Kardiologie očima Petra Kaly: „Prevence dřív, koordinace lépe, péče rychleji.“

Kardiologie v pohybu

Jak vnímáte desetiletý Národní kardiovaskulární plán, který se začal letos realizovat?

Jedná se o poměrně ambiciózní program, který má za cíl ovlivnit a zlepšit zdraví celé české populace. Zaměření na celé spektrum kardiovaskulárních onemocnění a jejich celoživotní dynamiku považuji za velmi důležité. Našimi cíli jsou vedle snížení výskytu kardiovaskulárních onemocnění i včasná detekce a léčba již vzniklých onemocnění. 
Vzhledem k tomu, že závažnými kardiovaskulárními chorobami trpí několik milionů dospělých Čechů a v mnoha případech jde o důsledek kombinace více faktorů, je nezbytnou podmínkou úspěchu spolupráce více odborností. Pacienti s jednoduššími formami mohou být sledováni u praktických lékařů a internistů, složitější případy pak u kardiologů v terénu a v kardiocentrech.

Jaké jsou hlavní cíle plánu do roku 2035 a v čem se liší od předchozích koncepcí? 

Hlavních cílů je více, ale na rozdíl od programu z roku 2013 je nyní velký důraz kladen na prevenci. Kolegyně a kolegové z ÚZIS a SZÚ pod vedením profesora Duška a doktorky Mackové odvedli skvělou práci – máme nyní k dispozici nejen věrohodné podklady, ale také predikce, tedy statistické výhledy až do roku 2050. 
Máme i detailní data o nejrůznějších aspektech zdraví populace, která se dají kombinovat a umožňují mezioborové pohledy – například v oblasti kardio-onkologie. Zasazení do kontextu evropských zemí pak poskytuje velmi potřebný přesah.

Jaká je role nemocnic a specializovaných center v implementaci plánu?

Nemocnice a specializovaná kardiovaskulární centra tvoří ve většině regionů dobře fungující síť podle principu tzv. hub & spoke spolupráce. „Hub“ představují kardiocentra a „spoke“ spádové nemocnice. Jejich role při diagnostice a léčbě závažných onemocnění je nezastupitelná a bude se dále rozvíjet a podporovat.V oblasti primární prevence ale hlavní zátěž ponese praktický lékař. Nemocnice a centra budou fungovat spíše v roli koordinační.

Dlouhodobě upozorňujete, že koordinace mezi jednotlivými odborníky není ideální. Pomůže plán situaci zlepšit?

Ano, máte pravdu, koordinace zatím optimální není a její optimalizace nebude snadná. Akční plány by ale měly přinést zlepšení na více úrovních – od pilotních programů zdravotních pojišťoven přes odbornou a politickou podporu až po intenzivní spolupráci mezi obory.

Řeší plán i nedostatek kardiologů?

Je zřejmé, že systém péče o miliony nemocných je zcela odlišný od systému péče o pacienty se vzácnými chorobami. Kardiologové sice mají různé preventivní a nyní i screeningové programy, ale nemají možnost postihnout celou populaci. Proto je na časnou detekci a následnou korekci rizikových faktorů kladen velký důraz a týká se nejen praktiků, ale i spolupracujících specialistů. Jistě víte, že diabetes mellitus je významným rizikovým faktorem aterosklerózy a zároveň je ischemická choroba srdeční u diabetiků nejčastější příčinou úmrtí. Logickým krokem je tedy využití diabetologických center i pro detekci kardiovaskulárních onemocnění.

Je řešením nedostatku zdravotníků i rozšíření kompetencí nelékařského personálu?

Osobně jsem velkým zastáncem rozšiřování kompetencí nelékařských pracovníků – od zdravotních sester přes biomedicínské inženýry, odborníky na telemedicínu a umělou inteligenci až po další profese.  

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad?

Ano. Třeba diabetologie. „Diabetické“ sestry mají relativně široké pravomoci a společně s lékaři pečují o diabetes jako jednu z epidemií 21. století. Obecně jsou KVO také považována za určitou „epidemii“, kdy počet pacientů s hypertenzí v ČR již nyní přesahuje 2 miliony, s arytmiemi je léčeno téměř 500 tis pacientů a velmi rychle roste počet pacientů se srdečním selháním, kde, dle predikce, přesáhne 600 tisíc již v r. 2030.    

Prevence 2026: víc záchytů, víc dat, méně infarktů

Od 1. ledna 2026 se podstatně mění prevence kardiovaskulárních onemocnění u praktických lékařů. Jak tyto změny hodnotíte?

