Kurzy simulační medicíny pro trenéry

Ráno vstávám s mírnou nervozitou. Zažila jsem to už několikrát, ale pokaždé je to trochu jiné. Pokaždé jsou jiní lidé. Pokaždé se technicky může něco nepředvídatelného stát. Pokaždé s námi na začátku někdo nesouhlasí. Pokaždé jsme na konci unavení a docela spokojení.

Přicházím před sedmou ráno. Před začátkem se musíme připravit tak, aby pokud možno celý den běžel podle plánu. Po sedmé se potkáme s technikem. Zkoušíme, ověřujeme, připravujeme. Kolem osmé dorazí lektoři. Ladíme noty. V devět startujeme.  

Prohlížím si odvážné účastníky, kteří se nebojí přijít s kůží na trh a stát se znovu účastníkem kurzu, přestože se už většinou vyskytují na druhé straně. Na straně lektorů. Možná mají obavu, ale teď tu sedí a poslouchají, co jsme pro ně přichystali. Na chvilku si přeji, aby už byl konec třetího dne a věděla jsem, že se nám všechno povedlo. Chvilka ticha, nadechnu se.

„Vítejte na kurzu simulační medicíny pro trenéry!“

Tento kurz je navržen pro ty, kteří se chtějí specializovat na výuku a vedení v oblasti simulační medicíny. Během kurzu se zaměřujeme na metody výuky prostřednictvím simulací, praktické dovednosti vedení týmu, zlepšování komunikace ve zdravotnickém prostředí a efektivní využití simulačních prostředků k výuce.  

Velká část kurzu je věnována debriefingu jako procesu, při kterém se účastníci po simulaci sejdou, aby reflektovali, diskutovali a vyhodnocovali to, co se událo. Je to strukturovaná metoda, která dává jednotlivcům nebo týmům zpětnou vazbu a umožňuje analýzu události či situace.

V oblasti zdravotnictví pomáhá debriefing účastníkům sdílet zkušenosti, vyhodnotit, co se naučili, diskutovat o svých pocitech, případných chybách a zlepšeních, která lze v budoucnu uplatnit. Cílem debriefingu je podpora učení se z příležitostí, které se naskytly, a zlepšení výkonnosti jednotlivce nebo týmu. 

Rozhovor s účastnicí Train the Trainer, MUDr. Terezou Vafkovou

Znám vás v pozici lektorky simulačních kurzů. Teď se situace obrací a přicházíte do Aesculap Akademie na workshop Train the Trainer. Můžete se prosím krátce představit? Na co se v simulační výuce soustředíte?

Pracuji na Klinice komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu a zároveň na Ústavu simulační medicíny Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, který působí v SIMU. V SIMU se věnuju zejména podpoře a rozvoji lektorů. Pro ně nabízíme v současnosti tři různé celodenní kurzy, z nichž se každý zabývá jiným aspektem simulační výuky a výuky dospělých. Kromě toho pracuji i s budoucími studentskými lektory, kteří se připravují na výuku první pomoci v SIMU.  

Jaké to je, sedět na kurzu jako účastník?

Pro mě byla role účastníka připomínkou, v jakém stresu mohou a často jsou účastníci simulačních kurzů. Člověku běží hlavou, že dnes ukáže nejen před ostatními, ale i sám sobě, co všechno neví či nezná… Zároveň to byla ale i úleva, že tentokrát jsem v roli toho, kdo se nechá provázet programem a užije si to, co pro něj připravili jiní, a nebude muset hlídat čas.

Máte za sebou dva dny kurzu, co vám přinesly?  

Přineslo mi to možnost vyslechnout názory a zkušenosti ostatních. Byl prostor diskutovat o tom, jak k různým situacím přistupujeme a proč, z čeho vycházíme. Vždy jsem ráda za možnost nahlédnout do toho, jak je realizovaná simulační výuka jinde. Často totiž řešíme podobné problémy a mnohdy pomůže slyšet, jak se k tomu postavili jinde a co to přineslo.

Jak jste se cítila u své úplně první simulace?

Svou první simulaci jsem zažila po prvním ročníku medicíny a říkala jsem si, co tam proboha budu dělat, vždyť nic nevím. Ale v průběhu dne, když jsme jich absolvovali několik, jsem vnímala, že se díky tomu učím spoustu věcí, které bych nikde nevyčetla, a zároveň věci zkouším v prostředí, kde nemůžu nikomu ublížit a mám možnost probrat, jak je to správně.

Uvědomila jsem si, že díky simulacím můžu spoustu akutních či krizových situací, ze kterých jsem měla respekt, zažít nanečisto a naučit se v nich reagovat a komunikovat, abych si v praxi byla jistější.

Když jsem nastoupila do praxe a řešila jsem poprvé různé nepříjemné situace, např. sdělování špatné zprávy, často mi hlavou proběhlo, kéž bych tohle mohla nejdřív řešit v simulačním centru.

Jak se díváte na metodu debriefingu?

Debriefing je podle mě nejdůležitější fází simulace. Simulace bez debriefingu je zmeškaná příležitost k učení, protože neumožníme, aby proběhla reflexe. Necháme to, co se účastník naučí, náhodě. Navíc nemáme jistotu ani kontrolu nad tím, že se to naučil správně.

V SIMU učíme lektory debriefing podle PEARLS debriefing frameworku, který jsme si vybrali proto, že je velmi flexibilní. Strukturu debriefingu vnímám jako velmi užitečnou zejména u začínajících lektorů, umožňuje jim debriefing rozčlenit a účastníci se v něm lépe orientují.

V čem vidíte přínos kurzu, jako je Train the Trainer?

Myslím, že pro lektory je důležité mít možnost sdílet zkušenosti z výuky a učit se nové lektorské dovednosti. U lékařů i nelékařských pracovníků se předpokládá, že když jsou odborníci v rámci svojí specializace, umí informace a dovednosti předat dál, ale tak to není. Lektorské dovednosti se učíme jako kterékoliv jiné, proto jsou kurzy jako Train the Trainer skvělou příležitostí pro jejich rozvoj.