„Barvy sepse“ jsou kromě jiného i největším kongresem zdravotních sester v České republice, a proto mohou oslovit velký počet nelékařských zdravotnických pracovníků. Letos byla z kapacitních důvodů registrace na nelékařskou část zastavena na počtu 600 osob. „Postgraduální kurz sester v intenzivní péči byl uspořádán již posedmé a pracovní skupina Bezpečnost personálu se do jeho organizace zapojila počtvrté. Workshopem se prolínalo téma léčiv, jejich úpravy a podání,“ vysvětluje spolutvůrce scénáře sesterského workshopu a odborný garant Aesculap Akademie Bc. Tomáš Kovrzek. První a částečně i druhá část se věnovala problematice chemické expozice, třetí část se pak zaměřila na parenterální výživu na jednotce intenzivní péče. Některé z přednášejících, členy pracovní skupiny, jsme požádali o rozhovor a krátké představení jejich tématu. Jaká byla jejich role a co zajímavého jsme se od nich dozvěděli?
PharmDr. Jitka Rychlíčková, Ph.D.
Úloha PharmDr. Rychlíčkové, která pracuje jako klinická farmaceutka, spočívala v položení teoretického základu pro následné simulace. V rámci přípravné fáze pak plnila roli konzultantky. „Hlavním cílem workshopu bylo ukázat, jak bezpečně zacházet s rizikovými léčivy, upozornit na existující slabá místa v každodenní praxi a motivovat účastníky workshopu k zamyšlení se nad každodenní rutinou,“ uvedla PharmDr. Rychlíčková. Pod jejím vedením se účastníci seznámili s nebezpečím expozice při běžné manipulaci s léčivy na nemocničních odděleních. V případě parenterální výživy se kladl největší důraz na zajištění stability systému a obsažených látek a na prevenci inkompatibilit. „U tématu expozice je důležité si zapamatovat, že rizikové je hlavně dlouhodobé vystavení personálu nízkým až stopovým dávkám léčiv. Co se týká manipulace s parenterální výživou, nejdůležitější je maximální možná prevence mikrobiální kontaminace a v rámci prevence inkompatibilit důsledné dodržování pokynů výrobců aditiv,“ shrnula PharmDr. Rychlíčková. Úpravu léčiv je tedy třeba provádět podle doporučených postupů s pomocí moderních pomůcek chránících nejen léčivo a pacienta, ale i personál. Je vhodné používat ochranné rukavice i při manipulaci s běžnými léčivými přípravky, jako jsou například antibiotika či antivirotika, a s cytostatiky pracovat v chemoprotektivních rukavicích.
Spokojený organizační tým bezprostředně po workshopu Bezpečná úprava a podávání léků na kongresu Colours of Sepsis
Bc. Tomáš Kovrzek
Odborný garant Aesculap Akademie Bc. Tomáš Kovrzek přijal roli zvídavé sestry z oddělení, která kolegy doprovázela, vyzkoušela si na vlastní kůži postup likvidace cytostatické havárie a kladla různé všetečné otázky. A co nejdůležitějšího by si podle něj měly sestry zapamatovat? „Chraňte před chemickou kontaminací samy sebe,“ říká Bc. Kovrzek. „Chemická kontaminace je nedílnou součástí rizika práce zdravotní sestry, a je tedy nutné se před ní dostatečně chránit. To znamená používat zdravotnické prostředky s bezpečnostními prvky i osobní ochranné pracovní prostředky a dodržovat odpovídající bezpečnostní postupy, které je třeba procvičovat a ověřovat,“ dodává Bc. Kovrzek.
PhDr. Jana Toufarová
Staniční sestra hemodialyzačního střediska Interní gastroenterologické kliniky Fakultní nemocnice Brno PhDr. Jana Toufarová coby všeobecná sestra ukázala v bloku o chemické kontaminaci účastníkům, jak správně ředit a upravovat léčivo, aby se nepotřísnili a chránili sami sebe. Svým kolegyním vzkazuje: „Sestra musí myslet i na svoje zdraví a co nejvíce používat pomůcky, které ji ochrání. Myslete na to, že je potřeba pracovat v rukavicích a prosazujte na pracovišti používání dalších bezpečnostních pomůcek.“
Mgr. Tomáš Glac
Staniční sestra Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) Fakultní nemocnice Ostrava Mgr. Tomáš Glac se podílel na části workshopu věnované úpravě a podávání parenterální nutrice (PEN). Kromě teorie provázel i praktickou ukázkou správné přípravy vaků. „Základem této činnosti je aseptická příprava. Mikrobiální kontaminace je z praktického hlediska nejčastější komplikací. Parenterální výživa obsahuje všechny důležité živiny, a je tedy ideální živnou půdou pro mikroorganismy,“ upozornil Mgr. Glac a pokračoval: „Dalším pravidlem u firemních vaků je znát jejich SPC. Doporučuje se i používání infuzních lipidových filtrů, které zachytávají nejen případné precipitáty. Nesmíme zapomínat ani na to, že PEN se aplikuje samostatným lumen katétru či kanyly, neboť jak jsme předvedli před zraky publika, vaky jsou inkompatibilní s velkým množstvím léčiv.“