Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Zasedání předních evropských chirurgů v srdci Evropy

5. Leden 2009

Zasedání předních evropských chirurgů v srdci Evropy

Rozhovor s prof. MUDr. Františkem Antošem, CSc., přednostou chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Na Bulovce, o pražském podzimním setkání předních evropských chirurgů a vzdělávacích programech pro jednotlivé chirurgické obory

V pátek a v sobotu 19. a 20. 9. 2008 hostila Praha delegáty chirurgické sekce UEMS. UEMS je v současnosti jedna z nejvýznamnějších evropských medicínských organizací sdružující specialisty z různých zdravotnických oborů. Tentokrát byli přední evropští chirurgové pozváni do Prahy, a to viceprezidentem sekce prof. Františkem Antošem. Setkání probíhalo v hotelu Ilf a záštitu nad tímto významným setkáním měla tu čest převzít Aesculap Akademie.

Pane profesore, můžete nám prosím přiblížit, co vlastně znamená UEMS?

UEMS je zkratka z francouzského Union Européenne des Médecins Spécialistes. Tato nevládní organizace byla založena v dubnu 1961 v Římě. Jedná se o jedno z nejvlivnějších medicínských sdružení, které ovlivňuje zdravotnickou politiku na úrovni Evropského parlamentu. Členy chirurgické sekce UEMS jsou téměř všechny evropské země. Různé medicínské obory se v rámci této organizace člení na jednotlivé sekce. V březnu 1963 se po oddělení urologie, ortopedie a dalších  ustavila sekce chirurgie, která přes řadu změn funguje dodnes. Centrála této sekce se nachází v centru Berlína v nově zrekonstruované historické budově Langenbeck-Wirchow-Haus. Je to v téže budově, kde sídlí mimo jiné i vaše Aesculap Akademie. Prezidentem sekce je profesor Polonius, význačný německý kardiochirurg a emeritní prezident německé chirurgické společnosti.

Takže všichni chirurgové jsou organizováni do jedné skupiny?

Sekce se dále člení na jednotlivé divize a pracovní skupiny. Z divizí mohu jmenovat všeobecnou chirurgii, koloproktologii, hepatobiliární chirurgii, úrazovou, transplantační, endokrinní chirurgii, torakochirurgii nebo chirurgickou onkologii. Z pracovních skupin bych rád zmínil mamologii, chirurgii ruky, společné skupiny pro intenzivní medicínu či mladé chirurgy.

O co tedy, pane profesore, chirurgická sekce nejvíce usiluje?

Obecným cílem sekce je harmonizace výchovy a činnosti chirurgů v celé Evropské unii. Smyslem je docílit, aby úroveň chirurgické péče byla ve všech státech EU souměřitelná, a tedy aby i výměna chirurgů mezi jednotlivými zeměmi byla bezproblémová. Hlavním cílem jsou vzdělávací a specializační projekty, přičemž není opomíjeno ani celoživotní vzdělávání chirurgů. Setkání se konají dvakrát ročně v různých evropských městech, kam každá země vysílá svého stálého delegáta. Probírají se aspekty harmonizace, snažíme se najít konsenzus v pohledu na vzdělávání chirurgů a na jejich nezbytnou kvalifikaci. To se daří ve finále nejvíce tam, kde již existuje evropská specializační zkouška daného oboru - EBSQ.

V Praze jste zasedali v průběhu dvou dnů. Co bylo přínosem tohoto setkání?

Z hlavních bodů bych rád zmínil nastavení vzdělávacího programu chirurgů pro celou EU. Diskutovalo se na téma všeobecná chirurgie versus chirurgické specializace. Kolegové z ostatních zemí zmiňovali, že 80 % veškeré péče je prováděno všeobecným chirurgem a jen 20 % specialistou. Byl předložen tzv. holandský model vzdělávání, kdy by se lékař po absolvování společného chirurgického kmene (common trunk) tři roky vzdělával ve všeobecné chirurgii a pak další dva roky ve vybrané specializaci zakončené atestací. Poté by i přes specializaci mohl provádět také ostatní běžné chirurgické výkony.

Dalším bodem jednání byl evropský pracovní týden. Sekce podporuje možnost prodloužení pracovního týdne ze 48 na 56 hodin, což by pomohlo vzdělávání, hlavně v oblasti praktické.

