Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Žádný pacient by neměl hladovět

22. Duben 2011

Žádný pacient by neměl hladovět

„Do zdravotnictví se stále zavádějí nové technologie, současně se zkvalitňují léčebné postupy a používají se nákladné léky, ale bohužel to není doprovázeno očekávaným efektem, protože pacienti
- především ti starší a dlouhodobě nemocní
- nedostávají potřebnou nutriční péči
a postupně chátrají,“ konstatoval v úvodu tiskové konference Asociace výrobců klinické výživy (AVKV), která se uskutečnila 1. února v Praze, prof. MUDr. Luboš Sobotka, CSc., předseda Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče ČLS JEP.

Aby nedošlo ke ztrátě soběstačnosti pacienta, je potřeba ho podle prof. Sobotky léčit komplexně. „Velmi často dochází k tomu, že se senior dostane do nemocnice třeba se zlomeninou krčku femuru, během hospitalizace není dostatečně vyživován, dostane zápal plic, poté mu takzvaně selže srdce a už není schopen se zlepšit. Nicméně si neuvědomujeme, že za tento stav v podstatě může hlad,“ zdůraznil
a dodal: „V důsledku malnutrice dochází ke ztrátě svalstva a není tedy divu, že se pacient za týden nezvedne z lůžka.  To následně vede dále k proleženinám a systémovému zánětu, a generují se tak další a další náklady.“

Prof. Sobotka dále připomněl data z některých studií. Práce autorů pod vedením Siebra například ukázala, že polovina pacientů, kteří přišli domů z nemocnice a měli prázdnou lednici, byla do dvou měsíců opět hospitalizována. „Problematikou podvýživy se nově zabýval prof. Elia, který zjistil, že ve Velké Británii vinou malnutrice hladoví 3 milióny obyvatel, což v přepočtu na celou Evropu odpovídá asi 33 miliónům lidí. Náklady na léčbu komplikací spojených s podvýživo upak dosahují astronomické částky 171 miliard euro, odhady pro ČR hovoří o 66 miliardách korun ročně,“ upřesnil prof. Sobotka
a pro zajímavost dodal, že léčba komplikací spojených s obezitou, která je na rozdíl od malnutrice
skloňována velmi často, stojí 7 miliard korun ročně.

Malnutrici nevyřeší plný talíř

Podvýživu v nemocnici však podle prof. Sobotky nelze řešit v kuchyni úpravou diety. „Rozhodující je rychlost dodání energie a bílkovin, a tedy udržení dobrého nutričního stavu nemocného po celou dobu jeho léčby. Musíme si uvědomit, že pro pacienta, který má vinou chorobného procesu enormně sníženou chuť k jídlu, je velmi obtížné sníst potřebné množství živin pouze prostřednictvím běžné stravy. Když chcete totiž do těla dostat 150 gramů bílkovin, musíte sníst 500 gramů masa. Umíte si představit nemocného, který je schopen sníst takové množství masa v nemocnici?“ položil řečnickou otázku prof. Sobotka a vzápětí dodal: „K dispozici tedy máme prostředky klinické výživy - ať už sipping, kdy nemocný dostává kompletní nebo speciální stravu mezi jídly, dále enterální výživu podávanou přímo do střeva nebo parenterální výživu do žíly. Ve všech případech jde sice o nutrici umělou, ale pacient nemusí ani hodinu hladovět!“

„K nemocnému přijde jeden konziliář a navrhne zavést stent, přijde druhý konziliář a předepíše antibiotika, přijde třetí konziliář a navrhne další farmakoterapii. Chodí k němu jednotliví specialisté a každý z nich samozřejmì udělá něco správně, ale nikdo si nemocného nevezme na starost jako celek. A pacient postupnì chátrá, což nikdo nevidí.“prof. MUDr. Luboš Sobotka, CSc.

Poté prof. Sobotka představil jednoduchý experiment z vlastního pracoviště - Kliniky gerontologické
a metabolické FN Hradec Králové - při němž se ukázalo, že pacienti starší 78 let, kteří dostávali sipping a měli intenzivnější rehabilitaci, ztratili během hospitalizace (v průměru asi 10 dní) pouze
2 000 kcal oproti 8 000 kcal u těch, kteří suplementa neužívali. Navíc při podávání sippingu se ztráta svalstva prakticky neměnila.

