Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

Bezpečnost personálu

25. Říjen 2010

Bezpečnost personálu

Vzdělávací instituce Aesculap Akademie podporuje bezpečnost zdravotnických pracovníků prostřednictvím pracovní skupiny Bezpečnost personálu, která pracuje od léta 2009 ve spolupráci s Českou asociací sester. Skupina je zaměřená na bezpečnost personálu v našich nemocnicích, edukaci, přípravu podkladů standardních ošetřovatelských postupů a doporučení v následujících okruzích: Bodná poranění, rizika profesionální nákazy a uzavřená infuzní linka.

V rámci pracovní skupiny bylo osloveno několik vysokých škol, kterým byla nabídnuta témata ke zpracování bakalářských a diplomových prací v oboru ošetřovatelství. V létě 2009 byla navázána spolupráce s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, kde spolupracovalo pět studentek. Všechna témata byla zaměřená na praxi, tak aby výsledky prací přispěly ke zvýšení ošetřovatelského standardu a bezpečnosti práce ve zdravotnictví. Rádi bychom vám zde představili výsledky diplomové práce Mgr. Markéty Sálusové ze studijního oboru Intenzivní péče, která zpracovala téma Bariérová ošetřovatelská péče.

Jako téma diplomové práce jsem si vybrala problematiku bariérové ošetřovatelské péče. Jedná se
o preventivní opatření přenosu nozokomiálních nákaz. Přísné dodržování a přístup k bariérovému způsobu ošetřovatelské péče je obtížně kontrolovatelný a vymahatelný. Jeho dodržování závisí spíše na zodpovědném a uvědomělém přístupu zdravotnického personálu. Úkolem každého zdravotníka by měla být snaha prostřednictvím preventivních opatření snížit riziko spojené s výskytem nozokomiálních nákaz na minimum. Prevence je jedním z nejúčinnějších prostředků v boji proti nákazám. Ve svém důsledku je to metoda mnohem levnější než následná léčba spojená s prodlouženou hospitalizací pacienta v nemocničním zařízení.

Riziko vzniku nozokomiálních nákaz ohrožuje každé oddělení nemocnice, ve vyšší míře však pracoviště intenzivní a resuscitační péče, a to z důvodu kritického stavu pacienta, veliké invazivnosti a náročnosti péče. Toto jsou důvody, proč jsem se ve své práci zaměřila na dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče především u sester pracujících na oddělení intenzivní a resuscitační péče. Tam může přísné dodržování bariérové ošetřovatelské péče zachránit život pacienta.

Jako metodiku práce jsem si zvolila standardizovaný dotazník. Celkem jsem distribuovala 150 dotazníků. Vráceno bylo 94 z nich. Z výsledků mého šeření vyplynuly tyto výsledky:

  • Z uvedených 94 (100 %) respondentů pracovalo 60 (63,83 %) ve fakultní nemocnici a 34 (36,17 %)
    v nemocnici okresní.
  • Ze všech dotazovaných výkonů, jako jsou převazy ran, odsávání, odběr biologického materiálu nebo převaz invazí, respondenti označili nejčastější použití rukavic při převazu. Na posledním místě se umístilo zavádění periferního žilního katetru. Při tomto výkonu sestry používají rukavice nejméně. Výměnu rukavic sestry provádějí vždy mezi ošetřováním jednotlivých pacientů.
  • Správně jako poslední část ochranného oděvu si oblékne rukavice 87,23 % sester. Při riziku znečištění uniformy si vždy oblékne zástěru či empír 54,26 % sester.
  • Hygienickou dezinfekci rukou provádějí sestry nejčastěji 20 sekund. Necelých 70 % sester vědělo, že se dezinfekční prostředek aplikuje na suché ruce.
  • Úprava nehtů sester při ošetřování pacientů je většinou vhodná, pouze devět sester z celkového počtu 94 uvedlo, že mají umělé nehty. A 23,40 % sester uvedlo, že nehty přesahují bříška prstů.
  • Nošení šperků při ošetřování pacientů uvedlo 34,04 % sester, nejčastěji se jednalo o snubní prsteny.
  • Odkládání jehel a ostrých předmětů: Z celkového počtu 94 (100 %) respondentů uvedlo
    93 (98,94 %) z nich, že ostré předměty vhazují pouze do nádob určených pro tyto předměty,
    1 respondent spíše omylem označil odpověď PET lahve a žádný dotazovaný nezvolil možnost jiné odpovědi. Tyto reakce svědčí o uvědomělém přístupu vedoucích pracovníků a o tom, že na každém oddělení jsou k dispozici speciální nádoby na ostré předměty, které usnadňují manipulaci, a snižují tak úrazovost personálu.

Bariérová ošetřovatelská péče

Informace o bariérové ošetřovatelské péči získávají respondenti nejčastěji od svých nadřízených. Tuto informaci ale nepotvrzuje skutečnost, že přestože na všech odděleních byl k dispozici standard bariérové ošetřovatelské péče, uvedlo 10,64 % sester, že neví, zda standard na oddělení mají,
a dokonce 4,26 % sester uvedlo, že standard nemají. Nejvíce chyb jsem zaznamenala v odpovědi, kdy 50 respondentů nepovažuje architektonické rozložení oddělení za součást bariérové ošetřovatelské péče.

Dále jsem se zabývala možnostmi izolace infikovaných pacientů na jednotlivých odděleních. Šetření probíhalo na dvou odděleních ARO a šesti JIP a pouze na jednom oddělení JIP nebyla možnost izolace. Přítomnost studentů na izolačním pokoji, kterou uvedlo 53,33 % sester, považuji za problematickou.

Z dosažených výsledků se domnívám, že problematika bariérové ošetřovatelské péče je mezi zdravotníky rozšířena a známa. Nejdůležitějším opatřením je tedy apelovat na zodpovědný a uvědomělý přístup jednotlivců. Správným krokem je tedy oceňování a pochvala pracovníků, kteří tento způsob práce dodržují, a současná motivace a dohled nad pracovníky a eventuální postižení těch, kteří tento způsob práce nedodržují.

redakce Braunovin
0
Dosud nehlasováno

Čtěte také

Společnost B. Braun představuje uzavřený samčí konektor PureSite, který lépe chrání zdravotníky před chemickou a mikrobiologickou kontaminací během celého procesu manipulace s lékem – od jeho přípravy až po podání.

02.08.2021

Zdravotníci čelí v období pandemie koronaviru extrémnímu tlaku a práci v náročných podmínkách. Skupina B. Braun v rámci svého projektu B. Braun pro život podporuje řadu aktivit, které jsou určeny právě pro nejvytíženější pracoviště v České republice i na Slovensku.  

23.12.2020

Do boje s pandemií onemocnění covid-19 se v nemocnicích od počátku zapojili nejen lékaři, ale také ošetřující personál. Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Ostrava (KARIM FNO) vyčlenila pro příjem pacientů s covid-19 v kritickém stavu jednu ze čtyř lůžkových jednotek – Oddělení resuscitační a intenzivní medicíny 3 – která disponuje venovenózní mimotělní membránovou oxygenací (V-V ECMO) a má rovněž zkušenosti s pacienty s těžkým průběhem syndromu akutní respirační tísně (ARDS) a chřipky H1N1. O své postřehy se s námi podělil Mgr. Tomáš Glac, staniční sestra této kliniky a člen pracovní skupiny Aesculap Akademie Bezpečnost personálu.

31.08.2020