Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Covid jako urychlovač digitalizace medicíny

7. Duben 2022

Covid jako urychlovač digitalizace medicíny

Přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava docent Radim Lipina si operace užívá. Při náporu manažerských povinností jsou pro něj určitou formou relaxace. Jako první v Česku operoval s revolučním 3D mikroskopem AEOS. Je to pochopitelné – předtím se totiž podílel sedm let na jeho vývoji. Je fanouškem písničkářů Pavla Dobeše či Karla Plíhala a na všem se snaží vidět to dobré. Covidu tak třeba děkuje za to, že i neurochirurgii posunul směrem k digitalizaci.

Lékařem jste chtěl být prý už od dětství. Většinou chtějí být kluci třeba popeláři. Jak jste přišel na lékaře?

Já myslím, že popelářem jsem chtěl být taky. (smích ) Ale když mi bylo kolem deseti let, vysílali v televizi Dietlův seriál Nemocnice na kraji města. Ten mě uchvátil a od té doby jsem chtěl být doktorem. A už mi to zůstalo.

 

Takže vás přesvědčil primář Sova?

No, spíš primář Blažej. (smích )

 

A jak jste se dostal k neurochirurgii?

Málokterý medik má přesně rozmyšleno, jakou specializaci si vybere. Já už jsem měl v podstatě napsanou žádost o přijetí na gynekologicko-porodnickou kliniku. Pak jsem se ale dostal na stáž na neurochirurgii a ta mi učarovala.

                                                                                                                                     

 

Fakultní nemocnice Ostrava letos oslaví 110. výročí založení. Jaké výročí oslavíte ve fakultní nemocnici vy?

Já patřím ještě k té konzervativní části generace, která nastoupí na jedno místo a už tam zůstane. Tady jsem od začátku, tedy od doby, kdy se nemocnice přestěhovala ze Zábřehu do nově postavené budovy v roce 1995.

 

Neurochirurgická klinika patří mezi tři největší v zemi. Je něčím specifická?

Ostravská nemocnice spádově obstarávala vždycky celý Moravskoslezský kraj a kdysi dávno dokonce i Slovensko. Takže jsme ojedinělí velkou spádovostí a širokým spektrem výkonů.

 

Jak jste z pohledu rušení elektivních operací zvládli covid?

Neurochirurgie je do jisté míry akutní obor. Řešíme spoustu onkologických pacientů, kteří nemohou čekat měsíc nebo dva na operaci. Improvizovali jsme s JIPkovými lůžky, ale péči jsme zachovali. Myslím, že všechny neurochirurgie v Česku včetně té naší z toho vyšly se ctí.

 

Covid nám toho bezesporu hodně vzal, ale možná nám i něco dal. Souhlasíte?

Absolutně. Vždycky když nastane nějaký problém, snažím se ho vnímat i jako příležitost. Kvůli covidu jsme začali trochu jinak přemýšlet o péči pacientů a máme spoustu nápadů, které souvisejí s elektronizací medicíny, telemedicínou a de facto se
zlepšením organizace práce.

 

Například?

Třeba jsme měli děti, které musely být operovány do šesti měsíců věku. Potře-bovali jsme je vyšetřit, ale na klinice to vinou covidu nešlo. On-line jsme se spojili s jejich pediatrem, kde byli přítomni i rodiče, a vyšetření proběhlo na dálku. Kromě neurochirurga se mohl připojit protetik, dětský neurolog a kdokoliv další.

 

Kvůli covidu jsme začali trochu jinak přemýšlet o péči pacientů a máme spoustu nápadů, které souvisejí s elektronizací medicíny.

 

Takže aktuální prostor pro rozvoj neurochirurgie vidíte v elektronizaci a telemedicíně?

Ano. Tyto postupy jsme aplikovali i u dospělých a dařilo se nám tak zkracovat čas jejich pobytu v nemocnici. A pak tady byla samozřejmě spousta telekonzultací mezi lékaři navzájem a také on-line kongresy, semináře. Jednoduše se pro komunikaci mezi lékaři, kolegy i pacienty začaly používat technologie, které známe z běžného života. Mělo by to být stejně i do budoucna. Pro pacienty to znamená zrychlení a zefektivnění péče.