Informace chybějí zdravotníkům i pacientům

Proč se klinická výživa v českých zdravotnických zařízeních nepodává dostatečně? „Nejčastějším argumentem bývá, že je příliš drahá, dále chybí dostatek znalostí lékařů i ostatního zdravotnického personálu a bohužel typickým aspektem moderní medicíny je nedostatek zájmu či odpovědnosti
o pacienta. K nemocnému přijde jeden konziliář a navrhne zavést stent, přijde druhý konziliář
a předepíše antibiotika, přijde třetí konziliář a navrhne další farmakoterapii. Chodí k němu jednotliví specialisté a každý z nich samozřejmě udělá něco správně, ale nikdo si nemocného nevezme na starost jako celek. A pacient postupně chátrá, což nikdo nevidí,“ zdůraznil prof. Sobotka a závěrem dodal, že problém je také v tom, že veřejnost není o malnutrici dostatečně informována a domnívá
se, že podvýživa k nemoci prostě patří. „Malnutrice není problémem jen pacientů v systému zdravotním, ale také v systému sociálním. Bohužel jsme slyšeli, že situace u nás není příliš dobrá, že podvýživa často není diagnostikována jako hlavní problém,  tudíž na ni neumíme ani adekvátně reagovat.

Dostatečná výživa musí být vnímána jako rovnocenná součást léčebného procesu, jako  parametr pro hodnocení úrovně kvality a bezpečnosti poskytované péče. Jsme vyspělým státem Evropy, takže není nutné, abychom se v této oblasti rovnali chudé Africe,“ uvedla MUDr. Stanislava Pánová, předsedkyně komise pro výživu Ministerstva zdravotnictví ČR. „Nyní se věnujeme přípravě nových zákonů ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí a budeme se toto téma snažit začlenit jako opravdu velmi důležité.“ MUDr. Pánová také uvedla, že ministerstvo zdravotnictví sestavilo akční plán opatření.
Ten mj. definuje potřebu vzdělávat odbornou veřejnost a naučit ji, že nutrice je parametr, který je nutné sledovat u každého pacienta. „Snažíme se prosadit, aby se o potřebě hodnotit výživu začalo hovořit nejen v postgraduálním a kontinuálním vzdělávání, ale i na vysokých školách,“ dodala MUDr. Pánová
a připomněla, že ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery vytvořilo portál
www. vyzivapacientu.cz, který obsahuje informace jak pro odbornou, tak i laickou veřejnost.

Asociace chce pomoci při tvorbě standardů…

Snížení incidence podvýživy v nemocnicích i v ambulantní péči, zlepšení její identifikace a léčba malnutrice je jedním z hlavních cílů Asociace výrobců klinické výživy, která byla založena v polovině roku 2010 šesti společnostmi - Abbott Laboratories, B. Braun Medical, Baxter Czech, Fresenius Kabi, Nestlé Česko a Nutricia. Jak uvedla Eva Vencovská, MBA, předsedkyně AVKV, hlavním posláním asociace je ve spolupráci se státními orgány, veřejnoprávními institucemi a odbornými subjekty vytvářet podmínky pro maximální dostupnost klinické výživy pacientům.

Podrobnější informace o Asosiaci výrobců klinické výživy najdete na www.avkv.czCílem je vytvořit a v každodenní praxi prosadit standardy v oblasti výživy ve formě právních norem, lékařských soporučení, úhradových vyhlášek apod. „Pokusy ovlivnit nutriční stav pacienta jsou
v podstatě staré jako medicína sama.  Všichni asi známe Hippokratův výrok: tvá výživa bude tvým lékem. Nicméně je to jen
o něco málo více než 50 let, kdy jsou k dispozici průmyslově vyráběné nutriční přípravky. V tomto smyslu tedy klinická výživa jistě není horkou novinkou, ale přesto se dosud nestala běžnou součástí terapie,“ připomněla  E. Vencovská a doplnila: „Průzkumy z ČR napovídají, že drtivá většina pacientů se nikdy nesetkala 
s nutričním terapeutem a že 98 % návštěv lékaře končí nějakou preskripcí, aniž by byla vedena jakákoli debata o nutričním plánu pacienta, který může pozitivně ovlivnit průběh nemoci. To jsou aspekty, které bychom rádi změnili.“ E. Vencovská dále upozornila, že je potřeba zajistit kvalitní nutriční péči nejen na jednotkách intenzivní péče, kde se tak již děje, ale i na standardních odděleních a následně při přechodu do domácí péče.

