Přejít k hlavnímu obsahu
Zpět

Události

Tradice Vánoc

redakce Braunovin

26. listopad 2008

Historie oslav vánočního času sahá daleko do minulosti, kdy pohané věřili, že Slunce se každý rok rodí znovu a znovu. Právě noc ze 24. na 25. prosince pokládali za okamžik nového zrození.

Symboly, pověry a zvyky

Vánoční zvyky mají svůj přirozený původ a datum narození Krista bylo zvoleno až později, tak aby „pohanské“ svátky slunovratu byly překryty. Z původních pohanských zvyků se mnoho nedochovalo, a tak není divu, že jsme bez rozdílu přebrali zvyky a obyčeje křesťanské. Pokud si budete chtít zjistit svou budoucnost, zkuste si na Štědrý den hodit pantoflem, rozkrojit jablíčko nebo pustit lodičku ze skořápky od ořechu.

Adventní věnec

Upozorňuje na příchod Vánoc. Zpravidla má čtyři svíčky, které se postupně zapalují jedna po druhé od první neděle adventní. Nejstarší písemně doložená zpráva o adventním věnci pochází z roku 1838 z bohatého přístavního města Hamburk. Teolog J. H. Wichern tehdy nad dveře sirotčince pověsil velký věnec a každý den na něj umístil jednu svíčku. Pod věncem stála pokladnička, do které mohli zbožní lidé házet vánoční milodary pro opuštěné a osiřelé děti.

Betlém neboli jesličky

První jesličky postavil v roce 1223 v italské Umbrii František z Assisi. V poustevně v horské jeskyni postavil žlab, založil ho krmivem a přivedl k němu živého oslíka a vola. U jeslí pak jako u oltáře v noci sloužil štědrovečerní mši. V Praze představili veřejnosti první český betlém jezuité v roce 1560. Stavění betlémů bývalo nejrozšířenějším vánočním zvykem až do 19. století, kdy se novým symbolem Vánoc stal stromeček.

Vánoční stromek

Chvojí a různé zelené větvičky plnily původně nikoliv ozdobnou, ale ochrannou funkci. Pastýři je zastrkávali za vrata chléva jako záštitu dobytka před vším zlým. Hospodáři zase za trámy v chalupě, aby chránili svůj dům a rodinu. Zdobení stromků bylo ještě začátkem 16. století katolickou církví považováno za pohanský zvyk a jako takové pronásledováno. Teprve koncem 16. století byl stromek vzat na milost a stále zelené větve jehličnanů se staly symbolem věčného života. Je zajímavé, že první stromky prý lidé zavěšovali za špičku od stropu. V Praze se první stromeček rozsvítil v roce 1812 ve vile ředitele Stavovského divadla Jana K. Liebicha. O třicet let později se již stromky prodávaly zcela běžně a v té době rozvíjející se sklářství získalo nové a významné pole působnosti ve výrobě vánočních ozdob.

Koledování a koledy

Také koledy navazují na zvyky běžné před vznikem křesťanství. Zpěv koled měl nahradit rituální zpěvy na počest boha Saturna, tzv. Saturnálie. Dobou koledování bylo celé období mezi Štědrým dnem a svátkem Tří králů. Nejčastěji se ovšem koledovalo na Štědrý den, na Štěpána a na Nový rok. Posláním koledníků bylo obejít se zpěvem a v průvodu všechny domy a v každém popřát do nového roku zdar v hospodářství i osobním životě.

Vánoční cukroví

Původ každoročního pečení vánočního cukroví je třeba hledat v dávné pohanské minulosti a oslavách zimního slunovratu, který byl považován za jednu z nejmocnějších nocí roku, kdy je potřeba dům a rodinu chránit před temnými silami. Připravovaly se ochranné pokrmy a obřadní pečivo, které se zavěšovalo na ovocné stromy v sadu, nad vchodové dveře do stáje a do světnic. Později se „čarodějné“ pečivo proměnilo ve vánoční cukroví pro mlsné jazýčky.

Jmelí

Jmelí je jistě jedním z nejtypičtějších symbolů Vánoc a není to bylina ledajaká. Pro magické účely by se mělo sbírat buď o letním slunovratu, nebo šestý den po novu. Jmelí je magickým prostředkem proti uhranutí, blesku a nemocím. Podporuje a posiluje všechna kouzla, uzdravuje, chrání a přivolává krásné sny. O Vánocích se zavěšuje v domě a lidé se pod ním líbají na znamení míru a dobré vůle. Pánové mají pod jmelím políbit dámu, aby v novém roce neuschla. A na jmelí se tradičně nechává poslední bobulka, aby z domu neodešla láska. Čím více bílých bobulek jmelí má, tím více štěstí na vás v novém roce čeká. V Čechách tradici zavěšování jmelí v domě zavedla Charlotta Garrigue-Masaryková. Nynější církev připouští jako vánoční ozdoby cesmínu a břečťan, ale jmelí zakazuje jako pohanské.