Jednoznačně jako krok správným směrem. Tento směr však musí zároveň respektovat rostoucí nároky na erudici praktických lékařů a poskytovat jim adekvátní podmínky pro práci.

Rozšiřuje se také screening výdutě břišní aorty. Je to správná cesta?

Screening výdutě břišní aorty, tedy aneurysmatu abdominální aorty, je v roce 2025 spuštěn jako pilotní projekt pro muže ve věku 65 až 67 let. Věřím, že tímto způsobem se podaří včas zachytit pacienty s rizikem závažných komplikací včetně náhlého úmrtí. Po vyhodnocení pilotu by měl být screening rozšířen.

Co přinese nové vyšetření lipoproteinu(a)?

Lipoprotein(a) je dlouhodobě známý jako jeden z vrozených rizikových faktorů aterosklerózy. Jeho zvýšená hladina zvyšuje riziko infarktu a cévní mozkové příhody. Snahám o jeho snížení se věnuje značné výzkumné úsilí a první výsledky farmakologické léčby jsou velmi slibné.  

Jak se díváte na diskuse o bonusech a malusech v pojištění podle přístupu pacientů ke zdraví?

Osobně věřím pouze v pozitivní motivaci, tedy v systém bonusů – a to nejen pro pacienty, ale i pro dosud zdravé. A „bonusy“ chápu nejen jako finanční odměnu, ale i v mnoha dalších formách.

Jak by se měla proměnit komunikace s pacienty, aby byla prevence účinnější? 

Komunikace a vztah s pacientem i jeho blízkými jsou mimořádně důležité aspekty medicíny. Osvětové kampaně mají velký pozitivní dopad na zdraví populace, ale ten bývá přechodný. Proto se musí pravidelně opakovat. V současnosti jsou kampaně většinou aktivitou odborných společností nebo jednotlivců. Velmi bych uvítal, kdyby se staly přirozenou součástí veřejného prostoru podle jasně stanovených kritérií.

Jaký význam má životní styl ve srovnání s farmakologickou prevencí?

Zdravý životní styl je základem zdravé společnosti. Cílem není jen dožívat se vyššího věku, ale především prožít více let ve zdraví. Ve vyspělých zemích totiž závažné nemoci přicházejí v průměru o deset let později než u nás. Intervence v oblasti životního stylu jsou tedy nejlépe vynaložené prostředky. To však neznamená, že farmakologickou prevenci podceňuji – například v oblasti managementu lipidů nebo obezity dosáhla skvělých výsledků.

Technologie, které zachraňují život: od ECMO po umělou inteligenci

Jaké místo má ECMO v současné praxi?

ECMO, tedy mimotělní oběh, do určité míry nahrazuje funkci srdce a plic. V kardiologii se používá v podobě veno-arteriálního ECMO (V-A ECMO) a jeho využití se rozšířilo především u pacientů s oběhovou zástavou nebo s akutním infarktem myokardu. 
Dnes lze ECMO plně perkutánně zavést během 10–20 minut, ale jeho implantace je jen prvním, a často nejjednodušším krokem k záchraně života. ECMO tým tvoří desítky odborníků – od kardiologů a perfuzionistů po anesteziology a intenzivisty. Pamatuji si pacienta, o kterého se staralo více než třicet lékařů z mnoha oborů.

Vedle ECMO se stále častěji používá mikroaxiální pumpa Impella. Co přináší?

Impella je systém, který čerpá okysličenou krev z levé komory do aorty. Studie DangerSHOCK prokázala historicky poprvé lepší přežívání pacientů v kardiogenním šoku po infarktu oproti standardní léčbě. Pumpu využíváme i při komplexních koronárních intervencích u vysoce rizikových pacientů, někdy i v kombinaci s ECMO, tzv. ECMELLA.

Jaké nové katetrizační techniky považujete za průlomové?

Novinky bych rozdělil do dvou oblastí – koronárních intervencí a strukturálních výkonů. U koronárních jde o nové technologie pro odstranění kalcifikovaných plátů a pokročilý intrakoronární imaging. Ve strukturálních intervencích máme široké spektrum možností – od implantací aortální chlopně (TAVI) přes uzávěry defektů, léčbu fibrilace síní pulzním polem až po katetrovou léčbu plicní embolie.

A co například 3D tisk v kardiologii?

