V mé ruce tluče obnažené srdce jakéhosi pacienta na druhém konci země. Alan Munteanu mi totiž půjčil svůj iPhone, na jehož displeji běží mobilní aplikace, která umí v reálném čase přenášet záznam operace. Lékaři potřebují konference pro sdílení nových operačních postupů. Sedí v sále, kam se přenáší operace, a oni přitom komunikují s lékařskou kapacitou, která operaci provádí. Ptají se, zjednodušeně řečeno, proč řeže to a stříhá ono. A my jsme si řekli, proč nejít dál,“ vysvětluje doktor Munteanu.
Spojili jsme se s jednou šikovnou českou firmou, která vyvinula zařízení, aby šlo každou operaci na sále natáčet a archivovat. To jsou terabyty dat! Ta jsou pak přístupná pro lékaře, kteří na ranních poradách mohou svou práci lépe zhodnotit. Nebo to lze použít pro výuku mediků. A taky při případných sporech s pojišťovnami, aby se dokázalo, že doktoři nic nezanedbali. Na Západě totiž spory pacientů s lékaři bohužel bývají běžnou praxí. Jako další směr vývoje se ukazuje ovládání všech přístrojů na operačním sále přes centrální ovládací monitor. Takže lékaři mohou jedním dotykovým displejem ovládat kameru, intenzitu světla, polohu stolu, cokoliv.“
A v mobilu má lékař k datům přístup všude…
Přesně tak. Náš partner, česká firma Gatema, vyvinul aplikaci pro iPad s názvem Apollon. Na letošní chirurgické konferenci pořádané Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze jsme účastníkům na jejich iPhony pustili live operaci z kardiochirurgického operačního sálu v Brně. A to vše proběhlo nejen klasicky na velkém plátně, ale i u každého, kdo měl nahranou aplikaci a získal heslo. Teď umístili tu aplikaci na Apple Store a začínají ji společně s námi nabízet zájemcům ze světa.
A jaké další vychytávky“ připravujete?
Dnes má lékař spoustu informací o laboratorních výsledcích, o rentgenech, o cétéčku, o magnetických rezonancích. A my je chceme všechny sladit do jednoho systému a k němu udělat příjemné uživatelské rozhraní. Na ranní poradě by pak mohl službu konající lékař promítat hlášení třeba z iPadu a mít jedním klikem k dispozici všechny provedené vyšetření a zákroky...
Jsou operace, kde kolegové sledují nějakého špičkového odborníka, placené?
Ano, jistě. Tak třeba nedávno pozval profesor Ferko z Hradce Králové nebo profesor Kala z Brna experty z Itálie a Francie na operaci nádoru v distální části trávicího traktu, to znamená konečník a rektum. To jsou pro pacienty nepříjemné zákroky, často končí stomií neboli vývodem, a je proto důležité, aby dopadly co nejšetrněji. Ale naopak i čeští lékaři ukazují kolegům ze světa, jak operovat. Nedávno zprostředkovali reálný 3D přenos robotické operace z Ústí nad Labem až lékařům do Asie.
Vaše firma vyrábí přístroj na 3D laparoskopii, kdy kamera v těle člověka přenáší obraz…
Kamery jsou umístěné na konci endoskopu. My jsme dokázali do desetimilimetrového objektivu na konci endoskopu včlenit dvě kamery, které skládají tak kvalitní trojrozměrný obraz, až to doktory šokuje. Navíc jsme přišli s novinkou jednorázovým obalem, takže drahá optika a kamera se nemusí sterilizovat, a šetří se tak výrazně náklady.
Uplatňují se v rámci německého koncernu B. Braun nějak výrazněji zlaté české ručičky?
Celkem ano. Česká pobočka B. Braun servisuje v celé střední Evropě systém OrtoPilot®, což je zařízení pro navigovanou operaci kolena. Synthesia Pardubice vyrábí pod hlavičkou B. Braun oxidovanou celulózu pro celý svět a zdatně konkuruje velkým nadnárodním výrobcům. Významná je spolupráce s další brněnskou firmou IBSmm, v oblasti medicínských nahrávacích zařízení na operačním sále. Také spolupracujeme s českou firmou z Opavy, která má software, jenž načítá údaje o všech nástrojích, které před operací projdou sterilizátorem. Díky němu víme, nejen že byly dobře sterilizované, ale zkontroluje i to, že byly dost ostré a vůbec řádně připravené. Dokonce i každý, kdo s těmi nástroji pracuje, má svůj čárový kód, a tak lze dopátrat, kde a kdo případně udělal chybu. Management má skvělý nástroj na statistiku. A tento systém pak umí naplánovat i harmonogram operací.