 

Čím to je, že má česká neurochirurgie ve světě tak dobré jméno?

Asi těmi dobrými neurochirurgy. (smích )

 

Takže dobrá škola, kvalitní výcvik?

Myslím si, že všechna české pracoviště mají ve vedení nebo v rámci personálního obsazení lékaře naplněné entuziasmem. Pracoviště jsou v intenzivním kontaktu se zahraničními klinikami, jezdí se na stáže, jsme hodně propojení. A pokud máte k dispozici nejnovější technické vymoženosti, máte i dobré výsledky. Když vidíte, jak dobře to dělají třeba ve vedlejším kraji, chcete se jim vyrovnat.

 

Podílel jste se na vývoji nového digitálního 3D mikroskopu AEOS a byl ste první, kdo s ním v Česku operoval. Jaké s ním máte po dvou letech zkušenosti?

Stále jen ty nejlepší. Máme k dispozici dva operační sály, jeden s digitálním mikroskopem a jeden s klasickým mikroskopem. Během dvou let se tím pádem plus minus polovina operací přesunula do režie digitálního mikroskopu. Neměnili
bychom.

 

doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.

  • Přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava.

  • Promoval na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

  •  Mezinárodní lektor pro neuroendoskopii.

  • Ve Fakultní nemocnici Ostrava působí od roku 1995.

  • Vědecký sekretář České neurochirurgické společnosti.

  • Má bohaté zkušenosti se všemi typy neurochirurgických operací. 

  • Ve volném čase se věnuje cyklistice, lyžování a hře na kytaru.

 

Mluvilo se o spoustě výhod. Jaké z nich považujete po několika stovkách operací za největší?

Určitě možnost „podívat se za roh“ při zachování komfortu operatéra a dále zlepšené podmínky pro týmovou práci a výuku. Co je ale vážně skvělé – AEOS umožňuje měnit intenzitu klasického bílého světla. Software nám tak pomůže v obraze vidět něco, co s klasickým světlem vidět nejsme schopni.

 

Jak se přístroj bude podle vás vyvíjet do budoucna?

Myslím, že se půjde cestou kombinace různých zobrazovacích modalit. I když už to funguje, bude se zdokonalovat kombinace obrazu z mikroskopu, endoskopu, ultrazvuku a dalších zobrazení. Technologie digitálních mikroskopů také podle mě umožní širší průnik robotiky do neurochirurgie.

 

Technologie digitálních mikroskopů také umožní širší průnik robotiky do neurochirurgie.

 

Byly nějaké operace pomocí AEOS mikroskopu z vašeho pohledu mimořádné?

AEOS jsme pořídili v roce 2020 právě ve chvíli, když startoval covid. Objevovaly se zprávy z Číny, Íránu a Itálie, kde se spousta lékařů, kteří se při operacích nechránili, nakazila a mnoho z nich i zemřelo. Lékaři měli strach a řešili jsme, jak operovat covid pozitivního pacienta. Nemůžete si obléct ochranné brýle a štít a používat přitom mikroskop. To prostě nejde. A právě do toho přišel AEOS, kde operujete s 3D brýlemi a díváte se přitom na obrazovku. Jedenz prvních pacientů, které jsme operovali, byl právě covid pozitivní. To umí vymyslet jen život, protože tato výhoda nás samozřejmě ani při vývoji, ani při nákupu nenapadla.

 

Jste mezinárodním lektorem pro neuroskopii. Jak rychle jde právě neuroskopie dopředu?

Křivka neuroskopických operací stále stoupá. Nyní jsme ve vyrovnávací fázi, kdy si říkáme, které diagnózy řešené neuroskopicky dávají pacientovi jasný benefit. Paralelněs tím se stále vyvíjejí nové nástroje. Z rychlého rozvoje se brzy dostaneme do
stadia stabilizace.

 

Jednou z vašich specializací je hydrocefalus u nezralých novorozenců. Tedy onemocnění, kdy nepřirozeně rychle roste miminkům hlavička. Pomohla vám i tady neuroskopie?

