Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Skrytá nebezpečí PVC

22. Březen 2010

Skrytá nebezpečí PVC

V moderní medicíně se dnes používá nepřeberné množství zdravotnických prostředků, bez kterých by byla kvalitní péče o pacienta zcela nemyslitelná. Zdravotnické pomůcky zachraňují lidské životy, ale již méně se ví, že ty samé pomůcky mohou být pro pacienty také zdrojem určitého nebezpečí. Z tohoto hlediska jsou kontroverzní zejména výrobky z plastu PVC. Pokud by se zdravotnictví mělo zcela řídit zásadou „Léčit a nezpůsobovat žádnou újmu“, pak by se nepochybně muselo použití tohoto materiálu omezit na minimální nezbytnou míru.

Při výrobě zdravotnických potřeb se využívá celá řada plastických hmot. Lze uvést například polyolefiny (polypropylen a polyetylen), polyuretan (PUR), etylenvinylacetát (EVA) nebo již výše zmiňovaný polyvinylchlorid - PVC. Tento plast se používá zejména tam, kde by měl být požadovaný produkt dostatečně pružný a měkký. To je především případ nejrůznějších vaků a hadiček. Zde se ale dostáváme k samotnému jádru problému, z kterého vyplývají jistá rizika pro zdraví pacientů. Pokud si odmyslíme ekologické dopady výroby a likvidace PVC, pak hlavní problém tkví v tom, že se do jinak tuhého PVC musí přidávat změkčovadla, aby bylo dosaženo požadované flexibility materiálu, která je pro výrobu zdravotnických pomůcek často nezbytná. Protože změkčovadlo není v PVC pevně chemicky vázáno, může z něj v průběhu času pozvolna unikat. Zvážíme-li, že změkčující příměs může tvořit i přes 50 % hmotnosti výrobku, pak množství těchto látek, které může unikat do těl pacientů při určitých procedurách (transfuze, hemodialýza, umělá ventilace), není rozhodně zanedbatelné.

Problematické změkčovadlo DEHP

Zdaleka nejvíce používaná látka pro změkčování PVC pro zdravotnické prostředky je ftalát DEHP neboli také di-ethylhexyl-ftalát. Ve zprávě z roku 2007 došel Vědecký výbor pro vznikající
a nově zjištěná zdravotní rizika Evropské unie k těmto závěrům: „Dostupná data o expozici DEHP ukazují, že dávka DEHP, které jsou vystaveni novorozenci během některých léčebných procedur, dosahuje stejné nebo dokonce vyšší úrovně než dávky působící reprotoxicky dle studií prováděných na zvířatech.

Tyto studie rovněž vedly ke znepokojujícím zjištěním, že mnohem citlivěji reagují na toxicitu DEHP testikulární buňky mladých jedinců, než je tomu u těch vyspělých.“1 Již dříve zpracovala pro potřeby Evropské unie Švédská inspekce pro chemické látky2 (KEMI) rizikovou analýzu, ze které vyplývá, že zátěž touto látkou se u člověka projevuje negativními zdravotními dopady na ledviny, plodnost, pohlavní ústrojí a vývoj organismu. Pro své negativní dopady na zdraví byl DEHP zařazen také mezi látky vzbuzující zvlášť velké obavy v rámci REACH - nové chemické politiky Evropské unie. S ohledem na škodlivé účinky DEHP na plodnost a vývoj jedince (zejména, ale nikoliv pouze v děloze) byl DEHP zařazen mezi „látky ohrožující reprodukci“.3 Rizika vyvolaná DEHP jsou znepokojivá zejména chronickou toxicitou
a dopady na reprodukční systém. Patří k nim poruchy vývoje mužských pohlavních orgánů (zmenšení varlat), snížená plodnost a vývojové vady novorozenců způsobené expozicí DEHP v děloze. Inhalace DEHP zvyšuje riziko respiračních onemocnění (astmatu).4

Rizika DEHP pro pacienty

Používání DEHP se nevyhýbá ani zdravotnictví. Můžeme jej najít v nepřeberném množství pomůcek
a výrobků z PVC, od katetrů přes různé druhy implantátů až po injekční stříkačky a různá zařízení pro oční a zubní lékařství. Zvláštní rizika představují lékařské zákroky, jako jsou opakované transfuze krve, zejména u dětí. Při transfuzích nebo umělé výživě novorozenců může u velmi citlivého organismu dojít
k expozici DEHP. Kriticky nemocní nedonošení novorozenci přitom představují vysoce rizikovou skupinu. U pacientů s dlouhodobě zvýšenou expozicí DEHP, například v důsledku hemodialýzy
a opakovaných krevních transfuzí, by se měly podle doporučení Vědeckého výboru pro zdravotnické výrobky a pomůcky při Evropské komisi důkladně zvážit výhody a rizika spojená s použitím DEHP ve zdravotnických výrobcích.

Co dělat?

Ačkoliv zdravotní rizika spojená s používáním DEHP jsou nepopiratelná a například v hračkách pro děti a v kosmetických přípravcích byl na území Evropské unie již tento ftalát zakázán, ve zdravotnickém sektoru ho lze používat stále bez omezení. Zatím existují některé iniciativy v rámci jednotlivých států. Například v Dánsku byla uvalena daň na velkou část výrobků obsahujících PVC a DEHP. Některé okresy ve Švédsku se pro změnu snaží aktivně vyhnout používání PVC materiálu ve všech oblastech jeho použití, kde je to možné. Odstranění PVC bylo označeno za prioritní při nákupu nových výrobků jako součást politiky na bázi principu udržitelného rozvoje.

