Ostatní:
Sportovci pozor! Krizových stavů a kolapsů z přehřátí přibývá. Je jich dvakrát více než dříve!
Ing. Lucie Kocourková
19. Červen 2019
Sportovci podceňují tepelná traumata vzniklá z přehřátí organismu. Je jich dvakrát více než v minulých letech. Shodli se na tom odborníci na prvním kurzu Aesculap Akademie věnovaném krizovým stavům u vytrvalostních sportovních výkonů. „Jedním z důvodů je stále rostoucí počet hobby závodníků ve vyšších věkových ,masters‘ kategoriích a nárůst tropických teplot. Postihnout to však může každého atleta bez ohledu na věk a stav trénovanosti. Edukace široké veřejnosti i organizátorů je naprosto nezbytná,“ říká odborný garant kurzu Aesculap Akademie, přednosta I. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a zároveň vítěz Českého poháru v olympijském triatlonu a účastník mistrovství světa série Challenge prof. MUDr. Martin Matějovič, Ph.D., FCMA. Kurz je v pořadí stým prvním kurzem simulační medicíny v tréninkovém centru B. Braun Dialog.
- Znát svůj zdravotní stav
- Nezávodit a přizpůsobit svůj trénink v době akutního onemocnění
- Znát a naučit se rozpoznat časné varovné známky
- Nepodceňovat preventivní lékařské prohlídky a posouzení míry zdravotního rizika
- Pravidelný, systematický trénink
- Aklimatizace v případě závodů při vysokých teplotách a vlhkosti vzduchu
- Dostatečná hydratace před závodem a přiměřená v jeho průběhu – ne vždy více je více
- Průběžné chlazení v průběhu závodů při vysokých teplotách a vlhkosti vzduchu
- Pokud lze, tréninky a závody směřovat do nejchladnější části dne
- Vyvarovat se sportovního „hrdinství“
Kolaps se dostaví nečekaně
Převážná většina netraumatických kolapsů u vytrvalostních atletů nastává za cílovou páskou po ukončení zátěže. Tyto kolapsy obvykle nevedou k vážnějšímu poškození zdraví. Nejčastější příčinou je vyčerpání, pokles krevního tlaku či dehydratace. Kolaps v průběhu závodu je však často známkou závažných stavů, mezi něž patří – srdeční zástava, tepelné trauma z přehřátí, významný pokles hladiny sodíku či glukózy v krvi, ale i řada dalších zdravotních poruch. Nejvážnější z nich, náhlá srdeční smrt, postihuje, přibližně jednoho z 50 000–100 000 mladých atletů ročně. U starších sportovců je poměr 1 : 7 000 ročně.
Tepelné poškození je třetí nejčastější příčinou úmrtí sportovců v průběhu zátěže a vůbec nejčastější příčinou smrti u mladých atletů. „Kolapsy přicházejí obvykle nečekaně, ať už v tréninku nebo během závodů. Nejsou-li včas rozpoznány a správně řešeny, mohou vyústit v nezvratnou tragédii. A naopak – připravený a vzdělaný trenér, pořadatel či sám sportovec má v rukou řadu opatření a nástrojů, jak těmto tragédiím předcházet, případně jak je efektivně řešit, nastanou-li,“ vysvětluje lékař, vědec a sportovec Martin Matějovič.
Edukovat a dbát na bezpečnost sportovního výkonu
Sport a přehřátí, proč a jakým způsobem někteří atleti kolabují, co můžeme udělat proto, aby došlo co nejrychleji ke správné terapii? Na tyto a mnoho dalších otázek odpovídali odborníci v rámci jednoho z mála kurzů, který se zabýval právě otázkou krizových stavů u vytrvalostních sportovních výkonů. V budově Aesculap Akademie na Bulovce se tohoto kurzu zúčastnily na tři desítky trenérů, sportovců i organizátorů velkých sportovních akcí. Osm hodin přednášek a praktických nácviků bylo rozděleno do pěti bloků, které se věnovaly problematice přehřátí, hlavním příčinám kolapsů, tréninku reakcí při kolapsových situacích a také zkušenostem organizátorů velkých sportovních podniků. „Kurz probíhal formou diskuse a výměny názorů. Velkou část jsme samozřejmě věnovali prevenci, kde se nám podařilo definovat základní desatero, kterým by se všichni vytrvalci měli řídit,“ říká MUDr. František Vojík z Aesculap Akademie.
Celé znění naleznete na B. Braun CZ