Selhání ledvin bude v roce 2040 pátou nejčastější příčinou úmrtí. Předčí i cukrovku.

Systémová výzva, nikoliv jen klinický problém

Studie epidemiologa Kyle J. Foremana z IHME v Seattlu definuje CKD jako jednu z nejrychleji stoupajících příčin ztráty let života mezi neinfekčními onemocněními. V globálním žebříčku se CKD posune z 16. místa v roce 2016 na 5. místo v roce 2040, čímž předstihne řadu tradičně dominantních diagnóz. „Historickým milníkem je skutečně fakt, že CKD bude častější příčinou úmrtí než diabetes. Na rozdíl od některých kardiovaskulárních onemocnění lepší prevence, tzv. „better health scenario“, nevede k poklesu celkové zátěže CKD, pouze zpomaluje její růst. Jinými slovy ani sebelepší prevence a zdravotní péče tuto negativní prognózu nezlepší, pouze ji zmírní,“ vysvětluje profesor Vladimír Tesař, místopředseda České nefrologické společnosti a přednosta Kliniky nefrologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. a VFN v Praze.

I při prodlužování celkové délky života se tak CKD stane významnější příčinou ztráty let života prožitých ve zdraví. Globální délka života má do roku 2040 vzrůst o 4,4 roku u mužů i žen, avšak tento zisk je částečně „vymazáván“ právě nárůstem mortality a morbidity spojené s CKD.

Jednoduchou aproximací lze dojít k velmi hrubému údaji, že v roce 2040 bude v Česku zhruba šest tisíc úmrtí s přímou příčinou CKD. To je zhruba 5 procent všech úmrtí v Česku. „Je to skutečně velmi hrubý odhad, ale bez ohledu na to, jak nepřesné toto číslo může být, nám to ukazuje jasný trend, který nelze ignorovat. Pokud se na tuto situaci nezačneme připravovat už nyní, budeme zásadně zaskočeni,“ upozorňuje na nutnost příprav profesor Vladimír Tesař.

Průměrný pacient v roce 2040 a zapojení umělé inteligence

Dnes žije v Česku více než šest tisíc lidí, kteří pravidelně docházejí na dialýzu. Typickému dialyzovanému pacientovi je při zahájení léčby kolem 68 let a většina z nich podstupuje hemodialýzu třikrát týdně. 

Zatímco dnes má mladší pacient reálnou šanci na transplantaci, v budoucnu se k ní dostane menší podíl nemocných kvůli vyššímu věku a větší křehkosti. Dialýza bude technologicky pokročilejší, ale pacient složitější.

Budoucnost péče tak nebude jen o prodloužení života, ale především o zachování soběstačnosti a kvality života ve vyšším věku. „Nechci spekulovat, zda v současné době stagnující počet pacientů poroste. Každopádně půjde o souboj dvou protikladných faktorů: kvalitní prevence společně s předdialyzační léčbou a efektu stárnutí populace. Zatímco pro predikci počtu dialyzovaných nemáme validní data, narůstající polymorbidita a komplexnost dialyzovaných pacientů je zjevná, a zejména na to se musíme připravit. Zcela jistě budou narůstat počty pacientů na peritoneální dialýze i domácí dialýze. Hranice 500 pacientů na domácí dialýze tak není nereálná,“ popisuje budoucnost Martin Kuncek.

Technologickým trendem budoucnosti bude miniaturizace, digitalizace a zapojení umělé inteligence (AI). Už nyní se testují malá přenosná zařízení velikosti knihy nebo malého notebooku, která by umožnila čištění krve v režimu 24/7. První prototypy vážily zhruba 2,5 kg o rozměrech 20x20 cm a pacienti s nimi mohli chodit nebo stát a nemuseli být upoutáni na lůžko. Posune se také kvalita materiálu. Stále dokonalejší technologie zlepší biokompatibilitu okruhu pro čistění krve, bude méně zánětlivých reakcí a cévní přístupy budou mít delší životnost.

„AI nám zcela jistě výrazně pomůže s organizací péče, optimalizací kapacit i farmakoterapie, lepší edukací pacienta a jeho intenzivnějším zatažením do léčby i dodržováním režimových opatření. Ani sebelepší technologie a vyspělá umělá inteligence ale nedokážou změnit fakt, že odpovědnost za vlastní zdraví zůstává v rukou každého z nás,“ apeluje na širokou veřejnost Martin Kuncek.