Není ale kvůli technologiím zdravotnictví čím dál dražší?
To je otázka. 3D operativa je cenově srovnatelná s 2D operativou. Když vidíte lépe do těla pacienta, trvá operace kratší dobu a výsledek je lepší. OrtoPilot® má senzory i na té pile, kterou se kloub řeže, a říká operatérovi: máš špatný úhel, posuň to ještě o dva stupně, tady už můžeš, řízni. Navíc díky záznamům operací se dnešní medici a lékaři mohou lépe učit, například přes simulované operace…
To virtuálně operujete žlučník, jako by se hrála počítačová hra?
Přesně tak. Jsou to virtuální simulátory, které vyrábí jen několik firem na světě, my máme švédský LapSim. To je malý simulátor na laparoskopické operace. Máte notebook, simulátor, do kterého vložíte nástroje a hrajete. V daném časovém úseku musíte trefit určité body, což je základní level. Těžší je třeba komplikovaná operace žlučníku.
Už ho mají i čeští medici?
Teď třeba simulátor koupila Ústřední vojenská nemocnice. My při našich kurzech Aesculap Akademie v Hradci Králové trénujeme na simulátoru skupinu mladých chirurgů, kdy si nejdřív otestují hru v základním levelu, pak mají dva dny reálný trénink a pak hrají znovu, jak se zlepšili. Pro mediky je to zázrak. Když já jsem nastoupil jako chirurg, řekli mi: Tohle je kamera, tohle jsou laparoskopické nástroje, tak se na ně podívej a za chvíli jdeme operovat. A já stál nad pacientem a vůbec nevěděl, co dělat. Prvních dvacet operací mi pořád někdo musel radit.
B. Braun se specializuje na operace kyčlí a kloubů. Jaké jsou v nich trendy?
Můj známý, kterému je přes sedmdesát, má vyměněné obě kyčle a jedno koleno, pořád lyžuje a hraje tenis a považuje to za naprosto normální. Dnes zkrátka lidé chtějí být aktivní i ve vyšším věku, takže kloubních náhrad je stále víc a stále lepších. Řada lidí navíc potřebuje antialergické slitiny, proto my děláme náhrady i se zlatým povrchem, aby se kloub neodřel a neuvolnil do těla alergizující části, které způsobují záněty. Trendem je i miniivazivita, tedy co nejmenší operační rána, a hlavně vše, co operaci zpřesní. Třeba díky systému OrtoPilot®, který načítá informace ze senzorů umístěných na pacientově těle a nástrojích.
V Čechách si ale nemůžeme připlatit za lepší lékařskou péči. Není to škoda?
Dnes nemůžete dát ani sponzorský dar nemocnici v souvislosti s nějakým výkonem. Je to krátkozraké. Je strašně moc lidí, kteří by si rádi připlatili, a tím by nemocnici pomohli i hradit péči i pro ty, kteří si ji dovolit nemůžou. A naopak: když vám přijde nezodpovědný pacient, který nedodržoval doporučení lékařů, tak dostane zadarmo špičkovou péči. Vše hradí pojišťovny. Češi si neuvědomují, že v průměru mají naprosto špičkovou péči. Všude jinde ve světě si řadu operací pacienti musejí platit…
Já to naprosto podepisuji. V porovnání s cizinou máme nejlepší zdravotní péči vůbec! Lidé u nás ani omylem netuší, jak kvalitní péči v rámci standardního pojištění dostávají. A mě strašně mrzí, že to nedokážou ocenit. Nedávno jsme třeba dostali úžasné marketingové materiály z Anglie na laparoskopické operace. Já se do nich začtu a nevěřím svým očím: řeší tam věci, které jsme zvládli před patnácti lety! I úroveň hygieny je u nás vysoká. Řada sester jezdila právě do Anglie na operační sály a psaly: Pomoc, tady nedodržují věci, které jsou u nás naprostý standard. I v německé centrále B. Braun bývají překvapeni, že máme vyřešené věci, na které oni teprve přicházejí. V Česku se obecně lidé ve zdravotnictví snaží dělat tu práci hodně poctivě, není to jen nějaký byznys.
