Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Problematika preventivní ochrany lékařů a pomocného zdravotního personálu ve zdravotnictví

23. Říjen 2008

Problematika preventivní ochrany lékařů a pomocného zdravotního personálu ve zdravotnictví

Brno, 23. října 2008 - Na zdravotnickém veletrhu Medical Fair Brno dnes proběhne odborná konference na téma „Práce ve zdravotnictví - prevence rizik“. Jejím nosným tématem je ochrana zdravotního personálu při výkonu povolání. Lékaři a pomocný zdravotnický personál se pohybují v rizikovém prostředí nemocnic a ambulancí. Zmíněné setkání zdravotnických profesionálů s experty na oblast bezpečnosti a prevence ve zdravotnictví sleduje jeden hlavní cíl: rozšířit povědomí o problematice ochrany zdravotního personálu a pomoci tak ke zlepšení bezpečnosti a při jejich práci.

V posledních letech české zdravotnictví dosáhlo velkého pokroku v ochraně pacienta, ale směrem k ochraně zdravotnického personálu se udělalo jen nezbytné minimum. Běžný pacient přichází do zdravotnického zařízení jen na omezenou dobu nebo jednorázově. Lékaři a ošetřovatelský personál se v tomto prostředí ovšem pohybují neustále jsou trvale vystaveni vysokým, mnohdy opomíjeným rizikům. 

Legislativa ustanovující pravidla preventivní ochrany zdravotního personálu v současnosti prakticky neexistuje. Preventivní ochrana podpořená v zákoně se týká povinného očkování zdravotního personálu proti hepatitidě typu B. Ovšem tato právní úprava má své kořeny v období před rokem 1989 a vznikla až jako reakce na krizovou situaci, kdy se počty nakažených lékařů a pomocného zdravotního personálu negativně promítly do chodu zdravotnictví. V této době vakcína proti žloutence již dávno existovala, jen s prevencí se začalo až po vzniku vážného problému.

V současnosti je známa celá řada krví přenosných chorob, proti kterým lze očkovat, ale v legislativě se toho od zavedení povinného očkování proti žloutence typu B již více neudělalo. I přesto, že studie o bodných poranění ve zdravotnictví z roku 2005 jasně vypovídá, že 74,8 % zdravotníků se již někdy poranilo o injekční jehlu.

Existují ale bohužel i takové krví přenosné choroby, proti kterým očkovat nelze. Příkladem může být AIDS. Ale i proti tomuto onemocnění lze preventivně bojovat a rizika možného přenosu na zdravotníky snížit na minimum. Jedním z příkladů může být používání bezpečnostních zdravotnických pomůcek, jako jsou např. bezpečnostní kanyly. Ve Spojených státech používání bezpečnostních kanyl ukládá zákon a jeho porušení je sankciováno. Obdobná pravidla platí i v drtivé většině vyspělých zemí, u nás bohužel zatím nevznikla ani diskuse na podobné téma. 

Většina regulatorních nařízení je do zdravotnictví přenášena z jiných oborů. Typickým příkladem může být nakládání s desinfekčními prostředky. Alkoholová desinfekce je hořlavina, proto se na ni vztahují veškerá pravidla týkající se práce s hořlavina-mi. Včetně kladení důrazu na bezpečnost lidí, kteří s touto látkou přijdou do přímého styku. Předpisy ovšem již neregulují používání alkoholových desinfekcí ve specifickém prostředí nemocnice. Alkoholová desinfekce se ve spojení s laserovým skalpelem stala v České republice nejednou příčinou požáru přímo na operačním sále. A to v žádném případě kvůli nešikovnosti lékařů, ale kvůli absenci bezalkoholových desinfekcí, které jsou k prováděným úkonům podstatně vhodnější a vůči personálu i pacientovi mnohem bezpečnější.

redakce Braunovin
0
Dosud nehlasováno

Čtěte také

Společnost B. Braun představuje uzavřený samčí konektor PureSite, který lépe chrání zdravotníky před chemickou a mikrobiologickou kontaminací během celého procesu manipulace s lékem – od jeho přípravy až po podání.

02.08.2021

Zdravotníci čelí v období pandemie koronaviru extrémnímu tlaku a práci v náročných podmínkách. Skupina B. Braun v rámci svého projektu B. Braun pro život podporuje řadu aktivit, které jsou určeny právě pro nejvytíženější pracoviště v České republice i na Slovensku.  

23.12.2020

Do boje s pandemií onemocnění covid-19 se v nemocnicích od počátku zapojili nejen lékaři, ale také ošetřující personál. Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Ostrava (KARIM FNO) vyčlenila pro příjem pacientů s covid-19 v kritickém stavu jednu ze čtyř lůžkových jednotek – Oddělení resuscitační a intenzivní medicíny 3 – která disponuje venovenózní mimotělní membránovou oxygenací (V-V ECMO) a má rovněž zkušenosti s pacienty s těžkým průběhem syndromu akutní respirační tísně (ARDS) a chřipky H1N1. O své postřehy se s námi podělil Mgr. Tomáš Glac, staniční sestra této kliniky a člen pracovní skupiny Aesculap Akademie Bezpečnost personálu.

31.08.2020