Snaha o neustálé zlepšování a pokrok

Mezi historické momenty na cestě k moderní světové endoprotetice patří mimo jiné i první použití navigačního systému OrthoPilot v roce 1997. Dnes už na tuto počítačovou navigaci spoléhá na 1 500 chirurgů z 41 zemí světa. Mezi takové specialisty se řadí také přednosta Ortopedické kliniky Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem MUDr. Tomáš Novotný, Ph.D. On sám by v budoucnu sice nerad dával skalpel z ruky, pokrok ale vnímá jako nedílnou součást dobré medicínské praxe.

Pane přednosto, zkusme se přenést do počátků moderní endoprotetiky. Ty sahají až do roku 1962, kdy se v Británii podařilo pod vedením Johna Charnleyho implantovat totální endoprotézu kyčelního kloubu s nízkým třením mezi kovovou hlavicí a polyetylenovou jamkou. Co podle vás mohla být pro tehdejší průkopníky v oboru největší výzva?

Zcela jistě čelili překážkám, které omezují implementaci nových technologií i v dnešní době – tedy předsudkům konzervativnějších členů odborné společnosti. Na obranu konzervativců ale musím říct, že řada jejich názorů ochránila vývoj před módními excesy, kterými jsme v oboru také obklopeni.

Navigační systém OrthoPilote je v praxi využíván operatéry už více než dvě desetiletí. Mezi zařízeními, která systém využívají už v podstatě od jeho počátků, byla také Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Co pro vás jako pro českého lékaře znamená fakt, že právě Česko se v tomto ohledu může řadit mezi průkopníky?

Jsem hrdý na jakýkoliv medicínský pokrok, který je spojený s českou účastí. Po mých zkušenostech ze zahraničí vím, že jinak než snahou o neustálé zlepšení a pokrok se dobrá medicína dělat nedá. Takové heslo máme i u nás na klinice.

Spektrum výkonů Ortopedické kliniky FZS UJEP a MNUL je široké, jednu z hlavních částí ale představuje moderní endoprotetický program velkých kloubů. Jaké jste si v rámci tohoto programu stanovili cíle?

Mým hlavním cílem je snaha o modernizaci a zefektivnění endoprotetického programu. Z hlediska operačního se snažíme používat nejnovější algoritmy, instrumentaria a technologie. Zavádíme u nás nové a šetrnější operační přístupy, uplatňujeme navigovanou endoprotetiku. Spolu s mými kolegy chceme v Ústí nad Labem vybudovat odborně i lidsky kvalitní krajské ortopedické pracoviště. Naše nemocnice je rostoucí, moderní a počtem i kvalitou jednotlivých oborů a výkonů špičkové zdravotnické zařízení, které je navíc součástí velkého celku Krajské zdravotní, a. s. Tyto podmínky pomáhají v růstu i naší klinice. Mám radost, že naši lékaři tento směr moderní ortopedie přijali za svůj a jsou skvělý tým.

Čeká se na výkonnější software a úspornější hardware, které nahradí ruku ortopeda. Přiznávám ale, že bych se skalpelu vzdával velmi nerad.

Současný trend ukazuje, že endoprotézu potřebuje stále víc a víc lidí, pacientů přibývá, a v takovém prostředí je nutné léčbu také výrazně optimalizovat. Co byste rád v tomto ohledu vylepšil?

Větší rezervy spatřuji obecně v perioperační péči (nemyslím tím anestezii), kde je jistě stále co zlepšovat. Z mých pracovních pobytů v zahraničí vím, že například ve Spojených státech je pacient propuštěn třeba třetí den po implantaci endoprotézy kyčle nebo kolena domů. V Německu zase pacient už v den operace chodí bez drénů po pokoji.

 V současnosti se hodně hovoří o efektivní cestě pacienta nemocnicí neboli takzvané pathway. Jak byste shrnul ideální cestu ortopedickou klinikou?

Správná léčebná cesta začíná ještě před příjmem pacienta do nemocnice, pokračuje předoperační přípravou k anestezii a špičkovou perioperační péčí, kvalitně zvládnutou rehabilitační a ošetřovatelskou intervencí a končí zamáváním od dveří kliniky vedoucích směrem ven. V každém bodě této cesty lze dosáhnout určité standardizace, jež eliminuje chyby a urychluje cestu pacienta klinikou. Jistě z tohoto standardu může vybočit komplikovaný pacient, i s takovou péčí si ale musíme umět poradit efektivně.

Co může v tomto ohledu udělat sám pacient? Čím může například ovlivnit to, jak dlouhý čas stráví v nemocnici?

Pacient může aktivně a efektivně vstoupit do svého léčebného procesu pouze v případě, že je dostatečně informován. V tomto směru pracujeme na přípravě aktuálních informačních materiálů pro pacienty. Inspiraci hledáme na mnoha českých i zahraničních pracovištích, kde již tuto fázi předoperační přípravy pacienta definovali.

Využíváte k edukaci pacientů i jiné než tištěné materiály?

Kromě tištěných příruček pro pacienta připravujeme v současné době například videosmyčky, které si bude moci pacient pustit na pokoji den před operací. Řada pracovišť nabízí pacientům v předoperačním období také informační přednášky, nebo například předoperační nácvik vertikalizace a mobility o francouzských holích či podpažních berlích. Všechny tyto „střípky“ mohou pacientovi pomoci se v novém nemocničním prostředí lépe orientovat. Zrychlí se tím průchod pacienta zdravotnickým zařízením a eliminuje se řada možných chyb.