Ojedinělé nejsou ani snahy některých nemocnic po celé Evropě zavést provoz s maximálním vyloučením PVC a DEHP. V České republice jsou to například novorozenecká oddělení, a to ve Fakultní nemocnici v Olomouci, v Nemocnici v Českých Budějovicích a v Nemocnici v Havlíčkově Brodě. Proces postupné náhrady probíhá v Nemocnici sv. Alžběty v Lounech. Dnes již existuje široká nabídka výrobků, které neobsahují PVC nebo DEHP. Většímu rozšíření alternativ zatím bohužel brání zpravidla o něco vyšší cena, ale také nedostatečné povědomí o rizicích DEHP. Právě na problémy spojené s používáním pomůcek s obsahem DEHP se dlouhodobě snaží upozorňovat ekologické sdružení Arnika, které bylo
i u výše uvedených úspěšných případů náhrad v České republice. Vedle informování zdravotnického personálu se snaží prosazovat řešení PVC a DEHP problematiky i na úrovni národních a evropských institucí.

Pro rychlejší tempo náhrad je velmi důležitá společensky zřetelná poptávka. V tomto ohledu mohou hrát nepochybně důležitou roli také pacienti a pacientské organizace, které prosazují požadavky kvalitní péče. Jednou z cest je žádat o řešení této problematiky přímo v konkrétních nemocnicích nebo se obrátit na výše postavené instituce, jako je Ministerstvo zdravotnictví ČR. Další možností je podpořit některé aktivity, které v tomto směru podniká sdružení Arnika.

Ing. Miroslava Jopková
Mgr. Ladislav Kleger
sdružení Arnika - program Toxické látky a odpady

Více informací najdete na stránkách
http://www.pvc.arnika.org/ . Dotazy je možné zasílat na adresu miroslava. jopkova@arnika.org .

1) Zpráva Vědeckého výboru pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika Scientific Committee on
Emerging and Newly-Identified Health Risks (SCENIHR) Preliminary Report On The Safety Of Medical Devices Containing DEHP-Plasticized PVC or Other Plasticizers On Neonates and Other Groups Possibly at Risk. http://ec.europa.eu/enterprise/newsroom/cf/itemshortdetail.cfm?item_id=3279&lang=cs.

2) Evropská komise pověřila KEMI vypracováním studie z důvodu zařazení DEHP na seznam látek, které jsou v evropské legislativě souhrnně označeny jako karcinogenní, mutagenní a toxické se škodlivými účinky na vývoj jedince, tzv. CMR látky (26685/95/EU) podle 793/93/EEC.
3) DEHP je podle směrnice EU 67/548/EHS o klasifikaci a označování nebezpečných látek označeno jako látka jedovatá z hlediska reprodukce.

4) Bernehag C-G, Sundell J, Weschler C J, Sigsgaard T, Lundgren B, Hasselgren M, Hägerhed-Engman L. The Association between Asthma and Allergic Symptoms in Children and Phthalates in House Dust: A Nested Case-Control Study. October 2004. Environmental Health Perspetives Volume 112, Number 14. Publikovaná zde: http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=1247566

redakce Braunovin
0
Dosud nehlasováno

Čtěte také

Léčba pacienta s onemocněním dolního trávicího traktu není jednoduchá a vyžaduje jeho informovanost, edukaci a spolupráci. Na chirurgické klinice FN Brno, ve spolupráci se společností B. Braun, začal před třemi lety projekt, který počítal s větším zapojením pacientů a současně si kladl za cíl zkrátit hospitalizaci, snížit počet komplikací a celkově léčbu optimalizovat. Tzv. optimalizace cesty pacienta k tomu využívá principů ERAS (Enhanced Recovery After Surgery), ale i dalších nástrojů a postupů. Brzy byla zjištěna potřeba vzniku nové pozice, do budoucna možná i profese – sestra provázející pacienta celou jeho léčbou, jeho rádce, jeho kontakt s nemocnicí a současně i důvěrník, tzv. ERAS sestra.

29.06.2020
Intenzivní péče

Vedení Fakultní nemocnice Brno (FN Brno) ve spolupráci s vrchní sestrou Interní hematologické a onkologické kliniky Mgr. Petrou Kouřilovou a Mgr. Veronikou Trečkovou, PhD., z Oddělení kontroly infekcí a nemocniční hygieny rozhodlo o používání uzavřeného infuzního systému ve všech stacionářích a na lůžkovém oddělení onkologie, a to od června 2018. Zeptali jsme se, jak práci s uzavřeným infuzním systémem Cyto-Set® zdravotníci z Fakultní nemocnice Brno hodnotí?

24.02.2020
Intenzivní péče

V závěru letošního roku vyrazili zástupci z řad lékařů, všeobecných sester a IT specialistů ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze do španělské Barcelony s cílem seznámit se s novým bezpečnostním softwarem „Onco Safety Remote Control“, který splňuje požadavky pro celkovou bezpečnost personálu podílejícího se na práci s cytostatiky.

19.12.2019
Intenzivní péče