Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Snaha o neustálé zlepšování a pokrok

19. Duben 2021

Snaha o neustálé zlepšování a pokrok

Mezi historické momenty na cestě k moderní světové endoprotetice patří mimo jiné i první použití navigačního systému OrthoPilot v roce 1997. Dnes už na tuto počítačovou navigaci spoléhá na 1 500 chirurgů z 41 zemí světa. Mezi takové specialisty se řadí také přednosta Ortopedické kliniky Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem MUDr. Tomáš Novotný, Ph.D. On sám by v budoucnu sice nerad dával skalpel z ruky, pokrok ale vnímá jako nedílnou součást dobré medicínské praxe.

 

Pane přednosto, zkusme se přenést do počátků moderní endoprotetiky. Ty sahají až do roku 1962, kdy se v Británii podařilo pod vedením Johna Charnleyho implantovat totální endoprotézu kyčelního kloubu s nízkým třením mezi kovovou hlavicí a polyetylenovou jamkou. Co podle vás mohla být pro tehdejší průkopníky v oboru největší výzva?
Zcela jistě čelili překážkám, které omezují implementaci nových technologií i v dnešní době – tedy předsudkům konzervativnějších členů odborné společnosti. Na obranu konzervativců ale musím říct, že řada jejich názorů ochránila vývoj před módními excesy, kterými jsme v oboru také obklopeni.
 

Navigační systém OrthoPilote je v praxi využíván operatéry už více než dvě desetiletí. Mezi zařízeními, která systém využívají už v podstatě od jeho počátků, byla také Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Co pro vás jako pro českého lékaře znamená fakt, že právě Česko se v tomto ohledu může řadit mezi průkopníky?
Jsem hrdý na jakýkoliv medicínský pokrok, který je spojený s českou účastí. Po mých zkušenostech ze zahraničí vím, že jinak než snahou o neustálé zlepšení a pokrok se dobrá medicína dělat nedá. Takové heslo máme i u nás na klinice.

 

Spektrum výkonů Ortopedické kliniky FZS UJEP a MNUL je široké, jednu z hlavních částí ale představuje moderní endoprotetický program velkých kloubů. Jaké jste si v rámci tohoto programu stanovili cíle?
Mým hlavním cílem je snaha o modernizaci a zefektivnění endoprotetického programu. Z hlediska operačního se snažíme používat nejnovější algoritmy, instrumentaria a technologie. Zavádíme u nás nové a šetrnější operační přístupy, uplatňujeme navigovanou endoprotetiku. Spolu s mými kolegy chceme v Ústí nad Labem vybudovat odborně i lidsky kvalitní krajské ortopedické pracoviště. Naše nemocnice je rostoucí, moderní a počtem i kvalitou jednotlivých oborů a výkonů špičkové zdravotnické zařízení, které je navíc součástí velkého celku Krajské zdravotní, a. s. Tyto podmínky pomáhají v růstu i naší klinice. Mám radost, že naši lékaři tento směr moderní ortopedie přijali za svůj a jsou skvělý tým.


"Čeká se na výkonnější software a úspornější hardware, které nahradí ruku ortopeda. Přiznávám ale, že bych se skalpelu vzdával velmi nerad"


Současný trend ukazuje, že endoprotézu potřebuje stále víc a víc lidí, pacientů přibývá, a v takovém prostředí je nutné léčbu také výrazně optimalizovat. Co byste rád v tomto ohledu vylepšil?

Větší rezervy spatřuji obecně v perioperační péči (nemyslím tím anestezii), kde je jistě stále co zlepšovat. Z mých pracovních pobytů v zahraničí vím, že například ve Spojených státech je pacient propuštěn třeba třetí den po implantaci endoprotézy kyčle nebo kolena domů. V Německu zase pacient už v den operace chodí bez drénů po pokoji.
 
Není ale takový postup pro pacienta zase naopak příliš rychlý?
V případě USA můžeme opravdu vnímat postup jako mírně extrémní a nabízí se otázka, z jak velké části jde o snahu snížit náklady za delší hospitalizaci. Ale to je problematika, kterou se zabývá při péči o pacienty každá klinika všude na světě. A i v Čechách je nakonec rozdíl v tom, zda pacient odejde v dobré kondici domů po implantaci endoprotézy mezi sedmým a devátým dnem se zahojenou ránou, nebo zda ještě za tři týdny polehává v systému lůžkového fondu nemocnice. Je potřeba najít rovnováhu mezi nevhodně zkrácenou dobou hospitalizace a příliš dlouhým pobytem. Nastavení zlaté střední cesty mezi těmito extrémy je rozhodně zvládnutelné a my se o něj na klinice neustále snažíme.
 

V současnosti se hodně hovoří o efektivní cestě pacienta nemocnicí neboli takzvané pathway. Jak byste shrnul ideální cestu ortopedickou klinikou?
Správná léčebná cesta začíná ještě před příjmem pacienta do nemocnice, pokračuje předoperační přípravou k anestezii a špičkovou perioperační péčí, kvalitně zvládnutou rehabilitační a ošetřovatelskou intervencí a končí zamáváním od dveří kliniky vedoucích směrem ven. V každém bodě této cesty lze dosáhnout určité standardizace, jež eliminuje chyby a urychluje cestu pacienta klinikou. Jistě z tohoto standardu může vybočit komplikovaný pacient, i s takovou péčí si ale musíme umět poradit efektivně.

 

Co může v tomto ohledu udělat sám pacient? Čím může například ovlivnit to, jak dlouhý čas stráví v nemocnici?
Pacient může aktivně a efektivně vstoupit do svého léčebného procesu pouze v případě, že je dostatečně informován. V tomto směru pracujeme na přípravě aktuálních informačních materiálů pro pacienty. Inspiraci hledáme na mnoha českých i zahraničních pracovištích, kde již tuto fázi předoperační přípravy pacienta definovali.

 

Využíváte k edukaci pacientů i jiné než tištěné materiály?
Kromě tištěných příruček pro pacienta připravujeme v současné době například videosmyčky, které si bude moci pacient pustit na pokoji den před operací. Řada pracovišť nabízí pacientům v předoperačním období také informační přednášky, nebo například předoperační nácvik vertikalizace a mobility o francouzských holích či podpažních berlích. Všechny tyto „střípky“ mohou pacientovi pomoci se v novém nemocničním prostředí lépe
orientovat. Zrychlí se tím průchod pacienta zdravotnickým zařízením a eliminuje se řada možných chyb.

 

Délku léčby ovlivňují i případné poope- rační komplikace. Na kolik jejich riziko může snižovat využití navigačního systé-mu OrthoPilot?
Systém OrthoPilot Elite máme na klinice od loňského roku a tuto otázku teprve zkoumáme. Signifikantní výstupy kvalifikovaného výzkumu budeme mít přibližně za dva roky. Na našem pracovišti se snažíme intenzivně zabývat studiem kinematických parametrů pohybu po různých typech ortopedických operací. Tento výzkum provádíme v rámci Laboratoře pro studium pohybu naší univerzity a zabývají se jím čtyři lékaři naší kliniky.