Délku léčby ovlivňují i případné poope- rační komplikace. Na kolik jejich riziko může snižovat využití navigačního systé-mu OrthoPilot?

Systém OrthoPilot Elite máme na klinice od loňského roku a tuto otázku teprve zkoumáme. Signifikantní výstupy kvalifikovaného výzkumu budeme mít přibližně za dva roky. Na našem pracovišti se snažíme intenzivně zabývat studiem kinematických parametrů pohybu po různých typech ortopedických operací. Tento výzkum provádíme v rámci Laboratoře pro studium pohybu naší univerzity a zabývají se jím čtyři lékaři naší kliniky.

Škoda že tak chytrý přístroj neumí třeba nějaký vtip, aby rozveselil přetížené instrumentářky. To ještě musíme zastat my lékaři.

Efektivitu navigačního systému OrthoPilot od okamžiku jeho prvního použití už prokázalo na tři sta mezinárodních studií. V čem podle vás spočívají největší výhody tohoto navigačního systému, pokud se na to podíváme ze strany operatéra a zdravotnického personálu?

Je to objektivní pokrok v endoprotetice. Náš nový OrthoPilot Elite pak jednoznačně považuji za směr, kterým se bude moderní endoprotetika dále ubírat. Již teď je systém natolik intuitivní, že moje učební křivka k dosažení srovnatelného operačního času s nenavigovanou implantací byla asi tři operace. Občas si s kolegy u operačního stolu říkáme, že je škoda, že tak chytrý přístroj neumí třeba nějaký vtip, kterým by rozveselil instrumentářky otrávené z opět přeplněného operačního programu. To ještě musíme zastat my operatéři.

Mezi funkce navigačního systému patří i záznam dat. Jak jsou pro vás taková data z výkonu cenná? K čemu je dále využíváte?

Data o průběhu plánování kostních resekcí a vhodného výběru implantátů spojených s ideálním nastavením operovaného kloubu mohou sloužit jako pomyslná letecká černá skříňka. Jsou to informace, ke kterým se lze vrátit v případě neúspěchu. A to zejména subjektivně vnímaného neúspěchu z pohledu pacienta – třeba i u soudu. Ať se snažíme sebevíc, zejména endoprotetika kolenních kloubů s sebou přináší určité procento dlouhodobě nespokojených pacientů.

Čím to je?

Výzkumů na toto téma bylo velké množství. Někdo předpokládá, že za subjektivními obtížemi stojí infekt či alergie na implantát, někdo zase automaticky předpokládá nešikovnost konkurenčního ortopeda. Já osobně často podezřívám možnost nedostatečné předoperační komunikace s pacientem v tom smyslu, že si obě strany dostatečně nevysvětlí, co od takového zásahu do těla mají očekávat.

Moderní medicína nabízí celou řadu léčebných postupů. Ale co prevence?

Jako v jakémkoliv jiném oboru záleží výrazně na pacientovi, jak aktivně hodlá ke své diagnóze v průběhu léčby přistupovat. Česká republika disponuje rozsáhlou a kvalitní sítí praktických lékařů, nemocnic a ambulantních specialistů, kteří mohou pacientovi pomoci. Řadu diagnóz a jejich průběhů člověk sám samozřejmě ovlivnit nemůže. U těch diagnóz, které jsme schopní vlastním přístupem výrazně ovlivnit, však už v našem regionu pozoruji postupné zlepšování v postoji pacientů. Jistě je to v současné době dané také nesporným ekonomickým benefitem. Konzervativní postup je oproti tomu operačnímu s delší dobou léčení a nutnou rekonvalescence v tomto ohledu přívětivější.

V souvislosti s vyšším průměrným dožitím populace a stále dostupnou zdravotní péčí se na celém světě dlouhodobě zvyšuje počet primoimplantací endoprotéz velkých kloubů. Některé studie předpokládají tento nárůst v následujícím desetiletí o desítky až stovky procent: „Endoprotetiku čekají tedy další výzvy, na které se těším,“ dodává přednosta Novotný.

Přečtěte si k tématu

OrthoPilot otevírá operatérům nové obzory, říká elitní ortoped: Přednosta I. ortopedické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D., patří mezi českou špičku v ortopedické operativě. Mívá dny, kdy vymění až čtyři kolenní nebo kyčelní klouby. Pomocníka mu už přes dvacet let dělá OrthoPilot.

Operace s navigačním systémem se stanou standardem: Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity Brno a ve stejném městě pak i zůstal jako chirurg v Bakešově chirurgické nemocnici. MUDr. Alan Munteanu vede divizi Aesculap a je členem vedení Skupiny B. Braun v České a Slovenské republice. Velkým tématem je pro něj v současné době navigovaná operativa, v níž vidí velkou budoucnost.

OrthoPilot Elite: Nejmodernější systém počítačem navigované endoprotetiky: Dosahovat při operacích kloubních náhrad těch nejlepších výsledků je hlavním cílem navigačního systému OrthoPilot® Elite. Spojení multifunkčního nástroje, vylepšeného kamerového systému a přehledného displeje dává chirurgům možnost pracovat s absolutní přesností.