Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Jak probíhají koronární intervence ve Zlíně

13. Květen 2022

Jak probíhají koronární intervence ve Zlíně

Koronární intervence je šetrný invazivní výkon sloužící k diagnostice, ale i k léčbě. V katetrizační laboratoři Krajské nemocnice Tomáše Bati provádějí ročně okolo 2 000 katetrizací, a to jak plánovaných, tak akutních u pacientů, které přiveze zdravotnická záchranná služba.

Podívejte se na reportáž s MUDr. Zdeňkem Coufalem, primářem Kardiologického oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati  

 

Moderně vybavené pracoviště v čele se zkušeným kardiologem

Intervenční kardiologie je jedním ze samostatných kardiologických oborů. Zabývá se diagnostikou a léčbou srdečních, ale i mimosrdečních onemocnění pomocí katétrů (tenkých ohebných plastových cévek). Katetrizační laboratoř Krajské nemocnice T. Bati, a. s. má více než 20letou tradici a ročně provede okolo 2 000 katetrizací pacientů především ze Zlínského kraje. Oddělení dlouhá léta vede zkušený intervenční kardiolog primář MUDr. Zdeněk Coufal. Pracoviště je vybaveno moderním rtg angiografickým přístrojem Integris Allura Xper FD10 s plochým digitálním detektorem a integrovanou hemodynamikou, přístroji pro intravaskulární ultrazvukové vyšetření (IVUS), měření frakční průtokové rezervy (FFR) a optickou koherentní tomografii (OCT), které umožňují kvalitnější, resp. funkční zhodnocení postižení koronárních tepen. Dále jsou zde k dispozici dva přístroje pro intraaortální balonkovou kontrapulzaci (IABK) pro mechanickou srdeční podporu pacientů se selhávající činností srdeční pumpy.

EKG přímo do mobilu sloužícího kardiologa

V mimopracovní době jsou na pracovišti intervenováni pacienti s akutními infarkty, lékaři a sestry drží tzv. příslužbu na telefonu. K péči o akutní infarkty je zajištěna velmi těsná spolupráce se Zdravotnickou záchrannou službou Zlínského kraje včetně možnosti přenosu EKG z vozidla záchranné služby na pracoviště, resp. přímo do chytrého telefonu sloužícího intervenčního kardiologa. Přibližně 95 % výkonů se v současné době provádí transradiálním přístupem (přes a. radialis – vřetenní tepnu, na zápěstí ruky), což umožňuje plnou mobilitu a soběstačnost klientů již bezprostředně po katetrizaci. Část plánovaných zákroků (podrobnosti v dokumentu ke stažení) s diagnostickým výkonem či nekomplikovanou PCI může být provedena ambulantně v rámci stacionáře (cca 6hodinový pobyt). Případy nemocných, jejichž nález vyžaduje operaci, by-pass, případně operaci srdečních chlopní nebo jiné srdeční operace, jsou řešeny ve spolupráci s kardiochirurgickými pracovišti v Brně (Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie) a v Olomouci (Kardiochirurgická klinika Fakultní nemocnice Olomouc). Během pobytu na stacionáři nebo krátkého pobytu na lůžkovém oddělení zajistí katetrizační laboratoř kompletní přípravu k operaci včetně předvedení na kardiochirurgickém indikačním semináři.

Koronární intervence je šetrný invazivní výkon

Hlavní náplní je vyšetřování koronárních tepen – koronarografie – s případnými návaznými intervencemi (PCI – perkutánní koronární intervence). Nejprve v místě vstupu lékař znecitliví podkoží několika mililitry anestetika (v oblasti zápěstí, výjimečně v oblasti třísla). Po několik vteřin po vpichu může pacient v tomto místě pociťovat mírnou bolest. Jakmile začne lokální anestetikum působit, bude do cévy zaveden zaváděcí katétr („sheath“). Přes zaváděcí sheath zasune vyšetřující lékař diagnostický katétr až do oblasti vzestupné aorty k ústí koronárních tepen. Při zavádění katétru k srdci lékaři pomáhá fluoroskopie. Jakmile je katétr na místě, je do věnčitých tepen vstříknuta kontrastní látka, aby došlo k zobrazení jejich průsvitu, zda je či není přítomno zúžení. Pokud vyšetření zjistí zúžení v místě, které je vhodné pro intervenční řešení, následuje bezprostředně po diagnostické části tzv. koronární intervence – roztažení zúženého místa balonkem a většinou jeho vyztužení koronárním stentem. Během výkonu může pacient pociťovat krátkodobou bolest nebo nepříjemný pocit na hrudi následkem dočasného zablokování průtoku krve způsobeného nafouknutým balonkem. Jakmile je balonek vyfouknut, bolest nebo nepříjemný pocit na hrudi by měly zmizet. V některých případech se lékař může rozhodnout implantovat stent bez předchozí dilatace – nafouknutí balonkem (přímé zavedení stentu). Stent je předem upevněn na balonkovém katétru. Nafouknutí balonku otevře tepnu a stent roztáhne. Jakmile lékař rozhodne, že je céva dostatečně zprůchodněna, balonkový katétr bude odstraněn. Místo vpichu se většinou uzavírá pomocí lokální komprese (manžetka naložená na zápěstí nebo manuální komprese v oblasti třísla). Zaváděcí místo v třísle může být uzavřeno uzávěrem, který používá kolagen k utěsnění otvoru v tepně. Během celého zákroku lékařský tým monitoruje životní funkce pacienta. 

 

 

Dosud nehlasováno