Představme si operaci tříselné kýly. Brzy po zákroku se pacient klidně budí z narkózy. Řez na vnější straně těla je zakrytý fólií. Ránu nebylo třeba šít. Když si pacient fólii po několika dnech odstraní, vše bude zhojené. Nevytvořila se žádná jizva, ale nová, mladá kůže. Místo vypadá brzy po operaci stejně jako před ní - jako by k žádnému zásahu nikdy ani nedošlo…
Ano, je to hudba budoucnosti, ale zároveň nic nemožného. Fólie, které zmírňují tvorbu jizev, zkoumají odborníci ze skupiny B. Braun již dlouho. Je to jeden z mnoha projektů, na kterých se pracuje ve španělském Rubí. V tamní pobočce „Center of Excellence“ (CoE) se soustředí celosvětový výzkum, vývoj a výroba. Na nových technologiích a materiálech pro uzavírání ran uvnitř i na povrchu těla zde pracuje dvacet osob.
Jak vysvětluje Pau Turón, ředitel pro výzkum a vývoj uzávírání ran (Closure Technologies), motto společnosti B. Braun „Sharing Expertise“ (sdílení zkušeností) se projevuje jasně už ve složení výzkumného týmu: „V našem týmu máme chemiky, biology a inženýry. Protože mají různé odborné znalosti, má výzkum široký záběr a k jednotlivým otázkám přistupujeme z různého pohledu.“
Interní znalosti a zkušenosti koncernu B. Braun doplňují výzkumníci výměnou know-how s externími odborníky. Hlavním cílem je samozřejmě vyvíjet produkty, které se budou skutečně prakticky používat.
„Udržujeme kontakty s lékaři a zdravotními sestrami z celého světa a společně vyvíjíme řešení, která budou užitečná,“ říká Pau Turón a dodává: „Kromě toho spolupracujeme na výzkumných projektech s renomovanými institucemi.“
Maiguel Pablo, viceprezident pro marketing a prodej Closure Technologies, potvrzuje, nakolik je kombinace znalostí o praktickém použití a základního výzkumu nezbytná pro vývoj kvalitních produktů: „Potřebujeme praktické zkušenosti, abychom získali nápady pro další vývoj výrobků. Potřebujeme však také vědecký pohled na věc, abychom mohli poskočit vpřed z hlediska obsahu.“ Ke konečnému úspěchu tak vede spolupráce obou směrů.
Maiguel Pablo dále připomíná: „Praktici nás vedou dále v oblasti léčby a operační techniky a společně s vědci nacházejí řešení problémů, která mohou využít miliony chirurgů - a nikoli jen několik málo osobností.“
Hledáme optimální uzávěr ran
Výzkum se zaměřuje na tři oblasti: fyzikální, chemickou a biologickou.
Pau Turón vysvětluje: „Fyzicky se rána uzavírá šitím. To lze dále technicky vylepšovat. Můžeme například pracovat na technice šití nebo na formě, jakou se okraje rány přiblíží a přidrží u sebe. Chemický pohled se zaměřuje na vývoj nových materiálů a jejich spojování, například na lepení tkání. A konečně biologický přístup spočívá v tom, že se snažíme pomocí materiálů použitých k uzavření rány povzbuzovat biochemické procesy, které v organismu přirozeně probíhají při regeneraci tkání.“
Cílem je připravit pro každou ránu, pro každou tkáň takové uzavření, které bude pro ni optimální. Trvalý úspěch provedeného operačního zákroku totiž v rozhodující míře závisí na zhojení rány - a tím i na jejím uzavření.
