Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Jak najít optimální úroveň stresu. Jak v ní pracovat v době pandemie?

8. Červenec 2020

Jak najít optimální úroveň stresu. Jak v ní pracovat v době pandemie?

Existuje klíč k nalezení optimální úrovně stresu v době koronaviru? K tomu se nám vyjádřil a popsal své zkušenosti z terénu zakladatel projektu #delamcomuzu Mgr. Pavel Pařízek, který v době krize řešil se svým týmem na dennodenní bázi problémy běžných občanů, pracovníků z první linie a fungoval dokonce jako „záchranná stanice“ expatů žijících na území České republiky. V průběhu pandemie se ukázalo, že hlavním stresovým faktorem epidemické krize nebyl jen samotný Covid-19, ale i sekundární dopady pandemie jako obavy o vztahy či práci.

Mgr. Pavel Pařízek 

Psycholog a psychoterapeut, vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V současné době provozuje soukromou terapeutickou praxi v Praze na Hradčanech. Své služby poskytuje jak klasickou prezenční formou, tak i distanční (telefon/internet).

V době epidemické krize založil iniciativu #delamcomuzu, která na stejnojmenných stránkách sdružovala psychoterapeuticky vzdělané odborníky poskytující své služby zdarma pro veřejnost a pracovníky v první linii.

Pokud se chceme bavit o stresu, je nutné nejprve říci, že v určité úrovni stresu se nacházíme neustále a stresu se nedá zbavit nikdy. Je přirozenou součástí našeho života. To, co si myslíme o stresu, je potencionálně důležitější než stres samotný. Stres je ve své podstatě reakcí našeho těla na požadavky pocházející zevnitř nebo z našeho prostředí. Tyto nároky, nebo chceme-li stresory, se samozřejmě mohou lišit svojí intenzitou podle toho, zda musíme složit zkoušku nebo zda nám hoří dům nad hlavou.

Stres a výkon jako rovnocenní partneři

Mezi stresem a výkonností je velmi úzký vztah. Vlivem stoupajícího stresu stoupá i naše výkonnost, ta se ale s narůstajícím stresem v určitém bodě zlomí a začne klesat. To, že výkonnost od určitého bodu stresu klesá, je příčinou řady prokrastinací. Prokrastinátoři se velmi diví, proč nejsou schopni dosáhnout svého cíle, čím to je, že se jim daří hůře a hůře, když se tak snaží. Řešením je snížení nároků a snahy, což povede paradoxně k vyššímu výkonu.

V době kosmického boomu, kdy se aktivně zkoumaly možnosti osídlení jiných planet, se experimentovalo s uzavřeným ekosystémem. Postavily se ohromné uzavřené skleníky, které byly zaplněny flórou, a sledovalo se, jestli je schopná dlouhodobě přežít. Stala se zajímavá věc. Flóře se dařilo dobře, ale vysazené stromy začaly po dosažení určité výšky padat. Ve sklenících se vyskytl vítr, a tak stromy padaly. Za normálních podmínek vítr stromům pomáhá vyvinout dostatečný kořenový systém, a jsou tak pevnější. Co z toho vyplývá? Můžeme říci, že při nízké úrovni stresu může být náš život nudný, až depresivní. Naopak při vysoké úrovni stresu nám hrozí vyhoření a kolaps. Nehovořme tedy o tom, jak proti stresu bojovat nebo jak se ho zbavit, ale hledejme jeho optimální úroveň – to je klíčem ke všemu.

Druhým rozhodujícím faktorem účinku stresu je kromě intenzity čas. Podle doby trvání můžeme stres rozdělit na:

  • akutní (trvá minuty až hodiny),
  • epizodický (trvá jako akutní stres, ale opakuje se častěji, než je normou),
  • chronický (trvá měsíce a roky)

 

Během pandemie koronaviru se zhoršil psychický stav u 60% respondentů

V průběhu pandemie provedla iniciativa #delamcomuzu dotazníkový průzkum s 1 500 respondenty z celé republiky. Vzešlo z něj, že zhoršení psychického stavu během pandemie pocítilo přes 60 % dotázaných a dominantní emocí byla úzkost. Většina respondentů prožívala větší stres a právě u pracovníků v první linii byl zaznamenán zvýšený stres do hranice vyhoření, až kolapsu. Patnáct procent z dotázaných uvedlo, že se jejich psychický stav naopak zlepšil. Vysvětlení je jednoduché. Pokud se nacházeli v zóně před optimálním výkonem, zvýšení jejich zátěže vedlo k optimálnímu bodu, a tudíž k lepšímu výkonu.

 

Jak můžeme s negativním stresem pracovat?

U každého z nás se stres projevuje trochu jinak a každý organismus reaguje na stresové situace různou mírou stresu. Co někoho rozpaluje do běla, může druhého nechávat ledově klidným, a naopak. Nepoměřujte se s ostatními, jak zrovna tuto situaci zvládají oni. Jindy můžete klidně najít současné hrdiny stát na židli, protože se bojí malé myši.

K tomu, abychom mohli se svým stresem dobře pracovat, je nutné pochopit externí a interní faktory, ze kterých se samotná stresová reakce skládá:

Externí faktor pochází jednoduše z našeho okolí. Taková akutní stresová reakce může být například na nečekané pozvání na pohovor k nadřízenému, epizodický stres může vznikat ze sporů se sousedem nebo jako chronický stres z náročného zaměstnání. Řešení takových stresových faktorů je ze své podstaty externí: např. připravit se pořádně na pohovor či vyhýbat se tématům, která souseda provokují k hádkám.

