Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Nutriční péče jako cesta k úsporám ve zdravotnictví

13. Červenec 2012

Nutriční péče jako cesta k úsporám ve zdravotnictví

Dobrý nutriční stav pacienta je klíčem k jeho úspěšné léčbě, protože už i 5% pokles tělesné hmotnosti může významně snížit odpověď na léčbu a dobu přežití.

Důležitá je přitom ztráta svalové hmoty, která nemusí být patrná u těch jedinců, kteří byli před onemocněním obézní. Pacienti často umírají na následky hladovění, které se však navenek projeví jako zápal plic, proleženiny, ztráta svalové síly a jiné komplikace z hladovění vyplývající. Pokud se na malnutrici v průběhu léčby nemyslí, zůstává často nerozpoznána a má velice negativní dopad na prognózu pacienta. V konečném důsledku se neúměrně zvyšují náklady na léčbu, prodlužuje se doba hospitalizace, zvyšují se výdaje na léky, přičemž se nezlepšuje efekt léčebného úsilí. Dostatečná výživa s využitím všech dostupných prostředků klinické výživy musí být základní součástí léčebného procesu.

Žofínské fórum, 11. 6. 2012 na téma Podvýživa

Malnutrice - podvýživa - je závažný zdravotnický problém, který se zdaleka netýká pouze rozvojových zemí. Naopak, až třetina pacientů v nemocnicích ve vyspělých evropských zemích včetně České republiky trpí různou formou malnutrice. V rámci celé Evropy je to více než 30 milionů lidí.

Prof. MUDr. Luboš Sobotka, CSc., přednosta Kliniky gerontologické a metabolické FN Hradec KrálovéProf. MUDr. Luboš Sobotka, CSc., přednosta Kliniky gerontologické a metabolické FN Hradec Králové„Podvýživa je pro pacienta životně nebezpečná a pro společnost velmi nákladná. Jen v České republice náklady na léčbu zdravotních komplikací spojených s podvýživou představují částku 60 miliard korun,“ říká prof. Luboš Sobotka, CSc., př edseda SKVIMP. „Zajištění dostatečné výživy v nemocnici však neznamená jen plný talíř. Důležité je udržení dobrého nutričního stavu pacienta od stanovení diagnózy po celou dobu jeho léčby s využitím všech dostupných prostředků včetně klinické výživy,“ dodává prof. Sobotka.

Malnutrice bývá často lékaři přehlížena a nediagnostikována. Přitom špatný nutriční stav pacienta, který se často v nemocnici ještě zhoršuje, znehodnocuje účinnost mnohdy nákladné léčby, brání účinné rehabilitaci, vede k úbytku svalové hmoty, zhoršení tělesné zdatnosti a kvality života. Přes nasazení moderní léčby není možno nemocného propustit a ten často umírá v léčebnách pro dlouhodobě nemocné.

Podvýživa tak navyšuje potřebu zdravotní péče jak v nemocnicích (prodloužení doby hospitalizace, výskyt infekčních komplikací), tak v péči ambulantní. Odhaduje se, že neřešená podvýživa stojí naše zdravotnictví až 60 miliard korun ročně.

Co stojí podvýživa?

Údaje z Velké Británie ukazují, že přibližně 3 miliony lidí trpí podvýživou. Náklady na léčbu zdravotních komplikací spojených s podvýživou dosahují 15 miliard euro. V zemích EU se odhadují tyto náklady na 
170 miliard euro, v České republice pak 60 miliard korun. Prevence podvýživy přitom může ušetřit až 1 000 euro na jednoho hospitalizovaného pacienta.

MUDr. František Vojík
manažer divize Hospital care
0
Dosud nehlasováno

Čtěte také

Léčba pacienta s onemocněním dolního trávicího traktu není jednoduchá a vyžaduje jeho informovanost, edukaci a spolupráci. Na chirurgické klinice FN Brno, ve spolupráci se společností B. Braun, začal před třemi lety projekt, který počítal s větším zapojením pacientů a současně si kladl za cíl zkrátit hospitalizaci, snížit počet komplikací a celkově léčbu optimalizovat. Tzv. optimalizace cesty pacienta k tomu využívá principů ERAS (Enhanced Recovery After Surgery), ale i dalších nástrojů a postupů. Brzy byla zjištěna potřeba vzniku nové pozice, do budoucna možná i profese – sestra provázející pacienta celou jeho léčbou, jeho rádce, jeho kontakt s nemocnicí a současně i důvěrník, tzv. ERAS sestra.

29.06.2020
Intenzivní péče

Vedení Fakultní nemocnice Brno (FN Brno) ve spolupráci s vrchní sestrou Interní hematologické a onkologické kliniky Mgr. Petrou Kouřilovou a Mgr. Veronikou Trečkovou, PhD., z Oddělení kontroly infekcí a nemocniční hygieny rozhodlo o používání uzavřeného infuzního systému ve všech stacionářích a na lůžkovém oddělení onkologie, a to od června 2018. Zeptali jsme se, jak práci s uzavřeným infuzním systémem Cyto-Set® zdravotníci z Fakultní nemocnice Brno hodnotí?

24.02.2020
Intenzivní péče

V závěru letošního roku vyrazili zástupci z řad lékařů, všeobecných sester a IT specialistů ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze do španělské Barcelony s cílem seznámit se s novým bezpečnostním softwarem „Onco Safety Remote Control“, který splňuje požadavky pro celkovou bezpečnost personálu podílejícího se na práci s cytostatiky.

19.12.2019
Intenzivní péče