizovaná doporučení pro kybernetickou bezpečnost při nákupu technologií nemocnicemi a dalšími poskytovateli zdravotní péče. Pokrývají celý životní cyklus nákupu, stanovují konkrétní oblasti kybernetických požadavků a upozorňují také na informace, které by měli dodavatelé poskytovat. Doporučení jsou provázána mimo jiné s NIS2, regulací zdravotnických prostředků, GDPR a European Health Data Space. [enisa.europa.eu], [enisa.europa.eu]

Při nákupu propojeného zdravotnického prostředku tak vedle ceny, klinických parametrů nebo nákladů na provoz vznikají nové otázky:

  • Jak zařízení při připojení prokazuje svou identitu?
  • Kdo k němu může přistupovat a s jakými oprávněními?
  • Jak jsou chráněna data při komunikaci?
  • Jak probíhají bezpečnostní aktualizace?
  • Jak výrobce reaguje na nově objevené zranitelnosti?
  • Lze zpětně zjistit, co se v systému odehrálo?
  • Jak jsou mezi výrobcem a nemocnicí rozděleny odpovědnosti za bezpečný provoz technologie?

Kybernetická bezpečnost se tak stává jedním z parametrů, které je potřeba zohledňovat už při výběru technologie, nikoli až ve chvíli, kdy se zařízení připojuje do nemocniční infrastruktury. O to důležitější je tato otázka, kdy řadu těchto digitálních zdravotnických prostředků pořizuje zdravotnické zařízení, tedy poskytovatel primární péče, na 20-30 let do své infrastruktury, která je součástí i kritické infrastruktury státu.

B. Braun Zero Trust: důvěru musí systém ověřit

Jedním z bezpečnostních přístupů reagujících na propojené prostředí je B. Braun Zero Trust. Jeho základní myšlenka je jednoduchá: žádnému uživateli ani zařízení automaticky nedůvěřovat pouze proto, že se již nachází uvnitř nemocniční sítě. Každý přístup musí být ověřen.

Bezpečnost pak nestojí na jediné ochranné bariéře, ale na několika vzájemně se doplňujících vrstvách:

  • Ověření identity: systém ověřuje uživatele i připojená zařízení.
  • Minimální oprávnění: každý získává jen přístup, který skutečně potřebuje.
  • Segmentace: problém v jedné části systému nemá automaticky otevřít cestu do dalších.
  • Šifrovaná komunikace: přenášené informace jsou chráněny před neoprávněným přístupem či změnou.
  • Průběžný monitoring: bezpečnostně významné operace lze zaznamenávat a analyzovat.
  • Vynucování pravidel: bezpečnostní podmínky se kontrolují průběžně, nejen při prvním připojení.

Jak funguje Zero Trust u infuzní techniky

Tyto principy jsou součástí bezpečnostní architektury digitálního infuzního systému B. Braun Spaceplus a softwarové platformy OnlineSuiteplus.
Zařízení a platforma se vzájemně autentizují prostřednictvím digitálních certifikátů. Komunikace využívá šifrovací a autentizační mechanismy a oprávnění jednotlivých uživatelů se liší podle jejich rolí.

V praxi to například znamená, že zdravotník potřebuje funkce související s používáním infuzního systému, ale nepotřebuje oprávnění k provádění systémových aktualizací. Technik naopak potřebuje servisní funkce, aniž by tím automaticky získával přístup ke všem ostatním informacím.

Jednotlivé části systému jsou od sebe oddělené, využívají vlastní bezpečnostní mechanismy a bezpečnostně významné operace lze zaznamenávat pro následný audit. 

„Kybernetická bezpečnost není jednorázové opatření, které vyřešíme při instalaci přístroje. Musí být součástí celého životního cyklu zdravotnické technologie, od jejího návrhu a výběru až po každodenní provoz. Právě proto u našich digitálních řešení pracujeme s principy Zero Trust a vícevrstvým zabezpečením,“ uzavírá za B. Braun František Vojík.
 

Zdroje
•    Moravské hospodářství: Ředitelé nemocnic diskutovali v Brně o kyberbezpečnosti, fenoménu ShadowAI i úhradové vyhlášce pro rok 2027, 23. 10. 2026. [moravskeho...darstvi.cz]
•    ENISA: Procurement Guidelines for the Cybersecurity of Hospitals and Healthcare Providers, 22. 7. 2026. [enisa.europa.eu]
•    ENISA: přehled kybernetických hrozeb ve zdravotnictví. [enisa.europa.eu]
•    NÚKIB: Průvodce novým zákonem o kybernetické bezpečnosti. [portal.nukib.gov.cz]

Štítky pro tento článek:

Odborné informace o léčivech a zdravotnických prostředcích

Tyto stránky obsahují odborné informace o léčivech a zdravotnických prostředcích určené zdravotnickým odborníkům v České republice. Nejsou určeny laické veřejnosti.

Odborníkem je dle § 2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění, osoba oprávněná předepisovat nebo vydávat léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky. Pokud osoba, která není odborníkem, vstoupí na tyto webové stránky, vystavuje se riziku nesprávného porozumění informací zde publikovaných a z toho plynoucích důsledků.

Kliknutím na tlačítko „Jsem odborník“ potvrzujete, že:

  • Jste se seznámil/a s výše uvedenou zákonnou definicí pojmu „odborník“;
  • Jste odborníkem ve smyslu zákona o regulaci reklamy;
  • Jste se seznámil/a s riziky, kterým se jiná osoba než odborník vystavuje, jestliže vstoupí na stránky určené převážně pro odborníky.
Jsem odborník
Nejsem odborník