Tam se dostal poté, co se vyučil dřevomodelářem v ČKD Blansko a pochopil, že dělnická cesta neskýtá naplnění jeho kreativitě. O čtyři roky později, v roce 1990, udělal přijímací zkoušky na pražskou akademii, na níž strávil následujících sedm let. Láska k materiálu (často právě dřevu) dostala své umělecké obrysy při jeho sochařských studiích v ateliéru Karla Nepraše, vztah k malbě prohloubil v ateliérech malby Jiřího Načeradského a Jiřího Davida. Dodnes je autorem, který se věnuje oběma uměleckým formám – většinou malbě, ale jednou za rok touží vytvořit i nějakou sochu.
Je představitelem současné realistické malby, do níž vkládá prvky osobitého humoru s magickými rysy. Proto není výjimkou, když v jeho obrazech nad polem vlčích máků létají prasátka či z nebes sestupují zvláštní robotičtí mimozemšťané.
Na dotek dílu Michala Novotného
Michale, co tě přimělo k tomu stát se umělcem? Pocítil jsi tvůrčí impulz už v dětství?
Pocítil. Od malička jsem pořád něco vyráběl, měl jsem k disposici dědovu dílnu. Hodně jsem vyřezával ze dřeva, proto jsem se později přihlásil na dřevomodeláře. Malovat jsem začal až v pubertální rozervanosti. To, že jsem zatoužil stát se umělcem, je vlastně výsledkem kombinace touhy pořád něco vytvářet a touhy nemít šéfa.
Co preferuješ více – sochařinu, nebo malbu? A podle čeho si vybereš, zda ideu ztvárníš v médiu sochy, nebo malby?
V současné době spíš malbu, připadá mi svobodnější, bezprostřednější. Zároveň však v malbě nacházím nová sochařská témata.
Na čem pracuješ nyní?
Maluju. Další a další obrazy. U soch čekám na příležitost, až bude sochu někdo chtít, až pojedu na sympozium, až najdu místo, které sochu potřebuje, nebo až potkám pěkný kus materiálu... U sochařiny je to také o financích. Zajistit rozpočet pro sochu je něco úplně jiného než nalézt prostředky pro namalování obrazu.
Teď ale pracuju na dvou sochách, které zachycují vodníka a dívku – podle Urbanova románu Hastrman. Budou osazeny na barokní můstek pod horou Vlhoš. A na podzim chystám velkou výstavu do kostela Antonína Paduánského v Sokolově, kde chci představit celou sérii Vlčích máků.