…i finanční podporou

Představitelé AVKV„Nechceme v žádném případě tvrdit, že současná zdravotní péče je neúčinná nebo že ČR nemá v jednotlivých specializacích kvalitní odborníky. Domníváme se však, že
s adekvátní nutricí bude poskytovaná péče rozhodně účinnější.
A byť klinická výživa není žádný kouzelník, tak v rukou erudovaného odborníka nebo i poučeného laika umí výrazně lépe zajistit, aby traumatizovaný pacient nutričně nestrádal,“ uvedl MUDr. František Vojík, místopředseda AVKV a obchodní
a marketingový manažer divize Hospital Care společnosti B. Braun Medical. Dále představil současné aktivity, na které se asociace zaměřila. První z nich je revize úhrad enterální klinické výživy, s cílem zajistit kvalitní a dostupnou péči pro pacienty. Dále je to spolupráce s ministerstvem zdravotnictví při podpoře akčního plánu - nejen formou vzájemných projektů, ale také šířením povědomí o stavu nutrice a malnutrice v celé populaci a podporou vzdělávání. Jako třetí aktivitu AVKV představil MUDr. Vojík grantový program, kterým chce asociace kaž doročně podpořit konkrétní činnosti, které jsou zaměřeny na snížení podvýživy hospitalizovaných pacientů v ČR, zvýšení efektivity léčby, zkrácení hospitalizací a redukci výskytu zdravotních komplikací. Grant pro letošní rok má hodnotu 600 000 korun (podrobnější informace jsou k dispozici na www.avkv.cz ).

„Doufám, že se nám ve vzájemné spolupráci s ministerstvem zdravotnictví i s ostatními zainteresovanými subjekty podaří zajistit, aby klinická výživa v ČR nebyla popelkou a tím, na čem se spoří, ale tím, na čem se mohou ušetřit mnohdy zbytečně vynakládané peníze,“ konstatoval
MUDr. Vojík. Během diskuse na tiskové konferenci položil MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc., z Gerontologického centra v Praze 8 otázku, zda by u nás nebylo užitečné soustředit nejrizikovější pacienty do chráněných jednotek - např. geriatrických oddělení - jako je tomu v některých jiných státech, kde se jim plně věnuje fyzioterapeut i nutriční terapeut. „Na těchto pracovištích mohou nemocní dostávat skutečně to, co potřebují. Tedy super drahé kalibry, potravu, vodu, pohyb, nejsou přivázáni 
k lůžku a odeberou jim toxické léky, které, pokud je dostávají v počtu dvaceti, tak nemohou téměř přežít.
V nemocnici naopak pacient chátrá a chátrá, a tak projde postupně všemi drahými vyšetřeními… Udělá se mu gastroskopie, kolonoskopie, pro jistotu CT, potom jde z jednoho oddělení na druhé a všude mu něco seberou - na kardiologii polévku, protože je v ní sůl, na nefrologii maso, protože obsahuje bílkoviny.“

redakce Braunovin
0
Dosud nehlasováno

Čtěte také

Léčba pacienta s onemocněním dolního trávicího traktu není jednoduchá a vyžaduje jeho informovanost, edukaci a spolupráci. Na chirurgické klinice FN Brno, ve spolupráci se společností B. Braun, začal před třemi lety projekt, který počítal s větším zapojením pacientů a současně si kladl za cíl zkrátit hospitalizaci, snížit počet komplikací a celkově léčbu optimalizovat. Tzv. optimalizace cesty pacienta k tomu využívá principů ERAS (Enhanced Recovery After Surgery), ale i dalších nástrojů a postupů. Brzy byla zjištěna potřeba vzniku nové pozice, do budoucna možná i profese – sestra provázející pacienta celou jeho léčbou, jeho rádce, jeho kontakt s nemocnicí a současně i důvěrník, tzv. ERAS sestra.

29.06.2020
Intenzivní péče

Vedení Fakultní nemocnice Brno (FN Brno) ve spolupráci s vrchní sestrou Interní hematologické a onkologické kliniky Mgr. Petrou Kouřilovou a Mgr. Veronikou Trečkovou, PhD., z Oddělení kontroly infekcí a nemocniční hygieny rozhodlo o používání uzavřeného infuzního systému ve všech stacionářích a na lůžkovém oddělení onkologie, a to od června 2018. Zeptali jsme se, jak práci s uzavřeným infuzním systémem Cyto-Set® zdravotníci z Fakultní nemocnice Brno hodnotí?

24.02.2020
Intenzivní péče

V závěru letošního roku vyrazili zástupci z řad lékařů, všeobecných sester a IT specialistů ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze do španělské Barcelony s cílem seznámit se s novým bezpečnostním softwarem „Onco Safety Remote Control“, který splňuje požadavky pro celkovou bezpečnost personálu podílejícího se na práci s cytostatiky.

19.12.2019
Intenzivní péče