Setkání po letech
První dialyzovanou uprchlicí je paní Olha. Sama ještě před pár dny žila v rodinném domku v Danilovu na Zakarpatské Ukrajině. Dříve pracovala jako úřednice na obecním úřadě, zhruba rok je už v důchodu. V roce 1998 ji lékaři diagnostikovali cukrovku, od roku 2020 musela pravidelně docházet na dialýzu. Dojížděla na středisko v městě Chust 3x týdně na zhruba 4 hodiny. Do Česka za svou dcerou odjela týden po vypuknutí bojů. Na tamní dialýze se začalo uvažovat o omezování léčby.
Druhý den po příjezdu už na středisku B. Braun Avitum v Praze absolvovala první dialýzu, v úterý 8.3. pak druhou. „Jakmile jsme se s maminkou dohodly na tom, že přijede k nám, začala jsem obvolávat dialýzy. V Braunu mi ihned řekli, že maminku mohu přivést. Vlastně hned druhý den po příjezdu jsem ji odvezla na dialýzu, kde maminku vyšetřili a ihned ji začali dialyzovat. Moc bych chtěla poděkovat jak paní primářce Pešičkové, tak vrchní sestře Votavové. Ten přístup byl opravdu skvělý. Vůbec jsme neřešily dokumenty nebo další papíry, ale řešily jsme především zdravotní stav maminky,“ popisuje průběh přijetí na dialýzu dcera paní Olhy Viktorie, která v Česku žije už 20 let.
Paní Olha už má vyřízenou registraci, má roční vízum i kartičku VZP. „Moc bych chtěla poděkovat všem. Musím říct, že se po dialýze tady v Česku cítím lépe než dříve. Také jsem určitě klidnější a cítím se v bezpečí,“ popisuje své první pocity paní Olha. Na pražském dialyzačním středisku se paní Olha dokonce setkala se svou dávnou sousedkou z Danilova. „Oba pacienti jsou moc milí a my jsme šťastni, že jim můžeme pomoci. To, že paní Olha našla na našem středisku svoji dávnou sousedku z minulosti, je náhoda jako z pohádky,“ popisuje první setkání MUDr. Satu Pešičková, Ph.D., primářka Dialyzačního střediska B. Braun Avitum v Ohradní ulici. Na středisko budou oba pacienti docházet pravidelně 3x týdně. „Tento a příští týden provedeme podrobnější vyšetření a domluvíme se na ideálním dialyzačním programu a dalším postupu v léčbě,“ dodává primářka Pešičková.
Dialýza na útěku
Podobný příběh, ale o trochu více dramatický, má i druhý dialyzovaný uprchlík, 48letý Oleg. Do Česka přijel z východoukrajinského Záporoží. Cesta do Česka byla velmi dlouhá a proto musel absolvovat ještě jednu dialýzu ve Lvově, aby nebyl interval mezi dialýzami příliš dlouhý a cestu přežil. Jenom cesta do Lvova byla velmi dlouhá, částečně musel kvůli bombardování pěšky. Do Česka přijel za dětmi, které tu studují. Sám pracoval v Záporoží jako manažer.
Dialyzuje se od roku 1997 z důvodu selhání ledvin pravděpodobně na podkladě glomerulonefritidy. V roce 2000 podstoupil transplantaci ledviny, která mu 8 let fungovala. V roce 2008 se musel po selhání funkce štěpu vrátit do dialyzačního programu. „Počítáme s tím, že podobných příběhů bude v následujících dnech a týdnech desítky až stovky. Vzkaz všem uprchlíkům, kteří potřebují život zachraňující dialýzu je ale jasný. Rozhodně se o vás postaráme,“ říká předsedkyně České nefrologické společnosti Prof. MUDr. Romana Ryšavá, CSc.
