Přinášíme Vám další z řady rozhovorů, které uskutečnila česká média v průběhu navštěvy L. G. Brauna v Praze. Tentokrát z týdeníku Medical Tribune.
Profesor Braun ve spolupráci s redaktorkou Janou Tlapákovou Vám přiblíží historii společnosti, její zlomové okamžiky a také aktuální zájmy koncernu.
B. Braun je společností s téměř 170letou tradicí. Asi nebylo vždy úplně jednoduché se na trhu prosadit. Jak se tedy řídí rodinný podnik, aby dobře fungoval?
Naše společnost má velmi dlouhou historii - začínali jsme jako malá „Růžová lékárna“ v německém Melsungenu a postupně jsme se v průběhu několika desetiletí stali mezinárodně známou společností. Vždycky jsme se soustředili především na vývoj, výzkum a inovace našich výrobků, což pochopitelně nebylo úplně jednoduché. Protože musíte určitou část výdělku věnovat nejen vývoji, ale také zabezpečení nutných investic. V Německu dnes existuje několik firem, které mají třísetletou historii a více než 40 000 rodinných zaměstnanců. Je to dáno existencí mnoha generací, které se snaží udržet rodinnou tradici a budovat ji dál. A to je stejné i v našem případě.
Co považujete za zlomový okamžik v historii Vaší společnosti?
Od počátku bylo naším cílem prosadit se na mezinárodním trhu. Už v roce 1870 jel můj prapradědeček na medicínskou výstavu do Paříže, aby získal přehled o světovém dění. Naši první zahraniční pobočku jsme otevřeli v roce 1895 v St. Petersburgu, později pak v Budapešti.
Velký zlomový okamžik nastal, když jsme začali vyrábět první vstřebatelný sterilní šicí materiál, který znamenal obrovský pokrok pro chirurgii. Druhým velkým objevem bylo zjištění, že lidské tělo je z devadesáti procent tvořeno tekutinami a potřebuje elektrolytickou rovnováhu. Byli jsme jedna z prvních společností v Evropě, která vyráběla náhradní roztoky pro doplnění tekutin. Později po druhé světové válce přišel další velký zlom spolu s vývojem polymerů. Mezi první použité materiály patřil polyvinychlorid, ze kterého se vyráběly umělé oční protézy. Poté se začaly plasty využívat pro různé implantáty a zdravotnické prostředky.
Jaké jsou aktuální stěžejní oblasti Vašeho zájmu?
Naše společnost je po celou dobu své existence zaměřena především na nemocniční sektor. Proto většina našich produktů vyžaduje obsluhu zaučeným personálem, který zajistí jejich bezpečné použití. Zjednodušeně řečeno, je to odlišné například od podávání léků, které si pacient vyzvedne v lékárně a užívá podle předpisu lékaře sám. Přesto je mnoho našich výrobků použitelných nejen v nemocnicích, ale i v domácí péči nebo v ordinacích praktických lékařů.
Která ze čtyř divizí je v současné době pro společnost B. Braun klíčovou?
Nelze říci, že by některá z divizí pro nás byla významnější a jiná méně. Důležité je, že všechny spojují tři hlavní aspekty - odpovědnost za vývoj a výzkum, výrobu a marketing. Divize Hospital Care nabízí zdravotnické prostředky pro nemocniční péči - infúzní roztoky, objemové náhrady plazmy, dále infúzní sety, různé katétry, injekční techniku apod.
Druhou velkou oblast tvoří výrobky určené pro operační obory - chirurgické nástroje, šicí materiály, kolenní a kyčelní náhrady, vaskulární systémy apod. To je divize Aesculap, která je velmi známá na celém světě.
Další segment - B. Braun Avitum - se zabývá výrobou dialyzátorů a dialyzačních monitorů pro pacienty s akutním i chronickým selháním ledvin.
A nakonec nabízíme zdravotnické prostředky určené pro praktické lékaře, rehabilitační kliniky, domácí péči, protože mnoho pacientů se léčí s chronickými onemocněními. To je divize Out Patient Market (OPM) řekl bych „vše pro domácí péči“.
Motto společnosti zní: „Sharing Expertise“. Mohl byste osvětlit jeho poslání?
Jedna věc je efektivita, inovace a znalosti. Tyto tři body tvoří základ určité vědomostní databáze. Pokud jsme ale zaměřeni na trh zdravotnických prostředků určených pro nemocnice, chceme, aby s námi partneři a zákazníci spolupracovali na vývoji nových produktů. Cílem je vyměňovat si zkušenosti, analyzovat je a přenášet do výzkumu a vývoje, aby budoucí inovace vedly k lepší použitelnosti a obsluze výrobků.
Klademe ovšem důraz také na znalosti našich zaměstnanců. Chceme, aby si i oni vzájemně vyměňovali zkušenosti a byli otevření, nikoli rozděleni na jednotlivé skupinky, které se zajímají pouze o danou oblast svého působení. Smyslem našeho motta je tedy sdílet zkušenosti zvenku - se zákazníky, ale zároveň i uvnitř společnosti.
Můžete namítnout, že je to ztráta času a že čas jsou peníze. Ale myslím si, že jedině tak můžeme organizovat vývoj, výzkum a řízení provozu, aby byly všechny naše vnitřní procesy efektivní a kontinuální.
V České republice je velmi známá Vaše Aesculap Akademie. Kladete tedy důraz nejen na výzkum nových technologií, ale také na vzdělávání zdravotníků?
Samozřejmě. Myslím si, že svět dnes patří vědě a znalostem, které jsou mnohem komplexnější. Takže
ve všech oborech vzniká potřeba větší specializace. Každý z nás musí neustále sledovat, co se děje ve světě, kontinuálně se vzdělávat po celý život a seznamovat se s novými trendy. V Aesculap Akademii se mohou lékaři a sestry z celého světa seznámit s novými zdravotnickými prostředky, metodami a vyzkoušet si je v praxi. A právě odtud přichází spousta podnětů pro inovace našich výrobků.
Spolupracujeme rovněž s univerzitami, abychom získali znalosti o všech nových postupech v medicíně. Vedeme s lékaři diskuze o problémech diabetu, nových cestách v léčbě onkologických pacientů. Takže jsme otevřeni všem. A to je hlavní specifikum Aesculap Akademie, která není vztažena pouze na výrobky B. Braun, ale chce zdravotníky seznámit se všemi novými trendy v medicíně, aby byly běžně dostupné v praxi.
Zkusme nahlédnout do budoucnosti. Můžeme očekávat v příštích letech nějaké převratné inovace
Nevím, čeho budeme nadále schopni, ale velmi zajímavou oblast představuje pěstování buněčných kultur, například pro uměle vytvořené organické ploténky, které nahradí ty poškozené. Můžeme vzít buňky z kostní tkáně pacienta, in vitro je vypěstovat, přenést na určitou konstrukci, na níž budou nasedat, a poté je implantovat do těla nemocného. Jemu se postupně vytvoří nová ploténka přímo z kostních buněk. Uvedený proces provádíme už v mnoha zemích - zejména pak u mladých lidí, u nichž je možnost rekonstrukce buněk mnohem vyšší, než u starších pacientů.
Otištěno se souhlasem redakce Medical Tribune