Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.
Bodná poranění ve zdravotnických zařízeních
Bodná poranění zdravotnických pracovníků nejsou specificky právně řešena. Poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních je třeba kvalifikovat jako pracovní úraz ve smyslu § 380 odst. 1 zákoníku práce, neboť se jedná o poškození zdraví zaměstnance, ke kterému dochází nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Bodné poranění může v konečném důsledku progredovat do nemoci z povolání ve smyslu Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, jehož § 1 stanoví, že nemocí z povolání se za podmínek tímto nařízením stanovených rozumí nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů a též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek.
Zaměstnavatel je povinen v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytnout zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz či trpí uznanou nemocí z povolání, náhradu za ztrátu na výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením, věcnou škodu.
Z uvedeného vyplývá, že utrpí-li zdravotnický pracovník bodné poranění, postupuje zaměstnavatel (v součinnosti se zaměstnancem) v současné době dle ustanovení zákoníku práce a prováděcích předpisů. Co se prevence bodných poranění týče, není ani tato specificky upravena. K prevenci rizik je zaměstnavatel povinen obecně a souhrně nikoli specificky a selektivně pouze ve vztahu k určitým rizikům, tedy např. poranění ostrým předmětem.
V případě porušení obecně formulovaných povinností stanovených zákoníkem práce hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 2 000 000,- Kč.
Právní úprava EU
Evropská unie a členské státy mají ve smyslu článku 151 Smlouvy o fungování Evropské unie za cíl podporu zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby bylo možno tyto podmínky vyrovnat a přitom udržet jejich zvýšenou úroveň, přiměřenou sociální ochranu, sociální dialog, rozvoj lidských zdrojů za účelem trvale vysoké zaměstnanosti a boj proti vyloučením. Za účelem dosažení tohoto cíle Evropská unie mimo jiné podporuje a doplňuje činnost členských států i v oblasti pracovních podmínek (článek 153 odst. 1 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie).
Rámcová dohoda o prevenci poranění
Dne 17. července 2009 uzavřeli evropští sociální partneři HOSPEEM (Evropské sdružení nemocničních a zdravotnických zaměstnavatelů, oborová organizace zastupující zaměstnavatele) a EPSU (Evropská federace odborových svazů veřejných služeb, evropská odborová organizace) Rámcovou dohodu o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních (dále jen „dohoda“). K provedení dohody přijala Rada Evropské unie Směrnici Rady 2010/32/EU ze dne 10. května 2010 (dále jen „směrnice“), kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních, uzavřená mezi HOSPEEM a EPSU, jejímž účelem je dosažení zlepšení pracovních podmínek.
Směrnice je právním aktem, který je závazný pro každý stát, kterému je určen, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo. Volba formy a prostředků, kterými má být výsledku dosaženo, se však ponechává vnitrostátním orgánům. Jednoduše řečeno směrnice je pro každý členský stát závazná pouze co do jejího cíle, kdy každý z členských států je oprávněn dosáhnout tohoto cíle způsobem, jaký si zvolí.
Samotná dohoda tvoří přílohu směrnice a čl. 2 směrnice ukládá členským státům povinnost stanovit sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
Účelem dohody, která je směrnicí provedena, je i předcházet poraněním zaměstnanců způsobeným veškerými ostrými předměty užívanými ve zdravotnictví (včetně injekčních jehel). Ostrým předmětem jsou ve smyslu dohody předměty nebo nástroje potřebné k provádění určitých zdravotnických činností, jimiž je možné se říznout, píchnout, způsobit si poranění nebo infekci.
Dohoda podporuje úlohu prevence a staví ji do role odrazového můstku při řešení bodných poranění ve zdravotnictví, neboť stanoví, že prevence expozice je klíčovou strategií pro vyloučení nebo minimalizaci rizika poranění nebo infekcí získaných při práci. Dohoda dále nabádá k důslednému dodržování povinnosti hlásit bodná poranění, která je zaměstnavatelem vůči správnímu orgánu (ale i samotnými zaměstnanci vůči zaměstnavateli) v praxi často zanedbávána, kdy zakotvuje zásadu, že systematické hlášení musí být považováno za uznávaný postup, a stanoví, že jakoukoli nehodu nebo mimořádnou událost související s poraněním ostrými předměty musí zaměstnanci neprodleně nahlásit zaměstnavateli nebo svému nadřízenému nebo osobě odpovědné za bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Pokud výsledky hodnocení rizik odhalí nebezpečí poranění ostrými předměty nebo infekce, je nutné zabránit expozici zaměstnanců těmto rizikům přijetím opatření, které uvádí dohoda. Jedná se např. o stanovení bezpečných postupů používání a likvidace ostrých zdravotnických nástrojů a kontaminovaného odpadu a jejich zavedení do praxe či zákaz s okamžitou platností vracení krytů na použité jehly.
Dohoda klade i významný důraz na povinnosti zaměstnavatele a tzv. následná opatření, neboť stanoví, že zaměstnavatel je povinen učinit okamžité kroky k zajištění péče o zraněného zaměstnance včetně poskytnutí postexpoziční profylaxe a nezbytných zdravotních testů, pokud je to indikováno z lékařských důvodů, jakož i vhodného lékařského dohledu, vyšetřit příčiny a okolnosti případu a nehodu či mimořádnou událost zaznamenat.
Závěr
Směrnice, která dohodu provádí, ukládá členským státům uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 11. května 2013 . Na podobě promítnutí směrnice do vnitrostátních právních předpisů závisí, jak efektivně a zda vůbec bude dosaženo cílů, které jsou ve směrnici vytyčeny, kdy efektivita dosažení cílů zpravidla závisí na systému sankcí, kterými členský stát vynucuje plnění povinností zainteresovaných subjektů. Lze však shrnout, že za zásadní lze pro futuro považovat důraz kladený na povinnosti zaměstnavatelů v oblasti prevence, kteří jsou např. při vyhodnocení rizika poranění povinni provést změny v praxi a na základě výsledků hodnocení rizik vyloučit používání ostrých předmětů, které nejsou nezbytné, a poskytnout zdravotnické prostředky, jejichž konstrukce zahrnuje ochranné mechanismy zvyšující jejich bezpečnost.
[1] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
[2] Ustanovení § 30 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.
Směrnice rady Evropské unie 2010/32/EU
PDF ke stažení