Původ slova Vánoce
Slovo Vánoce pochází ze staroněmeckého wāhnachten (dnes Weihnachten), složeného z wīha- (světit) a Nacht (noc). Jiné vysvětlení, které však nemá oporu v dokladech a vychází spíše z lidové tradice, je
z výrazu „dvé noce“, který označoval období, kdy noc trvala jako dvě.
Vánoce v Česku
Vánoce jsou nejdůležitějším svátkem i pro nekřesťany, kteří ho spojují se zakončením roku a s trávením času v rodinném kruhu. Vánoce jsou slaveny 24., 25. a 26. prosince, ale předchází jim v křesťanském pojetí čtyřtýdenní období zvané advent. Nejrozšířenějším zvykem u nás je vánoční stromek, který se zdobí vánočními ozdobami, a pod který se v rodinách kladou dárky. Vánoční stromek se však v našich zemích všeobecně ujal až po první světové válce. Od roku 1560 také bývá zvykem stavět jesličky neboli betlém. Zvlášť bohatá je
u nás tradice vánočních koled. 24. prosince se sejde celá rodina ke slavností večeři.
Samotná večeře se tradičně skládá z rybí polévky, bramborového salátu s kaprem. Po večeři bývá zvykem rozbalovat vánoční dárky, které našim dětem nosí Ježíšek. Štědrý den tradičně vrcholí půlnoční mší, na které se zpívají koledy a začíná samotná církevní oslava narození Krista.
Betlémské světlo
Jednou z novodobých vánočních tradic je betlémské světlo, které rozvážejí skauti. Světlo se každoročně zapaluje v Betlémě, a poté putuje napříč Evropou. Do Česka betlémské světlo putuje z Vídně, kde jej rakouští skauti předávají o neděli Gaudete delegacím z celé Evropy. Pro nás jej přebírají brněnští skauti, kteří je rozvážejí v sobotu před 4. nedělí adventní, takže je pak k dispozici v kostelech, na náměstích, vánočních trzích…
Trocha historie - Vánoční strom republiky poprvé zazářil v Brně
Příběh Vánočního stromu republiky, který bývá každoročně vztyčen na náměstích českých a moravských měst, začal roku 1919 u Bílovic nad Svitavou. Zde spisovatel Rudolf Těsnohlídek den před Štědrým večerem našel v lese opuštěné téměř zmrzlé děvčátko. Holčička dostala jméno Liduška a ujala se jí rodina Polákových z Brna.
Rudolfa Těsnohlídka osud malé Lidušky zasáhl natolik, že se začal zajímat o opuštěné děti bez domova. Protože k nálezu Lidušky došlo v lese pod smrkem, který Vánoce pro mnohé z nás symbolizuje, přišel s nápadem uskutečnit charitativní sbírku právě pod vánočním smrkem. Díky svému novinářskému umění a známostem s významnými osobnostmi byl 6. prosince 1924 pokácen v bílovickém polesí statný smrk, který byl slavnostně převezen do nedalekého Brna. Tady byl ozdoben
a za účasti Těsnohlídka a ostatních významných brněnských osobností poprvé rozsvícen 13. prosince 1924 na náměstí Svobody v Brně.
Rudolf Těsnohlídek se nechal inspirovat vánočním stromem
v dánské Kodani. Spolu se stromem v německém Výmaru byl Těsnohlídkův Vánoční strom republiky, jak jej sám nazval, jedním z prvních na evropském kontinentu. Pod vánočním smrkem po dobu svátků probíhala sbírka pro chudé
a opuštěné děti.
Vánoční zvyky
Štědrý večer má odjakživa magickou moc. Jeho prožití bylo pro naše předky i pro nás spojeno s dodržováním celé řady zvyků, díky nimž jste se mohli dozvědět, co vás čeká. Pojďme si některé z nich připomenout.
| Klepání na kurník |
| Svobodná dívka klepe střevícem na kurník. Ozve-li se slepice, dívka zůstane svobodná. Pokud se ale ozve kohout, brzy se vdá. |
| Knedlíky |
| Pokud se dívka potřebuje rozhodnout mezi nápadníky, napíše jejich jména na papírek a dá do knedlíků, které připravuje. Vybere si toho, jehož jméno najde v knedlík, který rozkrojí jako první. |
| Šupiny |
| Pod talíře se štědrovečerní večeří se dává několik kapřích šupin, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz. |
| Stíny |
| Když se rozsvítí, dívají se všichni po stěnách. Čí stín nemá hlavu, ten do roka zemře. |
| Půst |
| Na Štědrý den se zachovává až do večera přísný půst. Dětem, které se nemohou dočkat, se slibuje, že vydrží-li nejíst, uvidí zlaté prasátko. Ke společné večeři se zasedá, když vyjde první hvězda. |
| Lití olova |
| Nad plamenem se na kovové lopatce rozžhavil kousek olova. To se pak vlilo do lavoru se studenou vodou. Podle tvarů, které vytvořilo, se odhadovala podoba či povolání ženicha. |
| Házení střevícem |
| Střevíc se házel přes rameno ke dveřím. Podle toho, kam směřovala jeho špička, se určovalo, zda se dívka příští rok vdá. Pokud špička směřovala ke dveřím, oznamovala vdavky. |
| Pouštění lodiček |
| V lavoru s vodou se pouštěly lodičky vyrobené z poloviny skořápek vlašských ořechů, do nichž se pomocí nakapaného vosku připevnily zbytky vánočních svíček. Podle toho, jak daleko lodičky se zapálenou svíčkou dopluly, se usuzovalo, kdo se bude držet doma (jeho lodička se držela při okraji umyvadla) a kdo se vydá do světa (jeho lodička doplula do středu umyvadla či dále).Pouštění lodiček mělo ale ještě i jiný výklad: šťastný a dlouhý život čekal toho, jehož svíčka vydržela svítit nejdéle a jehož skořápka se nepotopila. |
| Krájení jablka |
| Jablko se přepůlilo nožem napříč a podle tvaru jádřince se usuzovalo, zda budou všichni zdraví či někdo onemocní nebo zemře. Pokud jádřinec tvořil pěti či vícecípou hvězdu, sešli se všichni za rok ve zdraví. Pokud tvořil čtyřcípou - kříž - znamenalo to, že někdo z přítomných těžce onemocní nebo zemře. |
Jak se řeknou Vánoce...
