Mimotělní ošetřování krve, tzv. hemoperfuze, je založena na průtoku krve hemoperfuzní kolonou obsahující adsorpční materiál. V minulosti se k této metodě využívalo aktivní uhlí, dnes je nahrazeno novým materiálem z vysoce porézních kuliček z high-tech polymeru. Tento materiál má nejenom lepší biokompatibilitu, ale také na sebe lépe navazuje zánětlivé mediátory, například chemokiny, cytokiny a toxiny.
Vyšší šance na přežití pacientů
V Zemské nemocnici v Badenu využívají hemoperfuzní terapii zhruba od roku 2015. Tamní zdravotníci podle doktora Schwameise zkoušeli různé druhy adsorbentů a hemofiltrů, ale jejich přínos považovali spíše za mizivý. Pak se tým rozhodl přejít na kapsle Jafron: „Připadaly nám velmi zajímavé. Prvním impulzem bylo, že při používání jiných adsorbentů jsme pozorovali pokles krevních destiček, a chtěli jsme vyzkoušet, zda to bude stejné i s Jafronem. Když jsme pak ale porovnali data a výsledky sledování, zjistili jsme, že použití adsorbentů Jafron se pojí s lepšími šancemi na přežití pacientů,“ vysvětluje doktor Schwameis.
Pacienti, kteří se na Kliniku anesteziologie a intenzivní péče dostávají, jsou podle doktora Schwameise vždy ve velmi špatném stavu, často potřebují velice naléhavě ventilaci a orgánovou podporu, jako je ECMO nebo CRRT (kontinuální náhradu funkce ledvin). Při péči tak často rozhodují detaily.
![](/sites/default/files/userdata/foto_.jpg)
Široké spektrum použití
Nejčastějšími indikacemi hemoperfuze jsou intoxikace toxiny, cytokiny či chemokiny, sepse, selhání jater různé etiologie, kardiogenní šok, zánětlivé stavy po kardiochirurgických operacích, pankreatitida či polytraumata s vysokou hladinou myoglobinu. Své uplatnění najdou také u onkologických pacientů při odstranění chemoterapie, podvýživě či nespavosti, svědění kůže nebo při pneumonii.
Badenská Klinika anesteziologie a intenzivní péče využívá hemoperfuzní kapsle především k odstranění cytokinů: „Saháme po nich u závažných případů sepse, u syndromu systémové zánětlivé odpovědi (SIRS) různého původu, u multiorgánové dysfunkce, intoxikace, odstranění léků či u rabdomyolýzy. U těchto stavů máme velice dobré výsledky,“ doplňuje doktor Schwameis s tím, že na klinice zpravidla s hemoperfuzí příliš neváhají: „Terapii zahajujeme velmi brzy, v rozmezí 4 až 6 hodin, pokud u pacienta nedochází ke zlepšení stavu přes adekvátní léčbu, tedy tekutinovou resuscitaci, nasazení vazopresorů. Po 6 až 8 hodinách této terapie, u níž se snižuje hladina cytokinů, věříme, že budeme moci vysadit vazopresory. Tato terapie je úspěšná v 85 až 90 procentech případů. K hemoperfuzi využíváme přístroj pro kontinuální náhradu funkce ledvin, protože personál oddělení je s touto terapií velmi dobře obeznámen. Můžeme používat běžnou antikoagulaci citrátem, kterou taktéž dobře známe. Naším nejdůležitějším kritériem je pro nás možnost zredukovat množství vazopresorů.“
Hemperfuze v intenzivní péči je pro Evropany v porovnání například s Asií relativně nový terapeutický postup. Také přístup k nim se podle doktora Schwameise v evropském prostředí liší: „Například v Číně se tyto kapsle používají od 2 do 4 hodin a poté hemoperfuzi ukončují. Používají úplně jinou antikoagulaci. V Evropě tento systém používáme jinak, využíváme mimotělní okruh CRRT přístroje.“
Jaffron je zdravotnický prostředek, jež může být používán samostatně nebo v kombinaci s jinými zařízeními pro čištění krve. Jde o jednorázovou hemoperfuzní kazetu, jež má vlastnosti specifického rozpoznání a adsorpční kapacity pro patogenní látky. Používá se v hemoperfuzním (nebo hemodialyzačním) přístroji k důkladnému odstranění endogenních a exogenních materiálů, jako jsou reziduální léky, toxiny a metabolické látky u pacientů, pomocí adsorpce syntetickou pryskyřicí a mimotělního krevního oběhu. Před použitím si prosím pečlivě přečtěte návod k použití, neboť tento obsahuje informace o rizicích spojených s používáním zdravotnického prostředku a další důležité informace.