Rozhovory

I dezinformace mohou poškozovat zdraví

Tomáš Carba

6. duben 2022

Dezinformace zažily za poslední dva pandemické roky nebývalý růst. Podle průzkumů se s nimi v nějaké formě setkal každý Čech, 15 % lidí pakovlivnily velmi silně. „Jako léky mají vedlejší a někdy mnohdy nepříjemné účinky, i dezinformace mohou poškozovat naše zdraví,“ říká expert na dezinformace, vysokoškolský pedagog a český elf Bohumil Kartous.

Bobe, vy dezinformační scénu v Česku sledujete prakticky on-line. Jaká je její současná podoba?

Jsme v druhé polovině března a dezinformační scéna zažila velkou proměnu. Zatímco ještě v prosinci 2021 jasně vítězil narativ covid-19, který tvořil 68 % všech dezinformací, dnes je to jednoznačněválka na Ukrajině.

Takže se aktivita šiřitelů dezinformací o covidu snížila?

Neřekl bych. Spíš se proměnil obsah. Tuto tendenci vidíme u skupin, které dříve protestovaly proti epidemickým opatřením a očkování. Velmi rychle se proměnili na šiřitele prokremelské propagandy.

Jaký je vůbec dosah dezinformací v Česku?

Záleží na obsahu. Troufám si odhadnout, že v době vrcholů pandemie to mohly být nižší jednotky milionů lidí. Podobné to může být i nyní ve vztahu k válce. Skupiny na českém facebooku, které jsme identifikovali jako dezinformační, měly v prosinci celkem 323 700 sledujících.

Jak se vyvíjela dezinformační scéna během pandemie?

Pandemie ji bezesporu akcelerovala. Zdraví je totiž naprosto ideální nosič dezinformačních témat. Dotýká se každého z nás. Téma zdraví je také silným nositelem emocí, které jsou pro masivní šíření dezinformací velmi důležité.

Objevili se i noví dezinformáři?

S covidem vznikla nová skupina dezinformátorů, které můžeme stručně charakterizovat jako antivaxerské hnutí. Někteří si na tom dokonce udělali živobytí a vybírali peníze od svých fanoušků. I když by zmizel covid nebo válka na Ukrajině, tito lidé nezmizí a dál si budou hledat nová témata, dost možná v oblasti zdravotnictví. Dá se očekávat, že v budoucnu se narativ covid může převtělit do narativu ve vztahu k farmaceutickým firmám.

Jaké byly ty hlavní dezinformační narativy?

Třeba očkování jako prostředek k nastolení totální světovlády, koronavirus a jeho spojitost s 5G sítěmi, tzv. chemtrails, tedy letadla, která za letu uvolňují zdraví nebezpečné chemikálie. Těch narativů ale byla celá řada.

Čeští elfové jsou internetová skupina, která si klade za cíl boj s cizími dezinformačními kampaněmi a ruskou Čeští elfové jsou internetová skupina, která si klade za cíl boj s cizími dezinformačními kampaněmi a ruskou propagandou v českém kyberprostoru. V Česku se zformovala v roce 2018 a po vzoru některých zahraničních skupin, především z Pobaltí, bojujících s dezinformacemi přijala označení elfové. Elfové se kvůli větší bezpečnosti navzájem neznají, každý ví pouze o svých nejbližších spolupracovnících, v případě infiltrace se „odřízne“ větev, ale organizace nebude zničena. Elfové mají ve své struktuře čtyři úrovně – první buňku tvoří elfové, kteří jsou s internetovými trolly v přímém kontaktu a v komentářích napravují jejich dezinformace, další úrovní jsou analytici, kteří trolly vyhledávají, třetí úroveň tvoří agenti, kteří se snaží mezi trolly proniknout s falešnou identitou, a poslední skupinou jsou experti, programátoři a právní poradci. Jako mluvčí Českých elfů je známý především publicista Bohumil Kartous.

Kde se ta témata berou?

Velká část dezinformací je přenesena z cizího prostředí. V našem případě a v tuto chvíli zejména z Ruska. Pak se již šíří nativně.