Potvrzuje to také Dr. Jaime Fernández-Llamazares Rodríguez, vrchní lékař pro obecnou břišní chirurgii v nemocnici Hospital Universitari Germans Trias i Pujol de Badalona v Barceloně: „Je důležité, aby použitý šicí materiál byl nejen bezpečný a pevný, ale také aby vyvolával jen minimální zánětlivou reakci.“
Ve své každodenní práci používá celou řadu výrobků společnosti B. Braun, například vstřebatelné šicí materiály, jako je Safil® a Monosyn®, chirurgické síťky a tkáňová lepidla Histoacryl®, a má s nimi velmi dobré zkušenosti. Do budoucna by si přál, aby byly k dispozici materiály s ještě vyšší pevností, které budou vyvolávat ještě méně zánětlivých reakcí ve tkáni. Velkou naději na úspěch má podle Dr. Fernándeze-Llamazarese Rodrígueze zvláště jeden materiál: „Věřím, že velký potenciál má lepidlo na bázi kyanoakrylátů.“
Lepidla se skutečně používají k ošetření ran stále častěji. Pro chirurgy je lepení určitě snadnější než šití, zvláště tehdy, je-li rána uvnitř těla a operují-li endoskopicky. Šití rány navíc znamená vždy další poranění tkáně. Lepení je výhodné pro pacienta, protože při něm hrozí méně komplikací.
Materiál s budoucností
Při vývoji lepidel pro použití uvnitř těla je třeba zvolit dobře snášené látky, které současně výborně drží.
„Existují lepidla, která jsou biologická, ale špatně drží, a syntetická lepidla, která drží dobře, ale špatně se vstřebávají. A tak pracujeme na tom, abychom vytvořili optimální výrobky, které budou moci lidé používat dalších deset či patnáct let,“ říká Miguel Pablo.
Již v současnosti je možné nově využít Histoacryl®. Bude však ještě nějakou dobu trvat, než se lepidla budou při mnoha různých indikacích uvnitř těla používat.
Pau Turón vysvětluje: „Nedávno jsme získali povolení pro upevňování chirurgických sítěk pouze chemickými lepidly. Tento postup představuje alternativu ke konvenčnímu upevnění síťky. Při zákrocích v organismu je však třeba dbát nejvyšší opatrnosti! Nesmí se příliš spěchat! U těchto metod je třeba postupovat krok za krokem.“
Vedle lékařských požadavků se při výzkumu uplatňuje také estetický výsledek. Lidé se často obávají, že po zákroku budou mít nevzhledné jizvy. Také v této oblasti pracuje tým koncernu B. Braun na produktu, který by přinesl uspokojivé řešení - je vyvíjena fólie podporující hojení tak, aby se minimalizovala tvorba jizvy. Brzy budou probíhat zkoušky v pilotní fázi tohoto projektu a v průběhu několika příštích let bude tato fólie uvedena na trh.
I když je vývoj lepidel a fólií velmi zajímavý, jehla a nit ještě budou dlouho nacházet své uplatnění. Jejich výhoda spočívá v tom, že představují levné a vysoce specializované výrobky. Pro každou tkáň existuje vhodná kombinace jehly a chirurgického šicího vlákna. I v tomto odvětví je však místo pro možné inovace. V roce 2009 tak společnost B. Braun uvedla na trh elastické vlákno Monomax® jako první monofilní, tedy jedním vláknem tvořený, a současně pružný šicí materiál. Vývoj probíhal na podnět břišních chirurgů, kterým se dosud obvyklá vlákna zdála příliš tuhá. Monomax® je zhotoven z velmi dobře ohebného speciálního materiálu. U některých indikací, například při uzavření břišní stěny, je rána pod silným napětím. Tuhé vlákno může krátkodobě i dlouhodobě poškozovat tkáň okolo stehů.
„Je-li však vlákno pružné, šetří se tím tkáň,“ připomíná Pau Turón výhody tohoto produktu.
Proti úspěšným inovacím však stojí vysoká náročnost výzkumu. Než se produkt dostane na trh, uplynou v průměru dva roky až pět let.
„Zhruba 90 procent našich nápadů se na trh nedostane,“ říká Miguel Pablo. „Často je nápad dobrý, technicky je však neproveditelný. Nebo má jeho použití smysl jen pro konkrétní případ a není vhodný jako standardní metoda. Potom musíme s těžkým srdcem jeho vývoj ukončit.“
Členové týmu v Rubí však pokračují ve výzkumech s každodenní motivací a mají také vysoké nároky na vlastní práci - chtějí vyvíjet bezpečné produkty, které přinášejí optimální výsledky lékařům i pacientům.
Převzato z koncernového časopisu Share, 2012