Důležitým tématem bylo také vykonávání některých medicínských činností tzv. lékařskými asistenty. Asistenti jsou speciálně proškolení pracovníci (např. sestry), kteří by v budoucnu mohli nahradit některé činnosti lékaře - např. asistování u operací, provádění endoskopií, cystoskopií, RTG a MRI vyšetření, ošetřování chronických ran apod. Některé západoevropské země, např. Velká Británie, skandinávské země, Nizozemsko či Belgie, jež se dlouhodobě potýkají s nedostatkem lékařů, mají již s tímto systémem bohaté zkušenosti. U nás se tento systém také rozbíhá, např. právě v péči o chronické rány nebo ve stomapéči. Nutno podotknout, že tito asistenti provádějí svoji práci velmi sofistikovaně. Ne všichni delegáti byli zastánci tohoto systému, který má samozřejmě i své slabiny. Asistenti budou muset mít přesně definované pravomoci i odpovědnost. To však bude náplní dalších setkání.

Měli vůbec hosté při takto náročném programu možnost prohlédnout si Prahu?

Samozřejmě. V rámci pátečního společenského programu byli delegáti kromě jiného přijati na Staroměstské radnici primátorem MUDr. Pavlem Bémem a děkanem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy prof. MUDr. Tomášem Zimou, DrSc., MBA. Z prostor radnice (tedy zezadu) mohli také vidět soustrojí orloje odbíjející celou hodinu, a mohli si tak netradičně vychutnat pohybující se figury apoštolů při pohledu zblízka. V sobotu zájemci využili možnost prohlídky Prahy s průvodcem.

Pane profesore, děkuji Vám za rozhovor a budeme se těšit na další podobné setkání v Praze. 


Prof. MUDr. František Antoš, CSc.

Na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze (dnešní 1. LF UK) promoval v roce 1965. Zprvu pracoval v nemocnici Děčín, od roku 1967 působil jako sekundární lékař Chirurgické kliniky v Praze Motole. V roce 1980 obhájil kandidátskou dizertační práci. V roce 1998 byl jmenován docentem pro obor chirurgie, v roce 1997 pak profesorem pro tentýž obor. Od roku 1991 pracuje jako přednosta chirurgické kliniky IPVZ, od roku 2001 pak i jako přednosta Chirurgické kliniky 1. LF UK v Praze Na Bulovce. V letech 1992-96 byl předsedou České chirurgické společnosti. Od roku 2000 reprezentuje českou chirurgii v Evropské chirurgické společnosti (ESS) a v Chirurgické sekci UEMS (European Union of Medical Specialists), kde byl v roce 2006 zvolen jejím viceprezidentem.

MVDr. Martin Štěpánek
divize Aesculap
0
Dosud nehlasováno

Čtěte také

Střevo patří vedle plic a kůže k jednomu z největších imunitních orgánů v lidském těle. V našem těle plní mnoho důležitých funkcí a významně se podílí na celkové imunitě organismu. Jak ukazují poslední práce, je pravděpodobné, že například mikrobiální složení v zažívacím traktu má úzkou spojitost s některými onemocněními, včetně psychiatrických, anebo že vakuová terapie patří mezi jeden z největších posunů poslední doby v oblasti chirurgické léčby. Toto je jen část tématu, na které jsme se zaměřili v našem rozhovoru se zástupcem přednosty pro vědu a výzkum na Chirurgické klinice 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady docentem Martinem Oliveriusem.

23.12.2020
Chirurgické obory

„Studentek medicíny každým rokem přibývá, přesto jich skalpel v rukou drží stále málo,“ konstatuje jedna z odvážných žen pohybujících se v chirurgii doktorka Barbora East ze III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Specializuje se na chirurgii kýly, kterou popisuje jako nedoceněnou a přehlíženou „popelku“ schovanou v klasické chirurgii.

31.08.2020
Chirurgické obory

Eso-SPONGE® je šetrná metóda endoluminálnej vákuovej terapie, ktorá slúži na liečbu dehiscencie anastomózy s leakom v hornej časti gastrointestinálneho traktu (GIT), najčastejšie v oblasti pažeráka, ale aj hornej časti žalúdka. Ďalšou indikáciou je preventívna pooperačná liečba znižujúca riziko vzniku tohto defektu po operačnom výkone.

20.04.2020
Chirurgické obory