Cytostatika jsou látky spojené s rizikem mutagenních, teratogenních a karcinogenních účinků. Každý, kdo s nimi pracuje a pohybuje se v prostředí, kde se nacházejí, je vystaven vlivu nízkodávkových podprahových expozic. Zbytková cytostatika se nejčastěji vstřebávají kontaktem s pokožkou a vdechnutím aerosolu, který může vznikat vazbou na prach nebo třeba i při tak jednoduchých úkonech, jako je vyloupnutí tablety z blistru. Vzhledem k nízkým koncentracím je při krátkodobém pobytu v kontaminovaném prostředí riziko malé, s délkou expozice a dávkou ale významně roste.
„Na ÚHKT se ročně podá asi 6 000 dávek cytostatik subkutánně nebo intratékálně, 3 000 dávek je podáno do žíly a mnoho pacientů užívá cytostatika perorálně. Takové množství léčiv již může vytvořit značnou kontaminační nálož. Ta je samozřejmě neviditelná, k jejímu odhalení je potřeba provést specializované laboratorní šetření. V České republice stanovuje povrchovou kontaminaci cytostatiky laboratoř RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Naše pracoviště tam zaslalo v roce 2020 celkem sedm vzorků na stanovení u nás široce používaného cyklofosfamidu, zpět se vrátily jako pozitivní tři s prahovou hodnotou nad 67 pg/cm2. U dvou vzorků se jednalo o podlahu pod infuzním stojanem, silně pozitivní byl ale také vzorek podlahy na toaletě v pacientském boxu. Zjištění nadprahové kontaminace skoro v polovině zaslaných vzorků nás motivovalo k řadě opatření, z nichž nejdůležitější bylo zavedení bezpečnostních systémů Cyto-Set a PureSite, první jmenované bohužel jen na stacionáři, protože na našem lůžkovém oddělení nepodléhají tyto infuzní sety zatím úhradě. Používáme zde tedy alespoň bezpečnostní ventily PureSite. Dále došlo k důsledné edukaci personálu, a to nejenom zdravotníků, ale také proškolení úklidového personálu, který je v tomto smyslu velmi zranitelný. A nakonec bylo třeba poučit také pacienty o nutných hygienických krocích, zejména mužům je připomínáno, aby močili vsedě a před spláchnutím zavírali víko, což omezí vystříkávání kontaminované moči z mísy. Měření povrchové kontaminace jsme zopakovali v letošním roce, vzorky byly odebrány ze stejných míst. Pozitivní byl už byl jen jeden, a to velmi slabě,“ popsala Mgr. Vedrová.
Praktickými zkušenostmi se zavedením uzavřených infuzních systémů Cyto-Set do každodenní rutiny kolegyni doplnila staniční sestra ÚHKT Mgr. Zdeňka Zabloudilová, DiS. „ÚHKT je největší tuzemské hematologické centrum. Cytostatika jsou v něm podávána nejenom na lůžkovém oddělení, které disponuje i jednotkou intenzivní péče, ale také ambulantně na denním stacionáři. Za rok 2022 bylo jen na denním stacionáři podáno 2 429 dávek chemoterapie. Takové množství znamená obrovskou kontaminační zátěž, kromě toho i přináší další bezpečnostní a logistické výzvy. Je třeba zajistit, že každý pacient dostane správnou léčbu tak, jak je předepsána, a minimalizuje se riziko záměny. Zvýšená pravděpodobnost kontaktu s cytostatiky je spojena především s jejich aplikací, napojováním a odpojováním infuze, dále s likvidací soupravy a s manipulací s již naředěným léčivým přípravkem. Uzavřené infuzní soupravy Cyto-Set na našem pracovišti používáme již dva roky, a to v kombinaci s moderními infuzními pumpami Infusomat Compact plus. Původně jsme měli obavy, že systém bude složitý na ovládání, ale zavedení bylo zcela hladké. Velmi nám pomohlo navštívit jiné pracoviště, kde již byl Cyto-Set běžně používán, a nechat se zde zaškolit. Výhodou je, že set přichází z centrální ředírny sousední Všeobecné fakultní nemocnice nejenom s napojeným naředěným cytostatikem, ale je již zcela připraven a propláchnut fyziologickým roztokem. To je podstatné zejména proto, že lékárna je vybavena bezpečnými izolátory pro přípravu léků, takové možnosti ale přímo na našem pracovišti nemáme,“ sdělila.