Ano. Byli jsme první v zemi a jedni z prvních na celém světě, kdo tuto diagnózu začal operovat u předčasně narozených dětí endoskopicky. Vytvořili jsme systém, jak se správně rozhodnout komu, jak a kdy provádět endoskopickou léčbu. Tehdy jsme použili Paediskop od Aesculap, který byl na trhu ojedinělý tím, že měřil jen tři milimetry. Mohli jsme s ním operovat děti, které vážily třeba jen kilo a půl. Řekl bych, že se to povedlo.

 

Dalo by se říci, jaká stojí před neurochirurgií největší výzva?

Musíme přejímat a vnímat technologie, které jsou paralelně kolem nás. Při léčbě cévních patologií a nádorových patologií musíme paralelně vnímat také výzkum. A rozšířit ho. A také se musíme naučit operovat za jakékoliv situace. Covid podle mě není poslední zkouška připravenosti.

 

A ještě možná důležitější otazník – kam směřuje neuroonkologie?

Je otázkou, jestli skutečně třeba za deset let budeme nádory operovat. Jestli náhodou nebudeme ti, kteří třeba jen odeberou vzoreček nebo jestli to za nás neudělá robot. A další léčba pak bude pokračovat nějakou jinou formou, třeba pomocí nanotechnologií. Myslím si, že neurochirurg se musí dívat trochu dopředu, kam jeho obor směřuje. Nejde o to, že by se musel bát o svoji práci. Ale měl by držet krok se základním vývojem a zamýšlet se, kam má směřovat vývoj techniky.

Prontoderm® roztok, Prontoderm® pěna, Prontoderm® utěrky, Prontoderm® Nasal gel, jsou zdravotnické prostředky určené k dekolonizaci MDRO fyzikální očistou, vhodné pro použití v oblasti zdravotnictví, pro očistu před operací. Zdravotnické prostředky vytvářejí dlouhodobou antimikrobiální bariéru jako prevenci rekolonizace transientní mikroflórou, zabraňují růstu, šíření a přenosu MDRO a snižují zápach. ProntOral® je zdravotnický prostředek určený k dekolonizaci MDRO ústní dutiny a hrdla fyzikální očistou, zabraňuje růstu, šíření a přenosu MDRO. Působí preventivně proti vzniku plaků/povlaků, zubního kazu, parodontitidy a gingivitidy. Je vhodný u pacientů s poškozenými sliznicemi. Před použitím si prosím pečlivě přečtěte návod k použití, neboť tento obsahuje informace o rizicích spojených s používáním zdravotnického prostředku a další důležité informace. Najdete ho zde.

 

Digitální chirurgický mikroskop Aesculap Aeos® je zdravotnický prostředek. Toto zařízení je určeno 
pro použití u pacientů, kteří podstupují mikrochirurgický zákrok v rámci svého vyznačeného použití. 
Fluorescenční funkce Aesculap Aeos® jsou určeny pouze pro pacienty podstupující proceduru, při které 
byly použity vhodné fluorescenční barvy a ošetření. U tohoto zařízení nebyl zamýšlen žádný kontakt 
s pacientem.Před použitím si prosím pečlivě přečtěte návod k použití, neboť tento obsahuje informace 
o rizicích spojených s používáním zdravotnického prostředku a další důležité informace. Více informací 
o zdravotnických prostředcích naleznete v letáku Informace o inzerovaných produktech, který je 
přílohou tohoto časopisu.
Ing. Lucie Kocourková
tisková mluvčí Skupiny B. Braun
Průměrně: 5 (1 hlas)

Čtěte také

Přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze docent Jan Bláha je známý propagátor digitalizace zdravotnictví. 

20.09.2022

Počet endoprotéz velkých kloubů se v populaci zvyšuje. Aby pacienti mohli dostávat tu nejlepší péči, je zapotřebí sehraného týmu. Z pozice operatéra nám o tom a o výzvách endoprotetiky povyprávěl Tomáš Novotný.

27.06.2022

Do neurochirurgie stále rychleji pronikají digitální technologie. Mozek je možné už dva roky operovat digitálním mikroskopem AEOS s 3D rozlišením. Jaké jsou největší výhody moderních technologií? O tom mluvíme s docentem Radimem Lipinou.

26.06.2022