Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Konference Trendy praktického vzdělávání ve zdravotnictví

16. Září 2022

Konference Trendy praktického vzdělávání ve zdravotnictví

Aesculap Akademie už dvacet let vzdělává české zdravotníky. Ke svému výročí připravila konferenci jedinečnou tím, že umožnila společnou diskusi nad trendy praktického vzdělávání lékařských a nelékařských zdravotnických profesí. 

 

Na úvod vystoupil ředitel Odboru vědy a lékařských povolání Ministerstva zdravotnictví ČR Mgr. Zbyněk Podhrázký, pověřený řízením sekce zdravotní péče v oblasti vzdělávání, a představil hlavní rozvojová témata, která připravují v oblasti specializačního vzdělávání zdravotníků. V jeho projevu zaznělo jako zásadní jasně definovat a legislativně ukotvit kompetence jednotlivých lékařských odborností. Nutné je to nejen pro pacienty, ale i pro ochranu samotných lékařů. Jasná právní úprava by pomohla především v právních sporech ohledně kompetencí k provedeným úkonům.

 

 

„Nesmí dojít k uměle vytvořenému nedostatku lékařů tím, že by byly stanoveny příliš úzké kompetence.“ Mgr. Zbyněk Podhrázký, ředitel Odboru vědy a lékařských povolání Ministerstva zdravotnictví České republiky 

 

Pacient musí jednoznačně vědět, kdo ho smí ošetřit, a lékař musí mít právní jistotu a svými kompetencemi jasně definovaná práva a povinnosti. V proslovu mimo jiné zaznělo, že v souvislosti s akutním nedostatkem pediatrů se prioritně řeší jejich kompetence po základním kmeni. Dále se vystoupení zaměřilo na kompetence lékařů po nástavbových oborech. V této souvislosti mimo jiné zaznělo, že uvolnit lékaře k nutné další přípravě je i zátěž pro zdravotnické zařízení, nezbytné je proto třeba i zohlednit přidanou hodnotu, kterou lékaři zvýšení kompetence vzděláním v nástavbovém oboru přinese.
 

Nesmí také dojít k uměle vytvořenému nedostatku lékařů tím, že by byly stanoveny rozsáhlé de iure monopolní kompetence příliš úzké skupině lékařů. Vzdělávání lékařů by se také mělo více odvíjet od kompetencí vyžadovaných reálnou praxí a prací ve zdravotnických zařízeních podle jejich zaměření. Ředitel Podhrázký zmínil i přípravu softwaru, který má zjednodušit akreditační řízení podle zákona č. 95/2004 Sb. a zároveň má být jakýmsi průvodcem školence specializačním vzděláváním a taktéž být použitelným pro monitoraci a evaluaci vzdělávání zdravotníků. Jedním z cílů ministerstva je pak ve spolupráci s Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví předkládat možnost vzdělávání podle potřebných a požadovaných individuálních kompetencí. 

Medicínské dovednosti už se nebudou učit až na skutečných pacientech 

Konference celkově poukázala na důležitost praktického a simulačního tréninku zdravotníků s využitím moderních technologií, aby nedocházelo k nácviku na pacientech. Tuto nutnost ve svém příspěvku zdůraznil i profesor Mortensen: „V našem výukovém centru světové kvality jsme za pomoci společnosti B. Braun vytvořili Expertní poradenskou síť. Jejím cílem je kritický pohled na četné nové platformy zaváděné do praxe. Posuzujeme reálný přínos produktů rozšířené reality, virtuální reality a robotiky přicházející na trh pro výchovu chirurgů. Nechceme používat platformy, které nemají předpoklady k tomu, aby byly efektivní. Vytvořili jsme předpoklady k tomu, aby se nám povedlo vybudovat tak realistickou virtuální výuku, že už se žádný chirurg nebude muset učit svému řemeslu na skutečných pacientech. V současnosti ale stále potřebujeme kombinaci základních technologických modelů, platforem pro chirurgickou výuku, a nedokážeme reálně nahradit praktickou chirurgickou výuku na sále.“ 

 

 

„Vytvořili jsme předpoklady k tomu, aby se nám povedlo vybudovat tak realistickou virtuální výuku, že už se žádný chirurg nebude muset učit svému řemeslu na skutečných pacientech.“ Profesor Neil Mortensen, MD, prezident Royal College of Surgeons of England 

 

Konference ukázala konkrétní příklady zařazení simulačních a praktických tréninků v systému specializačního vzdělávání v Irsku, Německu a Rakousku. Miroslav Voborský je simulační technik pro výuku na Royal College of Surgeons na University of Medicine and Health Sciences v Dublinu. Jeho pracoviště zaručuje transformativní vzdělávání pro celou komunitu univerzity a pro rezidenty všech chirurgických oborů v rámci chirurgického výcviku. Jejich rezidentský chirurgický program je plně hrazen vládní organizací a každoročně je do něj přijato sto účastníků.