Ano, díky za připomenutí. Od r. 2020 spolupracujeme s firmou Prusa Research v oblasti 3D tisku a jeho využitím v kardiologii a při některých strukturálních intervencích a společně jsme v prostorách Prusa Reserch zorganizovali i první workshop 3D tisku v kardiologii ve spolupráci s kolegy z Třince - Podlesí, využíváme virtuální a rozšířenou realitu

Jak hodnotíte zkušenosti s bezelektrodovými stimulátory v porovnání s klasickými systémy?

Výhodou bezelektrodových stimulátorů je snížení rizik spojených s elektrodami a implantovaným generátorem. Nevýhodou pak je nemožnost dosažení tzv. fyziologické stimulace. Přestože tyto systémy zažívají poměrně velký rozmach, v běžné praxi se zatím implantují pouze u vybraných pacientů s vysokým rizikem infekce nebo selháním běžných kardiostimulačních systémů.  

Jak vidíte budoucnost telemedicíny a umělé inteligence?

Telemedicína je dnes nedílnou součástí naší práce – od monitorování arytmií po sledování pacientů po implantacích. Cílem je zachytit zhoršení stavu co nejdříve. Umělá inteligence otevírá nové obzory. Už nyní má výborné výsledky v analýze EKG i zobrazovacích metod. Věřím, že AI bude v kardiologii skvělým pomocníkem – a to nejen v diagnostice, ale i v plánování léčby.

Česká kardiologie: evropská špička s lidským rozměrem

Česko má hustou síť kardiocenter. V čem je její síla a kde vidíte slabiny? 
Síť 22 non-stop invazivních kardiocenter byla vytvořena už před lety a Česká republika se stala společně s Nizozemím a Dánskem jednou ze vzorových zemí v léčbě akutního infarktu. Naše zkušenost vedla i ke vzniku evropské iniciativy Stent for Life, kterou jsem měl čest vést. 
Silnou stránkou je koncentrace technologií a zkušených týmů, díky čemuž dokážeme zprůchodnit infarktovou tepnu v průměru za 20–25 minut od příjezdu pacienta. To je výsledek, který nemá v medicíně obdoby.  

A co slabiny?

Slabinou zůstává role center jako koordinátorů regionální péče – tu je potřeba posílit.

Dostupnost následné ambulantní péče je stále problém. Dá se to změnit?

Ano, problém existuje. Kardiologické ambulance jsou nerovnoměrně rozloženy a jejich kapacita pro nové pacienty je omezená. Cílem je, aby se pacient po propuštění z nemocnice dostal ke kardiologovi do 4–6 týdnů.

Jaké je renomé české intervenční kardiologie ve světě?

Velmi vysoké. Jsme pravidelně zváni na největší světové kongresy – EuroPCR, TCT, CardioAlex, WCCI. Česká centra se zapojují do mezinárodních klinických studií a akademických projektů.

Srdce Brna bije pro inovace i pro lidi

Jaké je zaměření vaší kliniky a v čem je jedinečná?

Navazujeme na práci předchůdců a rozvíjíme široké spektrum kardiovaskulární péče. Pokrýváme prakticky všechny oblasti kardiologie, rozšiřujeme moderní technologie a posilujeme personální kapacity. Jsme jediné velké fakultní pracoviště bez kardiochirurgie v areálu, přesto poskytujeme velmi komplexní invazivní péči, včetně 24/7 programu ECMO/Impella – tedy ECMELLA.

Kdy dojde ke spojení s transplantačním centrem a co to přinese?

Výstavba nové budovy Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v areálu FN Brno běží rychle. Společně s kolegy z CKTCH a FN u sv. Anny usilujeme o vytvoření komplexního brněnského kardiovaskulárního centra s mezinárodním přesahem. Rychlé pokroky ve výstavbě s nadšením pozoruji každou vizitu na naší klinice ve 13. patře.

Jde vlastně vůbec stíhat dohromady manažerskou, lékařskou a pedagogickou činnost? Kolik času věnujete práci?

Odhadoval bych, že nadpoloviční čas věnuji manažerské činnosti, prodloužení dne by se mi leckdy hodilo. Dříve jsem práci věnoval i 14-16hod denně. Ovšem k této kapitole svého života, která trvala mnoho let, se ale nehodlám vracet.  

Co považujete za svou osobní profesní výzvu do příštích let?

Profesních výzev jsem zažil mnoho, teď bych spíše řekl, že mě čekají příležitosti. Rád bych předával zkušenosti, vize a motivaci ostatním – bez ohledu na věk. A osobně? Mým dlouhodobým cílem je stát se moudrým dědečkem. To je nikdy nekončící cesta.