Zdravotní péče je u nás levná a čeští doktoři mají nízké platy. Jak to může dál pokračovat?
Už dlouho se balancuje na hraně. Má se za to, že doktoři dělají dobře svoji práci, a to je uspokojuje. Ve fakultních nemocnicích jsou lékaři od rána do večera, a jsou tam šťastní, protože dělají tu nejzajímavější práci v oboru. Takže to vydrží i bez vyšších platů. Myslím, že ti, kteří chtěli odejít do privátu nebo do ciziny, už to udělali. Ale například endokrinolog, který pracuje v univerzitní nemocnici, léčí složité případy a přednáší o nich, má hrubý tarifní plat bez služeb navíc cca 36 tisíc Kč. Musí mít dvě speciální atestace a skutečně se neustále vzdělávat, plnit počty přednášek, publikovat… Kdyby šel do privátu, tak si vydělá trojnásobek, ale bude řešit jen štítnou žlázu a nebude to pro něj zdaleka tak zajímavé. To je typické dilema špičkového doktora. Také ale platí, že dobrý lékař si může vydělat slušné peníze, pakliže má osvíceného nadřízeného nebo má štěstí, že pracuje v nemocnici, kde je lékařů v jeho oboru málo. Obecně je v oboru třeba málo anesteziologů a gynekologů.
Nestane se, že si lékař řekne, že za ty peníze nemusí odvádět úplně špičkovou práci?
U nás v Česku je v doktorech vyvinutý obrovský strach z průšvihu, z poškození pacienta. Taky ale platí, že dnes už jsou lékaři vůči pacientům mnohem vstřícnější, doktor není takový bůh, jako býval. Vzpomeňte si na Nemocnici na kraji města, jak Štrosmajer tomu hokejistovi Rezkovi, který se ptá, co s ním bude, povídá: Mladej, nestarej se, to my vyřešíme, tady jsi v dobrých rukách.“ Dnes už si tohle doktoři k pacientům nedovolí. Každopádně u nás je obecně ještě velmi málo sporů pacientů s nemocnicemi a lékaři. Na druhou stranu roste agresivita pacientů, ale to znají i učitelé od rodičů žáků to je celospolečenský problém.
Řekl byste, že se mění kondice pacientů? Lidé se dožívají vyššího věku, ale jsou zdravější? Třeba kvůli znečištění přibývá alergií…
Kondice populace stoupá, lidé jsou díky pokročilejší lékařské péči zdravější. Souvisí to i se životním stylem, ubývá těžké práce, potraviny jsou zdravější. Na druhou stranu s alergiemi je to jednoznačně horší. Dám vám příklad: V nemocnicích se používají rukavice. Tradičně byly z latexu a musely se napudrovat, aby se do nich člověk dostal. A ejhle, u zdravotníků začala dramaticky stoupat alergie na latex, vytváří to problémy s pojišťovnami, protože je to nemoc z povolání. Alergologové brzy vypátrali, že to je nejen latexem, ale i tím pudrem z kukuřičného škrobu. Takže se musely začít vyrábět rukavice jiné a alergie šla prudce dolů. To byl ale ten šťastnější příklad, kdy se zjistila příčina a došlo k jejímu odstranění. Dnes mezi dětmi skoro nevidíte nikoho, kdo by nebyl alergický. Je smutný pohled na atopiky, kteří mají kožní problémy a problémy s dýcháním. Kromě onkologických onemocnění je to další civilizační problém, protože počet alergiků dramaticky stoupá a dotýká se skoro každého. Takže nejen že se vyvíjí lékařská péče a technologie, ale vyvíjejí se i nemoci a ty jsou zatím pořád bohužel o krůček napřed.________________________________________
Převzato z magazínu ZEN
přílohy deníku Mladá fronta E15 se souhlasem redakce
Autor: Jan Müller, foto: Tomáš Železný