Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Školení OMNI v praxi aneb jak na to na covidové jednotce

23. Únor 2021

Školení OMNI v praxi aneb jak na to na covidové jednotce

Společnost B. Braun na začátku letošního roku uspěla ve výběrovém řízení Ústřední vojenské nemocnice Ružomberok a dodala tomuto zařízení již druhý přístroj pro akutní dialýzu OMNI, tentokrát na oddělení ARO. Jak pracovníci oddělení i aplikační specialista Jan Matuška zvládli zaškolení v době covidové?

I na Slovensku je situace vzhledem k šíření pandemie koronaviru složitá a nadmíru náročná. Ružomberské ARO se spojilo s multioborovou JIP, a vznikla tak nová covidová jednotka s kapacitou 16 lůžek. I přesto se lékaři a sestry rozhodli absolvovat zaškolení na systém OMNI, mimo jiné také proto, že nutně potřebovali další monitor pro kontinuální náhradu funkce ledvin (CRRT).

Školení OMNI v první linii pohledem aplikačního specialisty
Plán školení v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) nebyl jasně dán, vše se odvíjelo od volné časové kapacity lékařů a sester vzhledem k jejich akutním covidovým povinnostem. Proškolení nakonec trvalo celých pět dní a zahrnovalo i neplánované ošetření pacienta systémem OMNI přímo na covidové jednotce. Po úvodním představení systému OMNI byl personál seznámen se základními možnostmi a metodami ošetření, zejména pak s metodou kontinuální venovenózní hemodialýzy (CVVHD) s regionální citrátovou antikoagulací a jejími výhodami oproti heparinu, který se na oddělení běžně používá. Budoucí uživatelé přístroje mohli vidět, jak rychle a jednoduše jednoduše se OMNI osadí setem, všemi roztoky a spustí se automatický proplach bez
zásahu uživatele. Připojení pacienta lze nachystat za dvacet minut. Přímo na místě se také jednoduše podařilo vyřešit zásadní otázku, jak přesunout připravené zařízení z necovidové jednotky na covidovou. Monitor OMNI se přepnul do režimu dočasného odpojení (recirkulace) díky tomu, že jeho nabitá baterie vydrží 30 minut. Navíc je přístroj mobilní a výborně ovladatelný, takže přejet s ním na druhou stranu budovy, kde se covidová jednotka nacházela, nebylo nic složitého.

Denní rytmus na covidové jednotce v Ružomberku
Aplikační specialista B. Braun Jan Matuška, DiS., umístil OMNI před hlavní vstup do předsálí covidové jednotky a tam ho čekalo oblékání do ochranných pomůcek.
„Myslel jsem na to, že poprvé zažiju, jaký je pocit být v plastovém neprodyšném overalu včetně hlavy, v těsném respirátoru FFP3, se štítem před očima, se dvěma rukavicemi na rukou, igelitovými ‚ponožkami‘ a gumovými holínkami na nohou,“ líčí Jan Matuška své zážitky a pokračuje: „A skutečný pocit? Upřímně, myslel jsem, že to nedám. Počáteční pocit stísněnosti, dojem, že se nedá pořádně nadechnout, že se v overalu nedá pohybovat, musí se komunikovat hodně nahlas, overal je totiž i přes uši a je v něm hůře slyšet, vystřídal pocit, že jsem se začal potit všude, po celém
těle. Záhy jsem zjistil, že to nebyl jen pocit, ale krutá realita.“

Velká covidová jednotka s kapacitou 16 lůžek byla až na dvě volná místa plná, což znamenalo, že všichni byli plně vytíženi a neměli na zaškolení moc času. U napojení OMNI tak mohli být jen dva lékaři. Aby bylo možné proškolit co nejvíce zdravotníků, bylo nutné instruktáž individuálně několikrát opakovat podle toho, kdo se právě mohl OMNI věnovat, protože jeden horšící se pacient střídal druhého. „Totálně vyčerpaný, vymluvený, hladový a žíznivý konečně odcházím po dalších dvou a půl hodinách z ‚covidária‘ do filtru, abych zjistil, že mám všechny věci na sobě totálně mokré, propocené. To si dokonale uvědomíte, až když si svléknete overal. Tričko a kalhoty bych mohl ždímat. Nu což, musím počkat, až oschnu, protože nemám věci na převlečení a nepůjdu přece ven morký, když tam sněží a je minus pět stupňů,“ komentuje své zážitky z covidové jednotky Jan Matuška. V dalších třech dnech se situace opakovala, navíc byl v době své nepřítomnosti na oddělení k dispozici na telefonu. Personál ale i bez asistence zvládl práci s OMNI na výbornou a volal jen proto, aby si ověřil správný postup.

„Poslední den jsem si na ty extrémní podmínky trochu zvykl, sestry a lékaři na mě a na OMNI taky, i když vlastně většina vůbec neví, jak ve skutečnosti vypadám. No nevadí, budou si mě pamatovat jako bodrého z Čech, který jim přivezl OMNI. A mám nový rekord. V covidáriu jsem vydržel šest hodin v kuse bez jídla, pití a vyprazdňování,“ zavzpomínal Matuška.

„I přes všechny ty strasti odjíždím s pocitem dobře odvedené, ale hodně tvrdé pětidenní práce. Milé sestry, lékaři a všichni ostatní, kteří pracujete na covidových jednotkách, máte můj obdiv. Vážíme si toho, že jste, a nedejte na ošklivá a nepochopitelná slova všech pochybovačů o nynějším stavu,“ shrnuje Jan Matuška v závěru pocity ze své „Mission: Possible“.

redakce Braunovin
Dosud nehlasováno

Kontakt

Napište nám