Cesmína

Vánoční čas je pro náš Čechy spojen hlavně se jmelím, můžeme k němu ovšem, v duchu keltských zvyků, přidat i cesmínu a břečťan. Pohané věřili, že větvička cesmíny zavěšená v okně ochraňuje domov před čarodějnicemi a zlými duchy. Větvička cesmíny zůstává v domě pro štěstí po celý rok.


Břečťan

No a konečně i břečťan je rostlinou ochrannou a štěstí přinášející. Stále zelená rostlina je symbolem nového a obnovujícího se života.

Barborky

S obdobím adventu a s Vánocemi jsou spojeny i Barborky. Tradičně se řežou 4. prosince na sv. Barboru. Jde většinou o třešňové větvičky. K rychlení květů se však hodí i jiné časně kvetoucí dřeviny, například meruňky, broskvoně, slivoně, dřín, kdoulovec nebo zlatý déšť. Větvičky je třeba uříznout šikmým řezem, vložit do vázy s vodou a postavit do chladnější místnosti. Dvanáct až pět dní před kvetením přeneseme vázu do teplé místnosti, kde poupata rychle vykvetou. Podle tradice přinášela rozkvetlá větvička do domu štěstí. Věřilo se, že dívka, které větvička do Vánoc rozkvete, se do roka vdá. Tato tradice je typicky česká.

Vánoční hvězda

K vánoční hvězdě, Poinsettii, se vztahuje mnoho příběhů. Její spojení s Vánocemi nesahá tak daleko do minulosti, jako je tomu u jmelí, cesmíny či břečťanu. Jméno květiny je odvozeno od Joela Poinsetta, prvního amerického velvyslance v Mexiku. Domorodci v Mexiku věřili, že rostlina je symbolem hvězdy betlémské a považovali ji za posvátnou. Zrovna tak jako hvězda umístěná na špičce vánočního stromku připomíná narození Ježíška.

Candy cane

Hůlka naplněná cukrovím se v Čechách příliš neuchytila. Nicméně je to symbol připomínající berlu biskupa svatého Mikuláše, ze kterého se časem (po emigraci do Ameriky) vyklubal obtloustlý Santa Claus.

Vánoční punčocha

Tradice říká, že Mikuláš, respektive Santa Claus, občas na Vánoce vhodil pár zlatých mincí do komína chudých dívek, aby je uchránil před prodáním do otroctví. Vhozené mince spadly do ponožek, které byly pověšené u ohně, aby uschly. Ani tato tradice ale není typicky česká. V Americe dětem Santa naděluje do ponožky různé laskominy a drobné dárky.


Závěrem ještě pár pranostik a lidových moudrostí

  • Mírný prosinec - mírná celá zima.
  • Na suchý prosinec následuje suché jaro.
  • Když na Štědrý den sněží, na pytle se chmel těží.
  • Lepší Vánoce třeskuté nežli tekuté.
  • Zelené Vánoce, bílé Velikonoce.
  • Mráz na Boží narození, zima se udrží bez proměny.
  • Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
  • Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu.
  • Prosinec se sněhem na pěšině, žito je v každé vysočině.

redakce Braunovin

Související a doporučené články

Odborné informace o léčivech a zdravotnických prostředcích

Tyto stránky obsahují odborné informace o léčivech a zdravotnických prostředcích určené zdravotnickým odborníkům v České republice. Nejsou určeny laické veřejnosti.

Odborníkem je dle § 2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění, osoba oprávněná předepisovat nebo vydávat léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky. Pokud osoba, která není odborníkem, vstoupí na tyto webové stránky, vystavuje se riziku nesprávného porozumění informací zde publikovaných a z toho plynoucích důsledků.

Kliknutím na tlačítko „Jsem odborník“ potvrzujete, že:

  • Jste se seznámil/a s výše uvedenou zákonnou definicí pojmu „odborník“;
  • Jste odborníkem ve smyslu zákona o regulaci reklamy;
  • Jste se seznámil/a s riziky, kterým se jiná osoba než odborník vystavuje, jestliže vstoupí na stránky určené převážně pro odborníky.
Jsem odborník
Nejsem odborník