V začátcích se onemocnění léčí konzervativně. Při neúspěchu konzervativních postupů dochází k indikaci chirurgické léčby. Tu vyžaduje přibližně 10–20 % pacientů. Smyslem operace jsou především redukce nadbytečné mukózy a tkáně hemoroidů, redukce mukózního prolapsu a obstrukce při evakuaci stolice. Korekce hemoroidů se v minulosti prováděly pomocí řady operačních metod, které se ovšem neobešly bez komplikací, k nimž patřily především dlouhá pooperační anální bolest a dlouhá rekonvalescence.
Staplery přinesly pacientům menší pooperační bolesti i rychlejší rekonvalescenci
Tyto nedostatky se podařilo překonat díky chirurgickému zákroku na hemoroidech pomocí stapleru, který v roce 1998 zavedl Antonio Longo jako alternativu klasické operace zejména u stupňů III a IV. Randomizované kontrolované studie, které srovnávaly Longovu metodu s konvenční hemoroidektomií, prokázaly, že je spojena s menší pooperační bolestí, nižší morbiditou a rychlejším zotavením. Jejím základem je transsekce terminálních větví a. rectalis sup. s resekcí asi dvou centimetrů sliznice a podslizniční vrstvy. Název tohoto postupu se ustálil na termínu staplerová hemoroidopexe (SH).
TST – v současnosti nejprogresivnější operační technika
Mezi nejprogresivnější operační metody v současnosti patří tisssue selecting therapy (TST), která kombinuje výhody klasické hemoroidektomie a staplerové techniky. Používá se u prolabujících a objemných vnitřních uzlů. Staplery TST dokáží selektivně přerušit tkáň, ale můstky intaktní sliznice k další regeneraci zůstávají zachovány. Důležitá je přesná expozice uzlů pomocí dilatátorů a anoskopu současně. V souladu s rozsahem postižení je tak možno využít jednoho až tří okének.
Důkladné předoperační vyšetření snižuje počet recidiv
Vnitřní prolaps je společným patofyziogickým základem pro hemoroidy i ODS (obstrukční defekační syndrom), a proto je pro snížení počtu recidiv nutná dostatečná perioperační evaluace velikosti prolapsu s optimálním rozsahem resekce (2–4 cm). Pro zvýšení bezpečnosti a efektivity výkonu by měl být k resekci použit jeden nástroj (respektive jedna staplerová linie). Jednoduchá resekce mukózy a absence svalové tkáně může být považována za nezávislý prediktivní faktor perzistence prolapsu.
Snížení pooperačních bolestí vede ke zkrácení hospitalizace
Multicentrická randomizovaná kontrolovaná studie (18 nemocnic, 207 pacientů) u staplerové hemoroidopexe prokázala signifikantně nižší bolestivost. Postdefekační bolest je spojena se sníženou motilitou, hlubší resekcí a souvisí s hypertonusem m. puborectalis. Nižší bolestivost, rychlejší návrat do práce a vyšší spokojenost pacientů potvrdila také další studie. Použití TST tak jednoznačně vede ke zkrácení doby hospitalizace.
U výskytu komplikací se odborníci zcela neshodují
Výskyt komplikací je potřeba hodnotit především na základě kauzativních faktorů, mezi něž patří výše staplerové linie, šíře mukosektomie, použití tabáčkového stehu nebo respektování linea dentata. Výsledky studií však v tomto ohledu nejsou zcela konzistentní. Možnost výskytu komplikací tak do určité míry limituje využití metody TST. Na druhou stranu počet komplikací u operačních výkonů pomocí staplerové techniky je ekvivalentní konvenční hemoroidektomii.