| Anglicky | Christmas | Maďarsky | karácsony |
| Arabsky | id al-milad | Německy | Weihnachten |
| Esperanto | Kristnasko | Norsky | jul |
| Finsky | joulu | Polsky | Boze Narodzenie |
| Francouzsky | Noel | Portugalsky | natal |
| Hebrejsky | chagamolad hanotsri | Rumunsky | Graciun |
| Holandsky | Kerstmis | Rusky | raždestvó |
| Chorvatsky | Bozic | Řecky | Christouyenna |
| Indonésky | Hari Natal | Španělsky | Navidad |
| Italsky | Natale | Švédsky | jul |
| Japonsky | kurisumasu [krismas] | Turecky | Noel |
Uvařte si s námi vánoční dobroty
Tradiční vánoční recepty jistě každý zná. Popusťme ale uzdu naší fantazii a vyzkoušejme letos něco nového, něco jiného… Dobrou chuť!
Kaštanová polévka
300 g jedlých kaštanů, 1 l vývaru (může být i z kostky), polovina bulvy celeru, 2 petržele, 1 cibule,
150 g zakysané smetany, 50 g másla, 2 stroužky česneku, pepř, sůl, zelená petrželka.
Koupíme upečené kaštany nebo syrové nařízneme ostrým nožem a upečeme ve speciální pánvi nebo
v troubě. Oloupeme je a čtyři odložíme stranou, ostatní nahrubo nasekáme. Celer a petržel očistíme, česnek a cibuli oloupeme, vše drobně nakrájíme a společně s kaštany na rozehřátém másle osmahneme. Zalijeme vývarem, povaříme až je zelenina měkká, pak polévku rozmixujeme na hladký krém, podle chuti osolíme a opepříme. Čtyři kaštany nakrájíme na plátky a osmahneme na másle. Hotovou polévku zjemníme smetanou a ozdobíme opečenými plátky kaštanů a zelenou petrželkou.
Jidášův bramborový salát
Suroviny na 4 porce: 600 g brambor (nejlépe červených), 150 g nakládané červené řepy (nejlépe kuličky), 25 až 30 g sušené houby Jidášovo ucho (po namočení asi 150 g), 3 vejce, sůl, případně jemně mletý černý pepř.
Jidášovo ucho ponoříme do studené vody a necháme 2 až 3 hodiny nasáknout. Brambory omyjeme
a uvaříme v páře doměkka - asi 30 až 35 minut. Necháme chvíli vychladnout, oloupeme a nakrájíme na proužky/nudličky. Mezitím na kousky nakrájíme Jidášovo ucho (odřízneme tvrdší část). Pokrájenou houbu a kuličky či kousky červené řepy přidáme k bramborám. Vejce uvaříme natvrdo, ochladíme studenou vodou a oloupeme. Dvě vejce pokrájíme a přidáme k bramborovému salátu, jedno vejce si necháme na ozdobu. Salát osolíme a podle chuti opepříme.
Losos na kopru a tymiánu
Suroviny na 4 porce: 4 porce lososa, 1 kysaná smetana, 2 lžíce másla, 1 malá cibule, 2 lžíce čerstvého sekaného kopru, 1 lžička tymiánu, sůl, pepř.
Smícháme rozpuštěné máslo, kysanou smetanu, najemno nakrájenou cibuli, kopr, tymián, osolíme, opepříme. Rybí porce osolíme, opepříme a vložíme do pekáče vymazaného máslem. Zalijeme připravenou směsí a zapékáme v předehřáté troubě 12-15 minut (220 stupňů C).
| LETNICE |
| Letnice, Seslání Ducha Svatého či Svatodušní svátky - křesťanský svátek slavený 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po Nanebevstoupení Páně. Svátek Letnic pochází z židovského svátku týdnů (Šavu'ot). Teologicky se tento svátek vztahuje v židovství k předání Zákona na Sinaji a v křesťanství k seslání Ducha Svatého na apoštoly po Ježíšově zmrtvýchvstání. Výpočet data slavení svatodušních svátků je závislý na výpočtu data Velikonoc, který se však liší v západní a východní církvi. Letnice připadají na padesátý den po slavnosti Zmrtvýchvstání Páně, počítaje v to i tento den. |
| VELIKONOCE |
| Velikonoce či pascha jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista, k němuž podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. V západní křesťanské tradici Velikonoce připadají na neděli po prvním jarním úplňku, tedy na měsíc březen či duben. Slovanský název svátku, Velikonoce, se vztahuje k označení "velká noc", během níž byl Kristus vzkříšen. |