A kdo je hlavně šířil?

Šiřitelé dezinformací jsou v zásadě dvojího druhu. Ti, kteří to dělají zištně, ať už pro peníze, nebo tím sledují jiné své zájmy, a ti, kteří jim uvěří a dál je řekněme na základě své naivity v dobré víře šíří.

Kardinální otázka – jaké dopady mohou mít dezinformace na naše zdraví?

To se velmi těžko měří. Podle STEMu 17 % Čechů ve vztahu ke covidu nevěřilo informacím lékařů a epidemiologů. To je docela velké a řekl bych nebezpečné číslo. Typický příklad je očkování. Vědecky je potvrzeno, že očkování chrání. Ale dezinformace mohou způsobit, že se příjemce naočkovat nenechá. Objevila se i čísla, že dezinformace přispěly ke snížení počtu návštěv ambulancí a preventivních vyšetření. V tomto ohledu lze s nadsázkou říct, že jako léky mají vedlejší a někdy mnohdy nepříjemné účinky, i dezinformace mohou skutečně poškozovat naše zdraví. A nemusí to být tak jednoznačně, že kvůli covidu vypijeme Savo.

Kde se dezinformacím daří?

Dezinformace jsou provázané s poklesem důvěry k institucím i autoritám. Geograficky je to vidět třeba na úrovni proočkovanosti. V Dánsku je naočkováno 81 % populace, v Česku 64 % a třeba v Bulharsku 22 %. Věnují se tomu nejrůznější průzkumy, které například říkají, že v Česku je dvakrát více dezinformací než v Německu a tam zase dvakrát více než v USA. Hodně to kopíruje geopolitický vliv Ruska a Česko je prostě blízko.

Pomohl šíření dezinformací i mnohdy nejednotný postoj zdravotníků?

Jednoznačně. Pro obyčejného člověka je někdy velmi složité rozlišit váhu postoje odborné lékařské obce, která se dané oblasti medicíny věnuje, od názoru lékaře, který se na danou oblast, třeba epidemiologii, nespecializuje, ale je hodně slyšet.

V souvislosti s válkou byly v Česku nedávno zablokovány weby označené jako dezinformační. Je to správná cesta?

Cestou je hledat regulaci. Tohle je mimořádné opatření, které není systémové, ale je pochopitelné. Když někdo šíří nepřátelskou propagandu, která vás ohrožuje, je to legitimní.

Jak vidíte krátkodobý vývoj na české dezinformační scéně?

To je těžké odhadovat. Teď bude hlavním tématem dezinformací válka, respektive protiukrajinské narativy kremelské propagandy. Pokud válka z veřejného prostoru zmizí a přijde další vlna pandemie, opět nastoupí zdraví a covid. Jak už jsem řekl, je druhá polovina března, a kdo čte tyto řádky v dubnu, pozná, že je možná už vše jinak. Obsah dezinformací se může otočit opravdu lusknutím prstu.

A dlouhodobý vývoj?

Roli bude hrát rozvoj technologií. Nevíme zatím přesně, co udělá nástup virtuální reality, co udělá rozvoj deep fake videí. To jsou neznámé, které s dezinformační scénou celosvětově zahýbou. Z druhé strany také nevíme, co udělá regulace distribuce
informací, která je nyní na pořadu dne a v Evropě se o ní čile jedná.

Jaký typ regulace by podle vás pomohl?

Za mě je velmi důležitý Digital Services Act, který v současnosti probíhá Evropským parlamentem. Tento krok má přinést nové nástroje pro regulaci dominantních internetových platforem. Je důležité, aby uživatel sociálních sítí mohl vypnout algoritmické šíření informací. Aby mi zkrátka sociální sítě nepředkládaly to, co si myslí, že chci číst, na základě mé digitální stopy.

A z hlediska zdraví?

Kdykoliv půjde o zdraví a kdykoliv bude nějaká událost, která ho bude tematizovat na té naprosto seriózní úrovni, vždy se toto téma stane kořistí dezinformátorů a konspirátorů. Společnost jako celek na to musí být připravena a začít dlouhodobě s tímto rizikem pracovat.