V centru se simuluje například odběr orgánů pro transplantace nebo laparoskopicky prováděné gynekologické operace. „Simulační výcvik je prospěšný pro pacienty, naše týmy i pro nás samotné,“ zdůraznil Marcus Rall, „guru simulační medicíny, který se zabývá specializačním vzděláváním anesteziologů a intenzivistů v Německu a vedl i kurzy pro simulační trenéry v Aesculap Akademii.

 

 

„Dobrou souhru mezi členy týmu je třeba nacvičit. Negativní události při poskytování zdravotní péče jsou ze 70 % zapříčiněny lidským faktorem.“ Marcus Rall, MD, z Institut für Patientensicherheit und Treamtraing v německém Reutlingenu 

 

Týmy snů podle něj nevznikají náhodou, musí se vybudovat. Dobrou souhru mezi členy týmu je třeba nacvičit. Negativní události při poskytování zdravotní péče jsou ze 70 % zapříčiněny lidským faktorem. V 70 % případů tedy nejde o nedostatečné medicínské znalosti, ale o jejich přenos do praxe. Další evropský příklad dobré praxe ukázal Daniel Csomor, který demonstroval přístup k simulačnímu tréninku anesteziologů a intenzivistů v Rakousku. Byl také několikrát hostem simulačních kurzů Aesculap Akademie v Praze.

 

 

 „V Rakousku jsou medicínské simulační tréninky integrální součástí postgraduálního vzdělávání lékařů i středního zdravotnického personálu a v oblasti anesteziologie a resuscitace jsou povinné.“ Daniel Csomor, MD, lektor kurzů simulační medicíny v Niederösterreichisches Zentrum für Medizinische Simulation und Patientensicherheit ve Wiener Neustadt

 

Více praktického tréninku a spolupráce v týmu 

V panelových diskusích za účasti vrcholových představitelů z ministerstva zdravotnictví, zdravotnického výboru senátu Parlamentu ČR, lékařských a zdravotnických fakult v Praze, v Brně a v Olomouci, České asociace sester, Národního centra ošetřovatelství a odborných lékařských společností zazněly zmínky o nezbytnosti praktického tréninku a jeho zařazení do povinné specializační přípravy lékařů i sester, dále potřeba týmového tréninku a společného tréninku sester a lékařů. 

 

„Jediná cesta, jak zavádět trendy do vzdělávání, je edukovat celé týmy – lékaře, sestry a určitě i všechen nelékařský personál – a velmi by to pomohlo i neformálním pečujícím,“ zdůraznila Alice Strnadová. „Já vzdělávání tímto způsobem vítám. Naše vzdělávací instituce jsou mnohdy svázány rámcovými vzdělávacími programy, zatímco Aesculap Akademie může velmi pružně reagovat na potřeby praxe. Přidaná hodnota kurzů je nejen týmová práce v nich, ale i zpětné hodnocení toho, co se tam odehrálo, což v reálné praxi nelze,“ ocenila Martina Šochmanová.

 

 

„Jsme rádi, že se nám při příležitosti našeho 20. výročí podařilo sezvat klíčové zástupce vzdělávání lékařských i nelékařských zdravotníků na jedno místo a diskutovat s nimi otázky jejich praktického vzdělávání. Potěšilo nás i to, že jsme i zde dostali tak pozitivní zpětnou vazbu.“ RNDr. Martin Kalina, Ph.D., MBA, Senior Manager Aesculap Akademie

 

Tomáš Fiala uvítal, že letos se do úhradové vyhlášky poprvé dostala bonifikace za vzdělávání z invazivních oborů, konkrétně do gastroenterologie. „Existence simulačních center v nemocnicích by velmi pomohla vést jejich personál k vyšší kvalitě péče, ale zatím se to daří implementovat pouze pro lékaře mého oboru, jen ti to mají povinné,“ připomněl anesteziolog a intenzivista Michael Stern. Vzdělávání úzce souvisí s navyšováním kompetence, což je naléhavý požadavek i u sester. Nutné je i legislativní řešení, v komunikaci s Ministerstvem zdravotnictví ČR a odbornými lékařskými společnostmi o to usiluje i Česká asociace sester. Fakticky jde o legalizaci činností, kterou sestry stejně vykonávají, ale schází k tomu právní rámec. Řadu kompetencí lze ošetřit právě certifikovaným kurzem.

