Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Digitalizace českého zdravotnictví pod drobnohledem

16. Srpen 2022

Digitalizace českého zdravotnictví pod drobnohledem

Konference INMED se v letošním roce přesunula do Prahy a s novým organizátorem se více otevřela všem IT subjektům působícím ve zdravotnictví a všem poskytovatelům zdravotní a sociální péče, kteří se chtějí věnovat digitalizaci českého zdravotnictví. Na této platformě se setkávají zástupci manažerů, právníků a odborníků ze zdravotnických a sociálních zařízení, ministerstev a státní správy. Konference se konala pod záštitou Ministerstva zdravotnictví (MZ), Ministerstva práce a sociálních věcí a Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Odborným partnerem konference byla Asociace pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb (ATDZS). 

Důraz na komplexnost a systémovost 

Jen komplexní a systémové řešení může přinést tolik očekávané ovoce. „Digitalizace nezahrnuje jenom telemedicínu, ale také telemetrii, využívání prvků umělé inteligence ve zdravotnictví a sociálních službách, robotizaci péče a kybernetickou bezpečnost,“ vysvětlil na úvod Ing. Jiří Horecký Ph.D., MSc., MBA, předseda správní rady ATDZS. Na Ministerstvu zdravotnictví již došlo k odbornému posílení IT týmu a zajištění financování. „Dalším krokem je vybudování centrální infrastruktury elektronického zdravotnictví. Klíčovým výstupem jsou kmenové registry údajů o zdravotnických pracovnících, poskytovatelích zdravotních služeb a také o pacientech,“ uvedl Ing. Milan Blaha, Ph.D., náměstek ministra pro informační a komunikační technologie MZ ČR. Důležitým krokem je implementace kybernetické bezpečnosti a legislativní podpora telemedicíny. „Musíme zpracovat guidelines pro používání telemedicíny a právní návrh, jež definuje rozsah poskytovaných služeb“, dodal Blaha. 

Legislativa elektronického zdravotnictví 

V rámci legislativního bloku byl představen Zákon o elektronizaci zdravotnictví. Zákon byl zpracován v průběhu pandemie a definuje základní infrastrukturu elektronizace zdravotnictví. Umožňuje identifikaci pacientů, zdravotnických pracovníků a zdravotnických zařízení, přičemž správcem integrovaného datového rozhraní je MZ. Zákon ustanovuje postup elektronizace v několika fázích, přičemž povinnost využívání kmenových registrů je stanovena od 1.1. 2024. 

Digitalizace v klinické praxi 

Významným milníkem pro klinickou praxi je nedávné schválení klinických doporučených postupů pro distanční medicínu, které jsou určené lékařům, plátcům zdravotní péče a dalším zúčastněným stranám. „Snažíme se, aby tento základní dokument měl další podsložky, jimiž budou stanoviska odborných lékařských společností. Základem je již vypracovaný dokument všeobecného praktického lékařství. Navrhujeme také vznik právnického konsorcia zaměřujícího se na lékařské právo, které vytvoří doporučené postupy v oblasti legislativní problematiky. Další oblastí, na kterou se zaměříme, bude certifikace zdravotnických prostředků, které jsou využívány v rámci telemedicíny. Neméně důležitým bodem je definice úhradových mechanismů pro poskytování distanční medicíny,“ uvedl prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc a Univerzity Palackého v Olomouci

 

První učebnice digitální medicíny 

Pro správné používání všech nástrojů digitalizovaného zdravotnictví je důležité kontinuální vzdělávání zdravotnických pracovníků a všech zainteresovaných stran. „Letos na podzim vyjde první učebnice digitální medicíny, která obsahuje teoretickou a praktickou část. Studenti na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci také nově ve 4. ročníku absolvují předmět Digitální medicína,“ dodává Táborský. 

Prevenci mohou hlídat telemedicínské aplikace

Kardiovaskulární a onkologická onemocnění jsou nejčastějšími příčinami úmrtí pacientů v ČR. „V oblasti prevence je digitalizace jedním ze zcela zásadních nástrojů a využívání telemedicínských aplikací má velký potenciál. Proto, aby byly však tyto projekty úspěšně realizovány na odborné úrovni, je potřeba zavést systém hrazení těchto úkonů v rámci prevence. Pokud se jedná o hrazené úkony, je třeba, aby stát investoval finanční prostředky, a tyto prostředky je následně možné zhmotnit pomocí digitálních nástrojů,“ zaznělo z úst MUDr. Jiřího Šeda, náměstka ředitele pro strategii, komunikaci a vzdělávání z Masarykova onkologického ústavu.

Vyhlášení výsledků ankety 

V závěru prvního dne konference byli vyhlášeni vítězové ankety o nejlepší projekt digitalizace zdravotnictví roku 2021. Hodnocenými kritérii byly zavedení a kvalita projektu, využitelnost a všestranný přínos pro zadavatele, pacienty a občany. Celkově bylo letos oceněno šest projektů. Ceny udělili odborný partner konference ATDZS a organizátor konference EEZY Events & Education. Jako nejlepší projekt v oblasti eHealth a digitalizace českého zdravotnictví byl oceněn e-Recept, jehož hlavními přínosy jsou možnost vystavení receptu na léky v elektronické podobě, vzdálené předání receptu a jeho uplatnění v lékárně.

Jako druhý nejlepší projekt bylo vybráno Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví. Zadavatelem tohoto projektu byl Kraj Vysočina a díky němu je možné přenesení dat pacientského souhrnu ve strukturované elektronické podobě a jejich překlad, a to jak v rámci ČR, tak mezinárodně.

Jako další projekt bylo oceněno Krajské komunikační centrum, jehož zadavatelem byl Moravskoslezský kraj. Toto centrum představuje nejrozsáhlejší komplex eHealth služeb kraje a umožňuje sdílení dat a výměnu dokumentace mezi zdravotními zařízeními kraje a dále také zvyšuje přístupnost péče pro pacienty díky zavedení pacientského portálu. Obdobným krajským projektem bylo i ocenění krajského řešení v Jihomoravském kraji, dále zavedení systému Avíza (komunikace ZZS a nemocnic) v jihočeských nemocnicích a projekt Telemedicíny v Masarykově onkologickém ústavu. 

redakce Braunovin
Dosud nehlasováno

Čtěte také

Aesculap Akademie (AAK) je nestátní zdravotnická vzdělávací instituce Skupiny B. Braun. „Začínali jsme ve dvou lidech, dnes školíme ve více než 200 kurzech tisíce zdravotníků a mediků ročně,“ říká v rozhovoru šéf AAK Martin Kalina. 

08.06.2022

I když rok 2021 byl velmi dynamický a vyžadoval velkou flexibilitu celého týmu Aesculap Akademie (AAK), byl to rok nakonec mimořádně úspěšný.

11.04.2022

Aesculap Akademie se po celém světě věnuje především postgraduálnímu vzdělávání zdravotníků. Těší nás, že v České republice rozšiřujeme své působení a otevíráme své kurzy i studentům lékařských fakult. V loňském roce jsme se začali věnovat také edukaci chronicky nemocných pacientů.

11.04.2022