Interní faktor stresové reakce vychází mimo jiné i z toho, jak situaci vnitřně vidím a vnímám. Pozvání od šéfa na pohovor mě může stresovat jenom proto, že jsem v práci nový a slyšel jsem od kolegy, že šéf je pes. Ve skutečnosti si váš nový kolega chtěl jenom udělat legraci a šéf vás chce pochválit za to, jak se vám zatím daří. Hádky se sousedem můžeme ve skutečnosti vyvolávat my, protože máme potřebu mít neustále ve sporech navrch a nechceme ustoupit ani o píď.

Zatímco s externími faktory si dokážeme poradit sami, s interními se již dostáváme do větších potíží.

 

 

S interními faktory si sami dokážeme obecně poradit v rozmezí od akutních reakcí až k epizodickým. Na internetu či v literatuře existuje obrovské množství informací a návodů, které spadají právě do těchto dvou kategorii. V případě epizodických či chronických interních stresů se již neobejdeme bez odborné psychoterapeutické (nebo i psychiatrické) pomoci. Dosažení změny zde vyžaduje systematickou dlouhodobou práci, která může trvat v rozmezí měsíců až let.

Ať už se ale rozhodnete pro to, že si pomůžete sami či si přizvete na pomoc odborníka, veškerá pomoc se dá rozdělit do tří kategorií podle místa svého účinku na práci s tělem, s emocemi a s myšlenkami.

Tak se třeba můžete dočíst, že při stresu máte např. hluboce dýchat (tělo) nebo naučit se přijmout a kontrolovat svůj strach (emoce) či si pomyslet, že to není tak špatné (myšlenky). Do stejných kategorií se dají rozdělit celé psychoterapeutické směry KBT (myšlenky), bodyterapie (tělo), gestalt (emoce).

To, jaký druh intervence či psychoterapeuta si vybrat, záleží na tom, co vám osobně vyhovuje. Žádná z cest není lepší než druhá. Berte to spíše jako vchod, který se vám líbí nejvíce, protože dříve nebo později budete muset stejně vstoupit i do ostatních dvou dveří.

 

Pár tipů, "jak vyzrát na stres"

  • Není špatné požádat o pomoc.
  • Stres je lepší řešit dříve než pozdě.
  • Zbytečným stresovým situacím je lepší se vyhýbat než jim čelit.
  • Při silné akutní krizi se nebojte zavolat na krizovou linku, je anonymní.
  • Pro řešení tématu epizodického a dlouhodobého stresu vyhledejte odbornou psychoterapeutickou pomoc.
  • Nečekejte změny ze dne na den, většinou se jedná o běh na dlouhou trať.

 

Projekt #delamcomuzu

V důsledku vyhlášení nouzového stavu a uzavření provozoven se psycholog Pavel Pařízek ocitl doma a bez stávající klientely. „Z ničeho nic jsem zůstal doma, s velkým časovým prostorem a otázkou, co dál? Ve zprávách jsem sledoval, jak má zdravotnický personál napilno, a přiznám se, že jsem těm lidem záviděl jejich jasnou užitečnost. Ptal jsem se sám sebe, co mohu jako psycholog v této situaci vlastně dělat? Je tu vůbec něco?“ popisuje zakladatel iniciativy Pavel. Pavel se odhodlal a dal na svůj facebookový profil nabídku, že ten, kdo bude cítit potřebu, může během epidemické krize využít jeho služeb zdarma. Status měl mezi kolegy velký ohlas a plno kolegů se pod stejným hastagem k výzvě přidalo. Vznikly webové stránky a připojilo se celkem 650 profesionálů. Zdravotníkům v době pandemie byla i psychologická pomoc od odborníků z tohoto projektu.

Mgr. Pavel Pařízek
psycholog a psychoterapeut
Dosud nehlasováno

Kontakt

Napište nám

Čtěte také

Zavedení tukových emulzí do umělé výživy znamenalo klíčový pokrok v umělé výživě a následně i ve farmakologické léčbě pacientů. Nejen českou ikonou této disciplíny je profesor Zdeněk Zadák z Fakultní nemocnice Hradec Králové. „Vyvinout dokonalou umělou výživu bylo stejně složité jako dát dohromady raketu, která vynese modul na oběžnou dráhu. Ta cesta nebyla krátká, ale na tom nezáleží. Důležité je, kam nás zavedla,“ říká v podcastu Medicína Zdeněk Zadák.   

14.10.2021

Zatímco ve frýdecko-místecké nemocnici se s novým systémem výroby 
a distribuce koncentrátů teprve sžívají, na dialyzačním středisku B. Braun 
Avitum v Teplicích už mají výhody zařízení ověřené v praxi. O zkušenosti s plně 
automatizovanou výrobou a distribucí kyselých koncentrátů se s námi podělil 
tamní vedoucí lékař MUDr. František Švára a vedoucí sestra Olga Roučková.

14.10.2021
B. Braun pro život

Uplynulý „pandemický“ rok plný omezení byl výzvou pro všechny, ale obzvlášť pro rizikové skupiny lidí, jako jsou například právě pacienti s chronickým onemocněním ledvin. Přistupovat k životu aktivně a s optimismem se ne vždy daří, ale nesmíme se o to přestat snažit, i když se nám to pomyslné „světélko ve tmě“ zdá třeba chvíli neviditelné. Kde ale vzít ten pozitivní přístup, jak neupadnout do stereotypu? A kdy si přiznat, že potřebuji odbornou pomoc? I na takové otázky nám odpovídala klinická psycholožka PhDr. Marcela Znojová, která se dialyzovaným pacientům věnuje.
 

11.08.2021