 

„Kdo chce být dobře vzdělán, má k tomu být i správným způsobem motivován. K tomu nám v pregraduálním vzdělávání v klinických oborech hodně pomáhají moderní metody včetně simulativních nácviků. Ty mediky i postgraduální studenty hodně aktivizují,“ říká Martin Repko. O trendech vzdělávání na největší české lékařské fakultě hovořil Martin Vokurka. Jednou z novinek je tu oživení a další rozvoj vzdělávání všeobecných sester. „Nestačí nadšení pro moderní metody, kvalitu výuky musíme neustále vyhodnocovat, posunovat dál se lze jen na základě evaluace,“ připomněl Petr Štourač z Ústavu simulační medicíny Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

 

 

Tady nabízejí simulaci v medicíně i jako doktorský studijní program, mají pro něj akreditaci jako jediní v Evropě, ostatní jsou jen na technických univerzitách. Podle názoru všech účastníků diskuse by zdravotnickým profesím velice prospělo větší propojení a týmová spolupráce lékařských a nelékařských oborů už i v rámci studia. Zatím je to většinou tak, že každý si studuje to své a potkají se až v praxi. ,,To je škoda,“ podotkla Michaela Hofštetrová Knotková

Příklady dobré praxe 

Na závěr konference zazněly od členů Vědecké rady Aesculap Akademie inspirativní příklady dobré praxe praktických tréninků Aesculap Akademie v pregraduálním vzdělávání, v intenzivní medicíně a v kardiochirurgii. „Ve spolupráci s Aesculap Akademií rozvíjíme simulační medicínu v centru Dialog B. Braun už od roku 2015. Celkem 114 kurzy už prošla téměř tisícovka zdravotníků. Velmi ceněné jsou například nácviky in situ simulací nebo krizových stavů při chronické dialýze,“ uvedl v úvodním příspěvku bloku Michael Stern. Zdůraznil i to, že i simulační kurzy je třeba zažívat průběžně a opakovaně a měly by být nedílnou součástí povinného celoživotního vzdělávání zdravotníků. Velmi ambiciozním projektem Aesculap Akademie bylo vytvoření speciálního kardiochirurgického tréninku. Podařilo se to ve spolupráci s profesorem Vojáčkem a nyní už proběhlo několik kurzů basic advanced pro rekonstrukci mitrální chlopně. Kardiochirurgie je i v rámci medicíny mimořádně náročný obor, trénink v něm je extrémně náročný psychicky i fyzicky.

 

 

„Obdivuji, čeho jsme v oblasti simulační medicíny u nás dosáhli. A právě kardiochirurgie je obor, ve kterém se nám například nácviky akutních stavů opravdu velmi hodí.“ prof. MUDr. Jan Vojáček, Ph.D., předseda České společnosti kardiovaskulární chirurgie

 

Cesta je to dlouhá a simulační kurzy ji usnadňují. „On-line vzdělávání a virtuální realita jsou pro nás dnes už v edukaci intenzivní medicíny nepostradatelnými pomocníky a spolupráce s Aesculap Akademií je pro nás velkou podporou. Výhodou on-line je časová úspora. Pro postgraduální výuku vyhovuje ještě lépe než pro pregraduál. Nevýhodami on-line je menší interakce s posluchači a lépe také vyhovuje pro teorii než pro praktickou výuku,“ řekl doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D., předseda České společnosti intenzivní medicíny. „Simulace se staly standardem v pregraduálním vzdělávání na lékařských fakultách, který propojuje tradiční výuku a klinickou praxi. Umožňují systematické a bezpečné získávání lékařských a zdravotnických dovedností a znalostí v podmínkách blížících se reálnému klinickému prostředí. Kromě praktického nácviku nezbytných dovedností je zásadní důraz kladen na rozvoj schopností týmové spolupráce a komunikace při řešení krizových akutních stavů,“ shrnula docentka Klásková.  

 

RNDr. Martin Kalina, Ph.D., MBA
manažer Aesculap Akademie
Dosud nehlasováno