Vysoce účinná prevence ve specializovaných centrech

Preventivní prohlídky jsou pochopitelně prováděny u praktických lékařů. Ovšem i ve vysoce specializovaných centrech lze nové pacienty s chronickým onemocněním ledvin identifikovat. Ukazuje to studie IKEM, která proběhla ve specializovaných interních ambulancích mimo nefrologii s účastí takřka tří tisíc pacientů. Podle této nové studie se CKD vyskytuje u 32,5 procenta sledovaných pacientů. U zhruba třetiny z nich byla nemoc odhalena vůbec poprvé – v praxi to znamená, že jeden nový případ připadal na každých pět vyšetřených pacientů. Vyšší riziko měli zejména starší lidé a pacienti po jiné než ledvinné transplantaci, dále nemocní s vysokým krevním tlakem, srdečním selháním, fibrilací síní, diabetem či aterosklerózou.

Studie zároveň ukázala, že moderní léky chránící ledviny nejsou využívány dostatečně – SGLT-2 inhibitory užívalo 42 procent indikovaných pacientů, GLP-1 agonisty 41,7 procenta a nesteroidní antagonisty mineralokortikoidního receptoru jen 6,7 procenta. 

Transplantace ledvin v budoucnosti

Bez dárců ledvin by nebyly vůbec transplantace možné a ledvin k transplantacím není dost, takže pacienti stále na operační výkon čekají. Výzkum v oblasti transplantací ledvin jde mnoha směry, významný pokrok přináší i lepší metody přístrojové perfuze, tedy moderní metody, která zvyšuje kvalitu i počet využitelných ledvin. Do klinických studií vstupuje xenotransplantace genově upravených prasečích ledvin, která by mohla zmírnit nedostatek dárců. „Zatím ale žijeme v současnosti a mě těší, jak se nám transplantační aktivita u ledvin daří. V roce 2025 jsme v Česku transplantovali 579 ledvin. To je nový historický rekord. Je to o více než 10 procent více než v roce 2024, což pouze dokladuje vysokou kvalitu všech článků řetězce od dialyzačních středisek přes Koordinační centrum transplantací, osvětu pacientů až po skvělé výkony českých operatérů,“ komentuje rekord profesor Ondřej Viklický.

Zdravá budoucnost začíná 12. března 2026

Od ledna 2026 se v Česku prevence CKD zásadně změnila. Nově je vyšetření k dispozici všem lidem nad 50 let věku 1x za dva roky a k vyšetření sérového kreatininu se přidá i vyšetření poměru albumin/kreatinin ve vzorku moče (uACR) a odhad glomerulární filtrace (eGFR), tedy stanovení stadia CKD. U pacientů s diabetem či kardiovaskulárními onemocněními se uvedené parametry budou sledovat minimálně 1x ročně.

K osvětě mezi odbornou i laickou veřejností pomůže i Světový den ledvin, který letos připadá na čtvrtek

12. března. Po celém Česku se otevřou dveře nefrologických ambulancí. Pacienti tam budou moci zdarma a bez objednání absolvovat orientační preventivní screening. „Zabere to maximálně 10 minut. Vyplníme dotazník, stanovíme pacientovu rizikovost, z kapičky krve odebrané z prstu změříme glykémii a ve vzorku moči se podíváme na přítomnost bílkovin. Následně stanovíme pravděpodobnost ledvinového onemocnění a pokud to bude nutné, doporučíme pacientovi podstoupit další již podrobné vyšetření. Každý rok takto zachytíme jen v naší síti nefrologických ambulancí desítky pacientů s rizikovými faktory. Tato preventivní akce má však hlavně osvětový důvod, preventivní prohlídku u praktika rozhodně nenahradí,“ zdůrazňuje MUDr. Vladimír Vojanec.

Seznam otevřených ordinací najdou lidé na www.svetovydenledvin.cz. Aniž by o tom věděl, má v Česku potíže s ledvinami zhruba každý 10. člověk. Orientační test lze provést také na www.ledvinovakalkulacka.cz. 

Ledvinová kalkulačka nenahrazuje lékařskou či jinou odbornou péči a nenabízí ani stanovení diagnózy ani léčby, slouží výhradně jako osvěta a zdroj informací pro její uživatele. V případě jakýchkoliv zdravotních obtíží či pochybností o zdravotním stavu provozovatel Ledvinové kalkulačky uživatelům důrazně doporučuje vyhledat lékařskou či jinou odbornou péči. Provozovatel Ledvinové kalkulačky dále upozorňuje, že nenese žádnou odpovědnost ze škody na zdraví uživatele či třetích osob vyplývajících z použití Ledvinové kalkulačky.