Co všechno ještě Kateřina plánovala v letošním roce?
Zátěžové testy. Ty sice nejsou nikterak příjemné, ale Katka se díky nim dozví hodně o tom, kam trénink směrovat. Letos měla v plánu si hlídat formu, aby ji mohla načasovat na dva nejdůležitější závody roku. Prvním mělo být mistrovství světa v belgickém Ostende a druhým vrcholem sezony měla být pochopitelně paralympiáda v Tokiu, respektive na závodním okruhu Fudži (Fuji International Speedway) pod stejnojmennou sopkou. Kateřina se zde měla soustředit na časovku. „O pár dní později bych bývala absolvovala silniční závod společně s kategorií
méně postižených handbikerek.
Jak se situace změnila?
Samozřejmě že teď, v „časech koronaviru“, jsou důležitější věci než zátěžové testy a příprava na další sportovní utkání. Katka nezaváhala, zasedla k šicímu stroji a šije roušky, seč jí síly stačí. Všem, kteří s pandemií bojují, drží palce. Roušky šije jednou rukou, protože tu druhou ruku potřebuje na držení spínače šicího stroje, kterým se normálně šlape.
Při nedávném tréninku v polích, kde Katka jezdívá na handbiku, se seznámila s traktoristou, kterému ušité roušky předává. „Vypadá to divně, ale zemědělci mají teď dost práce a nemají čas roušky shánět. Navíc jsem od tohoto traktoristy dostala tip na školku s ovocnými stromky. Na podzim budeme sázet.
Konec se sportem?
Ani náhodou. Sama Katka říká, že je v úžasné formě a pravidelně trénuje. „Není možné, abych přestala trénovat ani na týden, natož na delší dobu. Sedím na handbiku minimálně jedenáct hodin týdně. V podkroví mám provizorní posilovnu a denně cvičím. Je to nejlepší způsob, jak se udržet v psychické kondici,“ vysvětluje nadšená sportovkyně. To, že byla paralympiáda přesunuta na další rok, ji moc netrápí. Nakonec bude mít aspoň o něco více času na přípravu. Navíc některé závody proběhnou snad už na podzim.